Plán vysokorychlostní tratě (VRT) mezi Prahou a Drážďany naráží v Ústeckém kraji na dlouhodobý odpor části obcí. Zpochybňují především vyhodnocení dopadů a trasování koridoru, včetně plánovaného terminálu Roudnice VRT. Nejvyšší správní soud (NSS) nyní vrátil část sporu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem.
Vyhověl tak kasační stížnosti obce Přestavlky a Sdružení měst a obcí Koridor D8. „Rozhodnutí potvrzuje, že námitky obcí nebyly v předchozím řízení dostatečně vypořádány. Otevírá prostor pro další posouzení, včetně otázky dopadů Terminálu Roudnice VRT na širší území Podřipska,“ informovala Jana Jandová ze Sdružení měst a obcí Koridor D8.
Sdružení měst a obcí Koridor D8 a obec Přestavlky podaly žalobu v létě 2025 poté, co podle jejich vyjádření selhaly opakované pokusy o věcnou dohodu s Ústeckým krajem. Součástí tohoto kroku byla i nabídka smírného řešení, která by umožnila spor ukončit bez soudního řízení. Kraj ji odmítl.
Nabídka smíru padla
Obce dlouhodobě upozorňovaly na dvě zásadní témata, nevyhodnocení dopadů terminálu Roudnice VRT na Roudnicko, Lovosicko a Litoměřicko a souběh VRT a dálnice D8 v citlivém území v těsné blízkosti hory Říp.
„Rozhodnutí NSS vnímáme jako potvrzení, že naše připomínky byly důvodné. Současně považujeme za mimořádně nešťastné, že kvůli dřívějšímu odmítnutí nabídky smíru ze strany Ústeckého kraje došlo až na soudní spor. Reálně teď hrozí zrušení celé 5. aktualizace ZUR (Zásad územního rozvoje, pozn. red.), což nikdy nebylo naším cílem. I nadále jsme připraveni hledat mimosoudní řešení,“ uvedl Martin Klečka za žalující stranu Sdružení měst a obcí Koridor D8. To, že cílem nebylo blokovat výstavbu vysokorychlostní železnice, uvedl Klečka už dříve.
Připomínky k výběru variant
Nejvyšší správní soud měl podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy výhradu k odůvodnění výběru variant. „O samotné trase ani projektu tedy rozhodnuto není. Důležité je, že platné Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje zůstávají beze změny a projekt podle nich může dál pokračovat v přípravě,“ podotkl.
Dopady na území už byly podle Gavendy prověřeny v rámci strategického posouzení (SEA), které podle Nejvyššího správního soudu proběhlo v dostatečné podrobnosti. „Všechny konkrétní dopady, včetně vlivu na Roudnicko, Lovosicko a Litoměřicko, na krajinu v okolí Řípu i na dopravní situaci v souvislosti s plánovaným terminálem v Roudnici nad Labem, se nyní podrobně vyhodnocují v procesu EIA, což je standardní a zákonem daný postup,“ popsal Gaveda.
Ladění dálnice a vysokorychlostní železnice
Trať koridoru má vést podle schváleného návrhu Správy železnic z Prahy do Roudnice nad Labem podél dálnice D8. V okolí Křešic na Litoměřicku vstoupí do Středohorského tunelu, který skončí v Ústí nad Labem v části Střekov. V lokalitě stávajícího nádraží Ústí nad Labem západ má vzniknout terminál a trať pak bude pokračovat směrem do Německa v okolí Chabařovic. Poblíž Chlumce by pak měla vést Krušnohorským tunelem dále do Německa.
Souběh vysokorychlostní trati s dálnicí D8 řeší podle Gavendy Správa železnic dlouhodobě. „Existují konkrétní návrhy, jak obě stavby sladit i z hlediska krajiny a okolí. Ty průběžně projednáváme s obcemi i dotčenými orgány,“ sdělil Ekonomickému deníku. To potvrdil i mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka, podle kterého byla na souběh zpracovaná například Architektonicko-krajinářská studie. Krajinářské řešení se podle Jemelky pravidelně projednává i s obcemi.
Mohlo by vás zajímat
Podoba trasy koridoru budila emoce už v roce 2024. Krajský úřad k jejímu vedení dostal přes 600 připomínek. Starostové, místní politici i občané vytýkali Správě železnic, že neprobrala všechny možnosti a do debaty o vedení trasy nepřizvala zástupce regionu.
„Proces 5. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje vykazuje fatální chyby. Posouzení SEA bylo vytvořeno ve zkráceném čase, při veřejném projednání SEA vyšlo najevo, že zpracovatelé neznali podstatné informace,“ shrnula tehdy výhrady starostka obce Hrobce Kateřina Hlaváčová.
Jednu námitku soud připustil
Podle tiskové mluvčí Ústeckého kraje Magdaleny Fraňkové z aktuálního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pro Ústecký kraj žádná povinnost nevyplývá. Na konci dubna soud rozhodl o dvou kasačních stížnostech proti 5. aktualizaci Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, která vymezila koridor pro vysokorychlostní železniční dopravu.
„Jedním z rozsudků NSS rozhodl o kasační stížnosti obce Chlumec, kasační stížnost byla zamítnuta. Druhým rozsudkem rozhodl o kasační stížnosti obce Přestavlky a Koridoru D8. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení,“ uvedla. Jako důvodnou uznal podle mluvčí soud jednu kasační námitku, která se týkala vyhodnocení „rozumných náhradních řešení“.
„NSS v této souvislosti dospěl k závěru, že krajský soud řádně nevyhodnotil, zda se pořizovatel, tedy Krajský úřad Ústeckého kraje, zabýval možnými rozumnými variantami trasování koridoru dostatečně. Jak NSS v rozsudku uvedl, tuto úvahu proto bude krajský soud povinen v dalším řízení provést znovu,“ upřesnila mluvčí.
Na problematické oblasti se zaměří EIA
Podle ministerstva dopravy bylo v souladu se zákonem EIA provedeno zjišťovací řízení. Cílem bylo upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace vlivů záměru na životní prostředí. Na základě zjištění bude potřeba podle mluvčího resortu dopravy Františka Jemelky dokumentaci EIA zpracovat s důrazem na vliv záměru na „pohledově citlivá místa“, jako je hora Říp a změny dopravní situace v území, a to v souvislosti s plánovaným terminálem VRT Roudnice nad Labem.
„Uvedená posouzení jsou standardní součástí této dokumentace a Správa železnic s jejich zpracováním v rámci dokumentace EIA počítá,“ sdělil Jemelka. Zpracování samostatného dokumentu dopadové studie podle něj zákon nevyžaduje.
