Před finanční krizí fungovaly centrální banky z pozadí jako vysoce efektivní a výkonné nezávislé instituce. Zajišťovaly stabilitu cen a představovaly páteř dobře promazaného národního finančního systému.
V důsledku globálních finančních a dluhových krizí se však centrální banky po celém světě stávají předmětem narůstajícího zájmu veřejnosti a musí čelit novým skutečnostem: striktnějším regulacím bank a finančních trhů, zvyšující se globalizaci a komplexnější organizaci, digitálním inovacím a tvrdší konkurenci mezi talentovanými odborníky. Komplexní analýza, kterou provedla společnost Roland Berger, tyto změny mapuje ve dvou nových studiích na téma „Nové skutečnosti v centrálním bankovnictví“.
Centrální banky jsou konfrontovány s hlavními technologickými inovacemi a s rychlým tempem rozvoje na mezinárodních finančních trzích.
Pro každou centrální banku by mělo být neopomenutelné téma digitální měny. Ve hře jsou různé technologie a přístupy.
Velké změny jsou nutností
„V budoucnu se centrální banky budou potýkat s velkými změnami. Především v nejvyspělejších národních ekonomikách vzniká potřeba komplexní organizační profesionalizace. Děje se tak především na základě požadavků na omezení veřejných výdajů, výzev k transparentnosti a díky agresivní politice nízkých úroků. Pokud se centrální banky chtějí podílet na formování globálního finančního systému, je nutné, aby se modernizovaly. Je to jediný způsob, jak se připravit na velké výzvy a příležitosti, které v budoucnu přijdou – týká se to například i často diskutovanému zavedení digitální měny,“ říká Adrian Weber, senior partner kompetenčního centra Finanční služby společnosti Roland Berger a specialista na oblast centrálních bank.
Historicky je každá centrální banka organizována odlišně. Neexistuje univerzální řešení. Úspěšná transformace proto leží na čtyřech pilířích: reorganizaci, efektivním řízení, provozní efektivitě a politice lidských zdrojů orientované na budoucnost. Základem je vytvoření jasných a efektivních struktur. Management musí být optimalizován pro efektivní rozhodovací procesy, podpůrné procesy by měly být co nejvíce centralizovány a outsourcing podpůrných procesů by měl být přehodnocen. Aktivní řízení nákladů umožní úspory nákladů, které pak mohou být vhodně investovány zpět do nových strategických priorit.
„Klíčovou roli v restrukturalizaci budou hrát lidské zdroje, rozvoj zaměstnanců a řízení výkonosti,“ dodává Weber. „V době ‚války o talenty‘ musí mít každá centrální banka své vlastní, které budou konkurovat jiným centrálním bankám a také privátnímu sektoru, který se snaží nalákat největší talenty. V budoucnu budou čím dál důležitější nové typy zaměstnaneckých profilů (například IT). Je to jediná příležitost jak mohou být posouzeny, rozvíjeny a implementovány významné inovace, jako například digitální měna, do centrálních bank, které jsou tradičně strukturovány hierarchicky.“
Digitální měna
Digitální měna je tématem debat o centrálních bankách v mnoha národních ekonomikách. Znamená digitální ekvivalent hotovosti a je přechovávána v digitální peněžence, podobně jako bankovky a mince. Centrální banka digitální měnu „tiskne“ nebo vydává. Podle Webera je příliš brzo na výběr specifické technologie vzhledem k tomu, že se teprve vyvíjí různé přístupy. „Zatímco někteří preferují decentralizovanou technologii blockchain, jiní dodavatelé se rozhodli integrovat zprostředkovatele digitálních technologií. Proto, aby se centrální banky rozhodly správně, musí nejen v každém jednotlivém případě technologie soudit dle jejich předností, ale také dle jasně dané strategie analyzovat každého vývojáře technologií. V tuto chvíli však centrálním bankám chybí potřebné know-how a agilita ve vyrovnávání se s rychlým tempem technologického vývoje.“
„Digitální měna může významně snížit náklady na tisk bankovek, ražení mincí, skladování a převoz hotovosti. Může také zrychlit finanční integraci vznikajících trhů, snížit náklady na dodržování požadavků ‚Know-your-Customer (KYC)‘ nebo pomoci v boji proti praní špinavých peněz,“ vypočítává klady digitální měny Weber. „Centrální banky potřebují efektivní organizační strukturu, relevantní dovednosti v rámci vlastní organizace i v rámci partnerské sítě. Neméně důležitý je také flexibilní přístup k rozvoji. Věříme, že digitální měna bude v budoucnu hrát důležitou roli. Očekáváme, že její zavedení bude doplňovat již existující hotovostní měnu a takové pilotní projekty už jsme zaznamenali. Na straně centrálních bank je tedy potřeba velké snahy, aby se již nyní adaptovaly a mohly aktivně spoluvytvářet tento vývoj,“ shrnuje Weber závěry studie.
Situace v České republice
Otázky zvyšování transparentnosti a efektivity jsou velmi důležité i v kontextu České republiky a ČNB. V krátkodobém a střednědobém horizontu jsou nicméně zastíněny tématy kursových intervencí, resp. jejich ukončení, a přijetí společné měny euro. „To ale neznamená, že by se jimi ČNB neměla zabývat. Jedná se o témata velmi komplexní, odborná a vysoce strategická, takže sice neplní titulní stránky novin, ale na naši budoucnost mohou mít významný vliv, zejména v případě digitálních měn,“ říká Jaroslav Dvořák, projektový manažer pražské kanceláře Roland Berger, který se na oblast finančních služeb dlouhodobě specializuje.
„Ostatně již v souvislosti s devizovými intervencemi se stále častěji ozývá volání po větší transparentnosti a aktivnější komunikaci ze strany České národní banky, přesně v duchu důslednější kontroly využívání veřejných prostředků a v souladu s celoevropskými a globálními trendy,“ dodává Dvořák.
Jiří Reichl
