„Větrné elektrárny jsou ekonomický nesmysl, kromě ideologicky zaslepené Evropy je nikdo jiný nestaví,“ tvrdí různí rádoby odborníci. Ve skutečnosti nikdo není tak mimo realitu, jako tito zuřiví odpůrci větrníků. Větrné elektrárny přibývají po celém světě a pouze 12 procent z loňského přírůstku se nachází v Evropě.
Jak ve své roční zprávě uvedla Světová rada pro větrnou energii (GWEC), loni po celém světě přibyl nový výkon v rozsahu 164,6 gigawattu. To představuje dosavadní rekord a také 40procentní skok oproti roku 2024. Hlavní podíl na tom má Čína, která postavila úctyhodných 120 gigawattů nového výkonu. Tři čtvrtiny loňského přírůstku se tak odehrály v jediné zemi – v Číně.
Raději na zemi než na moři
Když země seřadíme podle loni zprovozněného výkonu větrných turbín, druhé místo patří Spojeným státům a třetí Indii. Až na čtvrté pozici skončilo Německo. Na dalších pozicích se střídají evropské země se státy, jako jsou Brazílie, Turecko a Saúdská Arábie. Na všech hlavních trzích nabírá stavba větrníků na intenzitě s výjimkou Brazílie, která loni vykázala nejslabší výsledek od roku 2020.
Jak ukazuje následující tabulka, větrný boom se odehrává hlavně na pevné zemi. Zájem o offshore větrné parky na mořských mělčinách je menší a roste pomalejším tempem. Loni na mořích přibylo 9,2 gigawattu nového výkonu, což je 16procentní zvýšení oproti předminulému roku. Polovina z tohoto množství vyrostla u pobřeží Číny, o zbytek se dělí Británie, Německo, Nizozemsko, Francie, Tchaj-wan a Jižní Korea. Vázne výstavba u pobřeží Spojených států, kde ji sabotuje prezident Donald Trump a jeho administrativa.
Které země staví a provozují nejvíc větrných elektráren?
Faktor energetické bezpečnosti
GWEC ve své zprávě upozornila ještě na jeden nový rekord. Číňané v listopadu zprovoznili větrnou turbínu o výkonu 26 megawattů (MW). Vyrobila ji místní společnost Dongfang Electric Corporation. Pro srovnání: Běžné větrné elektrárny, které můžeme potkat při cestách po Česku, mají nejčastěji výkon okolo dvou megawattů. Nové projekty, které nedávno získaly stavební povolení, počítají s větrnými turbínami o výkonu od 4 do 7 megawattů.
Čína se s pomocí masivního rozvoje větrné a solární energetiky snaží pokrýt rostoucí spotřebu elektřiny a zároveň snížit emise skleníkových plynů. Stejně podle GWEC postupují také další asijské země – Indie, Japonsko, Jižní Korea, Filipíny, Vietnam a další. Jedná se o země závislé na dovozu ropy, zemního plynu a černého uhlí. Silnou roli zde tedy hraje i faktor posilování energetické bezpečnosti.
Větrníky se točí i v Africe
Do větrné energetiky ze stejného důvodu investují také některé africké země. Například Egypt má 1663 MW výkonu větrných elektráren v provozu a dalších 1300 MW ve výstavbě. Další větrné parky buduje také Keňa, která má energetiku založenou na unikátním mixu vodních a geotermálních, větrných a solárních elektráren. Příhodné podmínky pro větrníky nabízí hlavně okolí jezera Turkana.
Do stavby větrných elektráren se však pouštějí i země, které to zdánlivě nemají zapotřebí. Jmenovitě třeba Saúdská Arábie. Pouštní království si stanovilo cíl dosáhnout 50procentního podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v roce 2030. Podílet se na něm mají i nové větrníky o výkonu až 16 gigawattů. Největší brzdou rozvoje zde nejsou peníze, ale nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
Zpomalení rozvoje větrné energetiky v Brazílii podle zprávy GWEC souvisí s potížemi, které masivní rozvoj zdrojů s nestabilním výkonem způsobil v tamní elektrické síti. Řešením má přinést instalace bateriových úložišť. Naopak se slibně rozjela výstavba větrníků v Chile, kde loni přibylo 1200 MW nového výkonu. Aby to nedopadlo jako v Brazílii, Chilané už dnes budují bateriová úložiště v rozsahu mnoha gigawattů výkonu.
Proč Česko zaostává?
Jak to vypadá s rozvojem větrné energetiky v Evropě? Jak Ekonomický deník informoval na počátku března, například Litva loni spustila do provozu nové větrné elektrárny o výkonu 759 megawattů. Ve Finsku přibylo 1023 megawattů, v Polsku 800. Přírůstek v Česku byl oproti tomu zcela zanedbatelný, pouhých 13 megawattů nového výkonu.
Koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS) byla rozvoji větrné energetiky vstřícná. Aktivační nařízení vlády z roku 2024 počítalo s podporou nového výkonu v rozsahu až 1000 megawattů. Po nástupu nové vlády Andreje Babiše (ANO) opět převládl skeptický, až odmítavý postoj. Důkazem mohou být jak výroky samotného premiéra, tak i velmi omezený rozsah akceleračních zón pro větrníky.
