Ceny energií, přehodnocení přístupu k podnikatelům i návrat infrastruktury do státních rukou nebo příklon k pobaltským státům jsou zásadní témata, která je třeba „zvednout“ podle předsedy nového politického uskupení GEN a radního Prahy 1 Vojtěcha Ryvoly. V rozhovoru pro Ekonomický deník přibližuje své hlavní vize, se kterými chce jít do podzimních voleb.

Jak vidíte šance vašeho uskupení GEN v letošních podzimních volbách do Poslanecké sněmovny?

Velice dobře. Všude okolo jsou lidé, kteří nejsou spokojeni s tím, co je na trhu. Nemají koho volit. To znamená, že udělám vše proto, abychom byli vidět a nabídli to, co tady není. Z mého pohledu je základ zdravý rozum. Lidé jsou naštvaní na politiku, která se dostala do stavu, že s ní nikdo nechce mít nic společného. Vždy jsem si myslel, že politik má být vzorem, osobností, a těch bych v současnosti napočítal opravdu na prstech jedné ruky. Myslím si, že i malý národ dokáže dělat velké věci a osobně mi chybí v Evropě lídři, kteří by ji dokázali sjednotit.

Vrátím se ke zdravému rozumu, co tím konkrétně myslíte?

Mohlo by vás zajímat

Poslední vláda dělá pouze kosmetické úpravy, premiér Petr Fiala by jen rád dovládnul, chybí mi razantní kroky. Nám přitom ujíždí vlak úplně ve všem. Je potřeba udělat důchodovou reformu, digitalizovat stavební zákon, to vše jsou věci, které se mají dělat týden po volbách. Potřeba jsou zásadní změny.

Jaké priority má uskupení GEN?

Budeme bojovat za to, abychom neměli nejdražší elektřinu v Evropě. To se promítá úplně do všeho. Cenu řeší automobilový průmysl i železárny. Pokud ji nesrazíme dolů, nejsme konkurenceschopní. Dokud neuděláme něco s cenami energií, tak nemáme šanci uspět. Zároveň připravujeme s ekonomy plán, jak na to sehnat peníze v rámci státního rozpočtu. Dalším bodem jsou například účty. Vláda Petra Fialy povolila mít všem státním institucím účty v komerčních bankách. Města a obce je mívají na běžných účtech, banky z toho odvádí zisky do zahraničí. My v současnosti platíme úroky dvakrát. Půjčíme si jako stát, abychom mohli rozdělit finance městům a obcím, které to uloží do komerčních bank.

A kde by účty měly být?

Měla by tady fungovat státní komerční banka. Pokud by to bylo ve státní bance, nemusí si Česká národní banka půjčovat tolik. Úspory nejsou v řádech stamilionů, ale skutečně miliard korun a taková jednoduchá změna zákona vykompenzuje například celou dotaci plynu pro Českou republiku. Vymýšlí to špičkoví ekonomové, kteří sedí v Národní ekonomické radě vlády (NERV). A my tu máme úžasné ekonomy. Vždy říkám, že mají odborné věci dělat odborníci, ne laici.

Na kterých dalších tématech kromě cen energií chcete stavět kampaň?

Kampaň chci stavět na tom, že se opět vracíme se ke kořenům. Chceme zastupovat živnostníky a podnikatele. V průběhu svého života jsem zaměstnával tisíce lidí, vím, co znamená bát se, aby bylo na výplaty. Vím, jaké administrativní úkony musí dělat podnikatel, aby vůbec přežil. Stát by se měl inspirovat heslem Policie České republiky, zásadní je pomáhat a chránit a ne dehonestovat a ždímat. V případě upozornění podnikatelů, že něco dělají špatně, bych si dokázal jako v soudnictví představit třikrát a dost. Jde mi o totální změnu přístupu k podnikatelům.

Takže snížení cen energií, podpora podnikatelů a dále?

