Těžba hnědého uhlí v České republice dál klesá. Jak na svém webu uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu, v loňském roce se v Česku vyprodukovalo 23,68 milionu tun hnědého uhlí, což je v meziročním srovnání o 17,4 procenta méně. Státem vlastněné OKD vyprodukovalo v posledním činném dole na Karvinsku 1,35 milionu tun černého uhlí, tedy skoro stejně jako v roce 2023.

V období od ledna do září byl meziroční propad těžby hnědého uhlí ještě vyšší, a sice 21 procent. Podle dat ministerstva průmyslu těžba v posledním čtvrtletí mírně ožila, například v listopadu byla dokonce o něco vyšší než o rok dříve.

Hlavním spotřebitelem hnědého uhlí jsou uhelné elektrárny a teplárny na českém území, export tohoto paliva je zanedbatelný. Propad výroby elektřiny z uhlí přitom nebyl podle informací Energetického regulačního úřadu tak výrazný. Úřad uvádí pokles výroby v parních elektrárnách o 9,8 procenta na loňských 27,55 TWh netto; údaj je mírně zkreslen spalováním biomasy, které je taktéž zahrnuto v kategorii parních elektráren.

Sokolovská hlásí propad těžby o třetinu

Hnědé uhlí těží v Česku tři společnosti, kterými jsou Severočeské doly ze skupiny ČEZ, Sev.en Česká energie (prostřednictvím dceřiných firem) a Sokolovská uhelná. O vývoji produkce již dříve informovala poslední z nich. Sokolovská uhelná loni v Karlovarském kraji vytěžila zhruba 2,2 milionu tun hnědého uhlí, což bylo o jednu třetinu méně než v roce 2023. Hlavním důvodem redukce těžby bylo omezování nerentabilní výroby elektřiny z uhlí.

Skupina Sev.en Česká energie v loňském roce v lomech Vršany a ČSA na Mostecku vytěžila dohromady bezmála 7,5 milionu tun uhlí. „S rokem 2023 není možné těžbu v loňském roce srovnávat. Rok 2023 byl vzhledem k probíhající energetické krizi rokem výjimečným,“ řekla Ekonomickému deníku mluvčí skupiny Sev.en Česká energie Gabriela Sáričková Benešová.

Mohlo by vás zajímat

Sev.en v květnu oznámil ukončení těžby hnědého uhlí v lomu ČSA na Mostecku. Tamní uhlí vynikalo vysokou výhřevností, problém byl v tom, že se těžba přiblížila k územním limitům stanoveným vládou. Vývoj těžby v lomu Vršany v letošním roce bude podle mluvčí skupiny Sev.en záviset na poptávce po uhlí ze strany elektráren a tepláren, pravděpodobný je spíše částečný útlum a omezovaní provozu.

Zatím nejodolnější se zdá být Skupina ČEZ, k poklesu těžby však dochází i zde. Hrubá produkce Severočeských dolů dosáhla v roce 2024 lehce přes 14,1 milionu tun uhlí, což představuje meziroční pokles o více než 1,6 milionu tun. Jak dále doplnil mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký, očekávání je, že objem produkce bude letos obdobný jako v roce 2024. Výroba v uhelných elektrárnách Skupiny ČEZ klesá relativně pomalým tempem, za poklesem tak stáli hlavně externí odběratelé uhlí.

Bez uhlí to zatím ještě nejde

Konec loňského roku ukázal, že uhelné elektrárny ještě potřebujeme. Počátkem listopadu a pak znovu o měsíc později nastal jev zvaný Dunkelflaute, kdy nepříznivé podmínky srazily výkon výkon solárních a větrných elektráren v Evropě k nule. Výsledkem byl růst cen elektřiny na vyrovnávacím trhu do extrémních hodnot a také nastartování dostupného výkonu uhelných a plynových bloků.

Podle dřívějších údajů ministerstva průmyslu a obchodu klesá objem těžby hnědého uhlí už od roku 1984, kdy se na českém území vyprodukovalo rekordních 97 milionů tun. Mezi výjimky v dlouhodobě klesající řadě patří rok 2022, kdy produkce uhlí dočasně vzrostla v reakci na energetickou krizi a skokové zdražení zemního plynu.