Právo na přístup k datům z chytrých elektroměrů, jednodušší schvalování nových větrných a solárních elektráren, zohlednění ceny odchylky nebo vrácení omylem vyškrtnutých oprávnění velkých měst v oblasti stavebních předpisů. Takové pozměňovací návrhy se sešly k návrhu zákona Lex Plyn těsně před formálním ukončením druhého čtení v Poslanecké sněmovně. K tomu došlo dnes před sedmou hodinou večerní.

Fakticky se jedná o novelu energetického zákona a zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Známá je však pod stručným a úderným označením Lex Plyn. Cílem této legislativní změny je usnadnit schvalování nových plynových a paroplynových elektráren, zejména těch, které investoři postaví v areálu stávajících uhelných elektráren. Lex Plyn také zavádí možnost poskytování finanční podpory s cílem zabránit příliš rychlému odstavení uhelných elektráren z ekonomických důvodů.

Úlevy pro investory do větrné energetiky

Předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Adamec (ODS) je podepsán pod pozměňovacím návrhem, který zařazuje výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem nad 15 MW mezi stavby pro energetickou bezpečnost. Investorům to přinese některé výhody, jako je třeba prodloužení platnosti stavebního povolení a jednotného environmentálního stanoviska. Zmizí také duplicitní posuzování dopadu na krajinný ráz. Tyto „zelené“ projekty však – na rozdíl od plynových a jaderných elektráren – nebudou muset stavební úřady schvalovat přednostně a nebude kvůli nim možné vyvlastňovat pozemky.

Druhý návrh Ivana Adamce má cíl lépe zohlednit cenu odchylky v aukcích provozní podpory pro nové větrné elektrárny či jiné obnovitelné zdroje. Adamec upozornil, že cena odchylky se dnes u větrné energie pohybuje od 300 do 400 korun za MWh. Vede to k nežádoucí situaci, kdy v aukcích provozní podpory vyhrávají méně zkušení zájemci, zatímco dobře informovaní investoři, kteří cenu odchylky řádně promítnou do požadované ceny, nemají šanci uspět.

Ministr průmyslu a obchodu a současně poslanec Lukáš Vlček (STAN) navrhuje do novely Lex Plyn doplnit drobnou změnu zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta se týká nedávno schválených kontrol ziskovosti solárních elektráren z let 2009 a 2010. Vlčkův návrh posouvá limit, od kterého se rentabilita fotovoltaik bude kontrolovat, z 30 kilowattů na 145 kilowattů.

Mohlo by vás zajímat

Piráti volají po právu na informace (z elektroměru)

Skupina čtyř poslanců z Pirátské strany navrhuje v zákoně stanovit pevně dané poplatky za umístění větrných elektráren na území konkrétní obce. Sazba poplatku má činit 100 korun ročně za každý instalovaný kilowatt výkonu. Obce budou mít právo stanovit nižší sazbu poplatku. Dále Piráti navrhují úpravu energetického zákona, která stanoví právo zákazníka na elektronicky spravovaná data o spotřebě a výrobě elektřiny v jeho odběrném místě a na udělování přístupu k nim vybraným třetím osobám.

Vládní poslanci navíc počítají s tím, že do energetického zákona vrátí oprávnění Praze, Brnu a Ostravě k vydání vlastních stavebních předpisů, které upravují umisťování energetických sítí v městské zástavbě. Tato oprávnění omylem vypadla loni při chaotickém schvalování novely energetického zákona „Lex OZE 3“ ve sněmovně. Poslanci Jan Berki (STAN), Jarmila Levko (STAN) a Martin Baxa (ODS) tento návrh chtějí dále rozšířit. Požadují totiž, aby zmíněná práva nově získala také města Plzeň a Liberec.