Za tato témata bych opravdu rád bojoval. Také se domnívám, že by všechny páteřní systémy České republiky měly být buď ve státních, nebo městských rukou. Během privatizace se rozdávalo naprosto špatným způsobem. Zpět by se měly okamžitě odkoupit kanalizace i vodovody, ale i infrastruktura pro plyn a elektřinu, na to by se stát měl soustředit. 

Je to podle vás při současném stavu státního rozpočtu a krajských rozpočtů reálné?

Postupně ano, protože nám stejně nic jiného nezbyde, jde o strategickou záležitost. Například si nemyslím, že do soukromých rukou nepatří ČEZ, je to věc státu. Stejně tak jaderné elektrárny. Zpět k vodovodům a kanalizacím, proč provozuje vodárny na Moravě španělská nebo japonská firma? Naslibovali hory doly a nedělají nic jiného, než fakturují a zisky odvádějí do zahraničí.

Všiml si někdo, že by docházelo k masivním rekonstrukcím vodovodů a kanalizací? V Praze máme kanalizaci z první republiky. Každý občan České republiky má nárok na to, aby mu stát zajistil světlo, teplo, plyn, vodu a odpad. Základní lidské potřeby by měl zaručit stát, protože tady odvádím daně a chci něco od státu. Byl jsem zastupitelem v Děčíně, prodala se tam teplárna zároveň i s rozvody a nejednou co? Jde pomalu o jedno z nejchudších měst, ale s nejdražším teplem.

Vznik uskupení GEN jste oficiálně ohlásili koncem ledna, není to před podzimními volbami pozdě? Vstupujete na poměrně zaplněné politické hřiště. Není půl roku málo na to oslovit obyvatelstvo v České republice?

TOP 09 měla čtyři měsíce, je pravda, že měla pana hraběte a pana Kalouska (Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek pozn. red.) a uspěla se 17 procenty. Je to o tom, kolik přesvědčím lidí i donátorů. Dnes už to také není o volebních programech, ale spíše o marketingu. Bez toho se neobejde žádná politická strana. Zdravé jádro našich příznivců je 200 lidí a máme 65 členů. Je také řada kolegů a kolegyň, kteří nechtějí vstupovat do strany, ale podporují nás.

K těm donátorům, jak nákladný je vznik uskupení a jak hodláte dál řešit jeho financování?

Víme, že podle zákona je strop 90 milionů na kampaň a aby člověka vůbec lidé zaregistrovali a měl šanci na pět procent, je potřeba okolo 25 milionů korun. Ono je to navíc takový začarovaný kruh, dokud strana není vidět, rozhodují se donátoři, zda to mají, anebo nemají poslat.  Naši donátoři jsou uvedení na transparentním účtu.

Uvedete je?

Nechci je jmenovat, aby si to nerozmysleli. Myslím, že nás ještě chvíli budou zkoumat, zda to myslíme vážně a neuhneme z cesty, kterou jsme si předurčili.

Chystáte nějakou horkou fázi volební kampaně? A bude rozdílná v krajích a v Praze?

Už jsme začali hned po našem celostátním sněmu 27. ledna. Po celé republice máme 30 bigboardů, pět z nich je v Praze, jsme vidět na mnoha nádražích. Jde zatím o takovou přípravnou fázi, kdo vlastně GEN vůbec je, co je to za partu lidí. Opravdu údernou fázi připravujeme od 1. května na dva měsíce, prázdniny budou zase volnější a v září to bude takový masakr, že bychom se ztratili.

Kampaň pro Prahu a kraje se bude lišit. Pro každý kraj připravujeme samostatná témata. Od samotného začátku jsem se soustředil na to, abychom nebyli strana jednoho kraje a sehnali předsedy a lidi v jednotlivých krajích, kteří už něco mají za sebou. A to se nám podařilo, ze 14 krajů máme 12 krajských předsedů. Každý kraj chce něco jiného, jiné starosti mají lidé v Karlových Varech, jiné jsou starosti v Ostravě.

