Vládní návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) se po šesti měsících vrací na scénu. Návrh, který během připomínkového řízení v loňském červenci schytal ostrou kritiku z mnoha stran, ministerstvo průmyslu a obchodu přepracovalo a v nejbližších týdnech jej má projednat vláda. Nebude to však snadný úkol; kraje a podnikatelské svazy na svých výhradách trvají a návrh tak míří do vlády s nebývale vysokým počtem 60 rozporů.

Pro připomenutí: Zákon o podpoře OZE loni v létě narazil třeba u Svazu průmyslu a obchodu a Hospodářské komory. Podnikatelské svazy tvrdí, že namísto slibovaného zjednodušení povolovacích procesů návrh zákona přináší jejich další zkomplikování. Jeden konkrétní případ: Zástupci byznysových asociací nechápou, proč mají investoři do nové fotovoltaické elektrárny (včetně střešních instalací) začít zpracovávat povinně akustické studie v případě, že je zařízení umístěno ve vzdálenosti do 100 metrů od chráněného venkovního prostoru staveb. Fotovoltaické zdroje přitom zdrojem hluku nejsou.

Na složitost zákona a nepříznivé praktické dopady loni upozorňovala také Asociace krajů České republiky (AKČR). „Návrh způsobuje, namísto zavedení jasných, transparentních a jednoduchých nástrojů zrychlujících územní plánování a povolování staveb nových zdrojů OZE, chaos, znepřehlednění celého systému a zahlcování již dnes přetížených úřadů bez jakékoli podpory na posílení kapacit,“ uvedla AKČR. Vyjádření v podobném duchu dorazilo také ze Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR.

Jak vypořádat 500 připomínek

Sečteno a podtrženo, na ministerstvo dorazilo přes 500 připomínek. Většinu z nich se podařilo vypořádat ke spokojenosti zúčastněných. „Nicméně i přesto je materiál vládě předkládán s rozpory s Ministerstvem vnitra, Energetickým regulačním úřadem, Jihočeským krajem, Pardubickým krajem, Ústeckým krajem, Jihomoravským krajem, Královéhradeckým krajem, Karlovarským krajem, Moravskoslezským krajem, Asociací krajů ČR, Svazem měst a obcí ČR, Sdružením místních samospráv ČR a se Svazem průmyslu a dopravy ČR,“ konstatuje ministerstvo průmyslu v překládací zprávě.

Rozpory s jmenovanými kraji se týkají hlavně institutu akceleračních zón, tedy území s rychlejším povolováním výstavby větrných a solárních elektráren. Kraje požadují „stanovení jasnějších limitů a cílů rozvoje OZE z hlediska politiky státu, aby nebyly akcelerační oblasti vymezovány živelně.“ Některé regiony též volají po omezení výstavby větrných a solárních elektráren mimo vytyčené akcelerační zóny, avšak podle ministerstva průmyslu je takový požadavek v rozporu s evropskou směrnici RED III.

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvo vnitra požadovalo s ohledem na zájmy požární bezpečnosti odstranění úpravy stavebního zákona, podle které se do režimu drobných staveb přidávaly obnovitelné zdroje s instalovaným výkonem do 100 kW (namísto původních 50 kW). „Tento novelizační bod byl z návrhu zákona odstraněn, připomínkové místo však na rozporu trvá, protože z věcného hlediska nedošlo v mezidobí ke nápravě stavu,“ uvedlo ministerstvo průmyslu.

Vypořádat se nepodařilo také část připomínek Svaz průmyslu a dopravy ČR. Patří mezi ně třeba požadavek stanovit výjimku z procesu EIA pro výrobu vodíku elektrolýzou a pro výrobny biometanu. Tento požadavek však nelze podle ministerstva akceptovat, neboť by plošné vynětí těchto záměrů bylo v rozporu s příslušnou směrnicí EU.

Jak uvádí ministerstvo průmyslu v předkládají zprávě, hlavním cílem nového zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie je transpozice evropské směrnice RED III, která požaduje například vymezení takzvaných akceleračních zón, které nabídnou rychlejší povolování výstavby větrných a solárních elektráren.

Sázka na akcelerační zóny

Akcelerační oblasti budou vymezovány na třech úrovních. Projekty místního významu budou vymezeny územními plány, větší záměry budou vymezeny v zásadách územního rozvoje a projekty celostátního významu budou vymezeny územním rozvojovým plánem. Pokud bude záměr splňovat podmínky stanovené v územním opatření a další podmínky dle směrnice RED III, pak nebudou tyto záměry podléhat posouzení dopadu na životní prostředí (EIA). To dnes neúměrně protahuje hlavně realizaci záměrů na využití větrné energie.

V akceleračních zónách má příprava a povolení stavby trvat maximálně 12 měsíců. Mimo akcelerační zóny má podle návrhu povolovací proces trvat nejdéle dva roky. Pro srovnání: povolovací řízení pro nové větrné elektrárny dnes vycházejí na nejméně sedm let. „Oblasti pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie mají být vymezeny do 21. února 2026 v rozsahu, který je významný z hlediska plnění cílů stanovených ve směrnici RED III,” uvedlo ministerstvo průmyslu v důvodové zprávě.

Hodnocení dopadů regulace (RIA) nebylo k návrhu zpracováno. Ministerstvo průmyslu navrhuje, aby nový zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 2025. To vzhledem k délce schvalování legislativy v poslanecké sněmovně vypadá jako velmi optimistický odhad.