Pozměňovací návrh poslance Lukáše Vlčka zaměřený proti takzvaným mařičům energie necháváme na konec. Byl předložen jako první a Ekonomický deník o jeho obsahu již dříve informoval.  Vlček navrhuje stanovit poskytovateli podpůrných služeb a poskytovateli flexibility explicitní zákaz využívat služeb zařízení, které elektřinou plýtvá bez užitku. Kontrolou dodržování tohoto zákazu bude pověřena Státní energetická inspekce. Pokuta za porušení tohoto zákazu bude dosahovat až 5 milionů korun.

Druhé čtení je dokončené

(text doplněn v 19:45 hodin)

Poslanci v úterý večer schválili dokončení druhého čtení. Novela Lex Plyn tak postupuje do závěrečného třetího čtení. Během projednávání zákona někteří poslanci „vytasili“ dosud neznámé pozměňovací návrhy, které se zákonem Lex Plyn někdy ani nesouvisejí. Kupříkladu poslanec Jan Horák (KDU-ČSL) navrhl změnu stavebního zákona, která by povolování staveb pro bydlení prohlásila za veřejný zájem. Jeho stranický kolega Róbert Teleky navrhl mezi energetické zdroje zvýhodněné zákonem přiřadit také druhotné zdroje, jako je důlní plyn a odpadní teplo.

Další pozoruhodný návrh předložil poslanec Jan Bureš (ODS), který požaduje mírnější zásah proti takzvaným mařičům energie. To by se nemělo týkat již dokončených zařízení. „Omezení by mohlo negativně ovlivnit právní jistotu investiční a podnikatelské prostředí, retroaktivní působení by mohlo narušit důvěru investorů a podnikatelů v český právní řád. Návrh obsahuje výjimku pro mařiče, které byly připojené k přenosové nebo distribuční soustavě do dne účinnosti tohoto zákona,“ řekl Bureš.

Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec si postěžoval, že ministerstvo průmyslu a obchodu ještě na poslední chvíli dodalo dalších osm pozměňovacích návrhů, se kterými poslanci ani neměli čas se seznámit. Patří mezi ně zásah proti spekulativním blokacím kapacit pro připojení nových elektráren, definici pojmu „strategická investiční stavba“ nebo opravu nedostatků, které v předchozí novele Lex OZE 3 našli senátoři.

„Je potřeba říct, že jsme se pod tím podepsali, ale neznamená to, že všech osm pozměňovacích návrhů bude takto přijato. To opravdu tak nebude. Já jsem varoval ministerstvo průmyslu a obchodu, ať to nedělá touto formou,“ řekl Adamec. Podle jeho slov se může zopakovat podobný zmatek, jaký nastal ve sněmovně při schvalování mnoha desítek pozměňovacích návrhů k novele Lex OZE 3.

Co je předmětem novely Lex Plyn

Balík změn zaměřený na urychlení výstavby plynových elektráren se projeví hlavně v zákoně č. 416/2009 o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Mezi konkrétní opatření patří přednostní projednávání staveb s významem pro energetickou bezpečnost země na stavebních úřadech přednostně před jinými stavbami. Novela také zkracuje lhůty pro vydání konkrétních povolení a omezuje možnost odvolat se proti rozhodnutí úřadů.

Nemalou část tvoří návrhy zacílené na prodloužení provozu uhelných elektráren, pokud by je vlastníci chtěli odstavit dříve, než za ně bude adekvátní náhrada. Novela do energetického zákona doplňuje ustanovení, které „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ umožní Energetickému regulačnímu úřadu uložit vlastníkovi elektrárny povinnost pokračovat ve výrobě elektřiny, pokud to bude zapotřebí pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Pokud vlastník nebude mít zájem pokračovat, provozoval by jeho elektrárnu někdo jiný.

Ministr Lukáš Vlček navrhuje, aby novelu Lex Plyn schválila poslanecká sněmovna ve zkráceném režimu co nejdříve. Novela by však nabyla účinnosti nejspíš až k 1. srpnu 2025. „Důvodem je potřeba zajistit, aby tato novela nenabyla účinnosti dříve, než předchozí novela energetického zákona, tzv. lex OZE III,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.