Francouzský jaderný průmysl není připraven na výstavbu nových bloků. Staví příliš draze a má také potíže s délkou výstavby a kvalitou. Státem ovládaný elektrárenský koncern EDF by má zaměřit na domácí projekty a neměl by se kapitálově a personálně vysilovat budováním jaderných bloků ve Velké Británii nebo v České republice. Taková jsou základní zjištění a doporučení, které ve své zprávě o francouzském jaderném průmyslu uvedl Účetní dvůr.

Účetní dvůr (Cour des comptes) je veřejným auditorským úřadem, který kontroluje hospodaření veřejného sektoru a jeho institucí ve Francii; přirovnat jej můžeme k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu v Česku. Tentokrát se zaměřil na ekonomické a technické parametry reaktorů typu EPR. Výsledky kontroly nejsou pro francouzský jaderný průmysl zrovna pozitivní. Naopak, jsou velmi nelichotivé.

Jaderný strašák Flamanville 3

Velmi důkladně se zveřejněná zpráva věnuje nedávno spuštěnému jadernému bloku Flamanville 3. Celkové náklady na jeho realizaci, včetně nákladů financování a budoucí vyřazení z provozu, vypočetl Účetní dvůr na 23,7 miliardy eur (v cenách rok 2023, v přepočtu jde o 595 miliard korun). Samotná EDF uvádí nižší cifru, a sice 13,2 miliardy eur – ta je však bez finančních nákladů, bez nákladů na vyřazení z provozu a v cenách roku 2015.

Zároveň si Účetní dvůr postěžoval na neochotu EDF poskytnout údaje o předpokládané ziskovosti bloku Flamanville 3. Kontroloři odhadují, že při míře ziskovosti 4 procenta a při 85procentním využití kapacity bude elektrárna potřebovat cenu 122 eur/MWh, aby byla investice návratná. Při 7procentní ziskovosti by už prodejní cena elektřiny musela být 176 eur/MWh, aby to vyšlo.

Pro srovnání: na energetické burze EEX se obchoduje elektřina pro francouzský trh na příští rok za zhruba 65 eur za megawatthodinu. Tedy jen za polovinu oproti ceně, kterou bude EDF potřebovat pro zajištění návratnosti investice do bloku Flamanville 3. Ekonomicky by nevycházel ani vývoz vyrobené elektřiny do Německa, kde by za ni v příštím roce dle burzovní ceny zaplatili 92 eur/MWh, či do Itálie, kde elektřina v základním pásmu na rok 2026 vychází na 116 eur/MWh.

Mohlo by vás zajímat

Podobně se prodražila také výstavba britské jaderné elektrárny Hinkley Point C se dvěma 1650megawattovými reaktory typu EPR; EDF je zde nejen dodavatelem technologie, ale také dvoutřetinovým vlastníkem. Podle posledního odhadu z loňského roku již náklady v současných cenách vycházejí na 46,5 miliardy liber (1,4 bilionu korun). Protahuje se také délka výstavby, první z bloků zahájí provoz zřejmě až v roce 2030. Podobně neslavně může podle Účetního dvora dopadnout také chystaná výstavba elektrárny Sizewell C, která je zatím v přípravné fázi.

Zaměřte se na domácí trh, radí kontroloři EDF

Účetní dvůr proto stanovil jasné doporučení: EDF má zajistit, že nové zahraniční projekty v jaderné oblasti budou generovat zisk a nebudou ohrožovat harmonogram jaderného programu EPR2 ve Francii. „V této souvislosti je namístě neschválit konečné rozhodnutí EDF o investici do britského projektu Sizewell C dříve, než dojde k významnému snížení finanční angažovanosti EDF v projektu Hinkley Point C,“ dodává k tomu Účetní dvůr.

Podle vyjádření EDF pro Ekonomický deník je řešení na cestě. „Britská vláda v současné době pracuje na modelu financování projektu, finální investiční rozhodnutí má nastat letos. EDF bude rovněž akcionářem projektu Sizewell C, ale v menším rozsahu než v případě Hinkley Point C. Účast EDF na financování projektu podléhá určitým podmínkám, jednou z nich je účast nižší než 20 procent,“ reaguje EDF.

Jen okrajově zpráva zmiňuje aktivity EDF v České republice. Jak je obecně známo, EDF se přihlásila se zmenšeným reaktorem EPR o výkonu 1200 megawattů do soutěže na stavbu dvou bloků v Jaderné elektrárně Dukovany. Po vyřazení amerického Westinghouse zůstala ve hře jen korejská a francouzská nabídka. Česká vláda loni v červenci vybrala jako preferovaného dodavatele korejskou KHNP, která dle slov premiéra Petra Fialy porazila nabídku EDF v ceně i dalších parametrech.

Plánovaná výstavba šesti nových bloků vylepšeného typu EPR2, kterou před třemi lety oznámil prezident Emmanuel Macron, tak podle Účetního dvora nevypadá v tuto chvíli reálně. Vyžadovala by mimo jiné rozšíření počtu pracovníků ve francouzském jaderném průmyslu o 100 tisíc k současným 200 tisícům lidí. „Úsilí vynaložené na posílení odvětví jaderného průmyslu však zůstává nedostatečné, zejména je zapotřebí zajistit nezbytné zvýšení dovedností a kapacit,“ zdůraznil Účetní dvůr.

Jeho kontroloři dodávají, že náklady na výstavbu tří párů EPR2 v lokalitách Penly, Gravelines a Bugey zůstávají nejisté. Poslední expertní odhad z konce roku 2023 hovoří o nákladech ve výši 79,9 miliardy eur (v cenách zmíněného roku). Start výstavby první dvojice reaktorů v elektrárně Penly, takzvané první betonování, je reálné nejdřív v září roku 2028. Pokud nenastanou další komplikace, zprovoznění dvou nových reaktorů vychází na roky 2036 a 2038.

Účetní dvůr doporučuje počkat s reaktory EPR2

Výrobní náklady nových bloků EPR2 tak v tuto chvíli vycházejí na 80 eur/MWh, což je 93 eur/MWh při ziskovosti investice na úrovni 4 procent (opět v cenách roku 2023). Tento odhad je nicméně zatížen značnou dávkou nejistoty.

„Dodatečné náklady na výstavbu a nejistoty ohledně ziskovosti bloků EPR představují riziko pro akcionáře, tedy pro stát. Program EPR2 je i nadále poznamenán zpožděním návrhu, absencí konečného odhadu a plánu financování, zatímco EDF zůstává velmi silně zadlužené. Účetní dvůr proto vydává nové doporučení: odmítnout konečné investiční rozhodnutí pro program EPR2, dokud nebude zajištěno jeho financování,“ uvádí Účetní dvůr ve své zprávě.

Společnost EDF v reakci uvedla, že v tomto bodě není s Účetním dvorem v rozporu. „Konkurenceschopnost programu EPR2 bude částečně záviset na dohodě dosažené s francouzskou vládou a Evropskou komisí o jeho schématu financování. EDF a francouzská vláda pracují na podobě programu, designu, termínech dokončení a financování,“ reaguje společnost EDF.