Kdo bude uskupení v krajích reprezentovat?

Nebudu vyjmenovávat všech 12 krajů, ale ty hlavní jsou Moravskoslezský kraj, kde uskupení bude reprezentovat Ondřej Němeček, jde o známého lékaře, který má v kraji dvě kliniky. Jde o naše želízko v ohni, kde budou špičky jednotlivých stran (v kraji bude kandidovat proti Andreji Babišovi, Zbyňku Stanjurovi a Kateřině konečné pozn.red.). V Libereckém kraji máme Tibora Batthyányho, který je známý jako úspěšný primátor Liberce, v Kraji Vysočina nás reprezentuje bývalá místostarostka Žďáru Ludmila Řezníčková a velice silný je lídr jižní Moravy, jeden z našich nejlepších vojenských historiků Tomáš Řepa. Jde o skutečně čelního představitele našeho hnutí.

Takže zkušenosti v krajské politici vaši lídři mají…

Rozhodně to nejsou nováčci a v případě, že jde o nováčky, mají k ruce lidi, kteří už v politice něco dokázali.

Vy sám povedete pražskou kandidátku. Jaká témata jsou pro Prahu zásadní?

Největší téma, které rezonuje Prahou, je doprava. Jako radní Prahy 1 se domnívám, že tu chybí dlouhodobé vize. Musíme se dívat padesát let dopředu. Praha navíc nekončí hranicemi města, Praha je z mého pohledu i Beroun, Kladno a pomalu i Příbram. To znamená tisíce automobilů, které míří do Prahy. Není to o ale tom, že budeme zakazovat průjezd.

Už nechcete zavádět mýto na vjezd do centra města?

To je trochu něco jiného, to není zákaz vjezdu. Jsem proti jakýmkoli zákazům, já jsem vždy pro možnost volby. Buď zaplatím sto korun a jedu dál, anebo nejedu. Praha by měla zajistit servis pro lidi, kteří přijíždí z jakéhokoliv směru, měli by mít k dispozici obří parkovací domy se špičkovým napojením na městskou hromadnou dopravu. Lidé už jsou navyklí na určitý komfort a vyžadují ho. Nutná je i spolupráce se Středočeským krajem, a to proto, že by se projekty měly navázat i na železnici a pozemky Správy železnic. Zastřešovat to nemůže pouze Praha a Středočeský kraj, mělo by to řešit i ministerstvo dopravy a stát. Musíme najít politickou odvahu, říznout do toho a začít dělat velké věci.

Pojďme do toho šlápnout, nejen například do digitalizace stavebního zákona, ale stavebního zákona jako takového. Příklad, na přípojku k plynové elektrárně se v Česku čeká 12 let. Z mého pohledu byl nejlepší ministr dopravy Dan Ťok. Byl z oboru a věděl, co má dělat. Takové lidi ve vládě potřebujeme.

Přesuňme se i k mezinárodnímu dění. Současná mezinárodní situace je turbulentní, rozhovor se odehrává v době, kdy už se nemůže Evropa spolehnout na tradičního partnera v podobě USA, co to obnáší podle vás pro Česko?

Jak jsem říkal, chybí silný evropský lídr, který by Evropu spojil. Velmoci jako Čína, Rusko a Spojené státy si začínají opět rozdělovat svět, ale my nejsme jejich partner. Evropa není jejich parter. Je navíc rozdrobená vnitřními hádkami a boji.

A jakou roli by měla hrát Česká republika?

Měli bychom se stát hrdým partnerem pro ostatní. Nejsme tak malí, máme 10 milionů obyvatel. Začínají být vidět pobaltské státy i Polsko. Jejich ekonomika stoupá, nevidím jediný důvod, proč se od nich nenechat neinspirovat a proč zrovna s nimi nerozvíjet více společenství.