Sobota, 6. března, 2021

„Zrychlení certifikace je klíčem pro uvádění nových produktů na trh,“ říká Havlíčkův náměstek Očko. Chce propojit zkušební ústavy a akademickou sféru

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Zlepšit rychlost certifikací nových produktů i díky propojení zkušebních institucí s akademickou sférou. To je jeden z cílů náměstka ministra průmyslu Petra Očka, který vyplynul z dění v loňském roce s bojem proti covidu. Kapacita testování ztěžovala prosazování inovativních domácích výrobků pomáhajících v boji s pandemií na domácím trhu. Chyběla také jasná strategie, na které oblasti se mají domácí výrobci zaměřit, proto vznikla Rada pro strategické technologie, které Očko předsedá. Jak hodnotí loňský rok a co lze očekávat v letošním?

Pane náměstku, můžeme zhodnotit rok 2020? Kdybychom tu seděli před rokem, tak byste asi mluvil o nějakých plánech, které se teď zcela změnily covidem. Zodpovídáte za řadu programů, podpory technologií atd., které díky covidu vyvstaly, o některých jsme už psali, jak rok 2020 Vy hodnotíte?

Je to přesně tak. Loni v lednu jsme si psali a malovali plány na rok 2020 a realita je nakonec hodně jiná. Na konci února přišel covid a prakticky celé jaro bylo ve znamení covidu. A v našich inovačních tématech se muselo ledacos změnit. Na jaře jsme se poměrně rychle v rámci krize, někdy v půlce března, pokusili inovačnímu prostředí operativně pomoci několika cestami. Viděli jsme, že existuje spoustu zajímavých nápadů českých firem, které stojí za to podpořit. Operativní nástroje podpory neexistovaly, protože bylo ustáleným zvykem, že třeba podpora výzkumu je i léta trvající proces.

Jak jste to změnili?

Vzniklo několik aktivit. Jednak jsme oslovili příjemce v našich již existujících programech Trio, nebo Trend. Program Trend je programem MPO,  a administraci zajišťuje Technologická agentura. Těsně před Vánoci jsme zveřejnili seznam projektů, které budou podpořeny celkovou částkou 1 miliardy korun. Jednáme rovněž o tom, aby tato částka byla výrazně navýšena.

Oslovili jsme firmy, které již měly v běžícím programu Trio, kdo z nich je schopen rychle dotáhnout nějaké řešení, které může v boji s covidem pomoci. Našlo se několik z nich, které se již realizují.

Vyhlásili jsme také rychlou výzvu v programu Country For The Future, což je program na inovace v malých a středních podnicích. V  krátkém čase přišlo 70 žádostí, velká část z nich byla podpořena. Oba tyto programy jsou dle zákona o podpoře výzkumu, takže podle zákona musí v souladu s ním projít procedurami, které vyžadují minimální lhůty stanovené zákonem.

Ve spolupráci s agenturou CzechInvest a dalšími partnery jsme připravili hned na přelomu března a dubna virtuální hackathon “Hack the Crisis“, trochu jsme se inspirovali aktivitami v Estonsku a Polsku. Bylo asi 200 zájemců, asi se stovkou z nich se pracovalo, do finále se jich dostalo 15 a 8 bylo oceněno. Nejvyšší ocenění získala v tomto hackathonu  česká firma Diana Biotechnologies, která  je vlastně spinoffem Akademie věd. Obecně se zaměřuje na diagnostiku léčiv. Přesto, že to původně nebylo jejich hlavní zaměření, tak se díky covidu a podpoře od státu velice rychle přeorientovali na vývoj nových PCR testů. Zhruba 2 měsíce zpět byla minimálně čtvrtina používaných PCR testů od této firmy. V poslední době se o ní mluví také v souvislosti s testy ze slin. To je jedna z ukázek, kdy podpora státu funguje. A zrovna v případě Diana Biotechologies, jako i v případě některých dalších firem z hackathonu se vše propojilo s pro nás klíčovým programem a Czech Rise Up. Myšlenka tohoto programu byla rychlá podpora bez těch procedur, které vyžaduje zákon o podpoře a výzkumu. Nápady, které je potřeba jenom lehce dotáhnout, aby mohly být uvedeny na trh a díky mimořádné a především rychlé finanční podpoře lze uvedení na trh uspíšit.

Takže na rozdíl od kolegů na ministerstvu v Sekci fondů, kteří připravili také úspěšný program Covid Technologie, který se zabýval primárně podporou investic a rozšíření výroby, byl náš program spíš na dovyvinutí. Kromě zmíněné Diana Biotechnolgies můžeme zmínit projekt z úplně jiné oblasti a to lokální digitální měna Corrency. Ten má za cíl podpořit lokální podnikatele. Pilotní projekt bude zahájen v okamžiku, kdy stupeň PES klesne na 3. 

O Corrency jsme podrobně psali v prosinci

Přečtěte si také rozhovor se zakladatelem projektu digitální měny Corrency Pepem Rafajem

Autor projektu lokální měny: Můžeme podpořit i jednotlivé sektory, nebo jej může využít Evropská komise pro podporu ve svých programech

Na co jste se zaměřovali při vyhodnocování projektů? Byla nějaká priorita?

Když se vyhlašoval první Czech Rise up, tak naše otázka byla, co jsou prioritní věci k řešení. Všichni jsme tušili, že to jsou ochranné pomůcky a zdravotnická technika, ale nikdo nevěděl přesně, co to může být dále. Vznikl také náš tým pro podporu domácích výrobců, který analyzoval potřeby a spolupracoval pak i s Ústředním krizovým štábem. Z toho vznikla myšlenka na vznik Rady pro strategické technologie, kde zasedají zástupci relevantních institucí a která bude koordinovat potřeby a zároveň bude mít povědomí o výrobních kapacitách. Je zařazena pod ministerstvo průmyslu a obchodu a já jí předsedám, ale její obsazení je opravdu široké, jak z oblasti veřejné správy, tak z oblasti výzkumných organizací, tak ze strany podnikatelské sféry.

Vláda schválila vznik rady pro strategické technologie

Problematiku podpory strategických technologií jsme ale začali řešit ihned. Například formou úpravy podpory formou investičních pobídek ve prospěch malých firem a zejména těch, které mají investiční záměr v některé ze strategických oblastí. Jenže jsme napřed museli strategické oblasti definovat, což zabralo poměrně dost času a kdyby už tehdy existovala Rada pro strategické technologie a produkty, bylo by to jednodušší. V rámci aktualizace nařízení vlády k investičním pobídkám jsme prioritizovali zejména zdravotnické pomůcky, osobní ochranné pomůcky a farmacii.

Zároveň proběhla úprava podmínek tak, aby se k pobídkám mohly dostat i malinké firmy, které začínají s investicí okolo 10 milionů korun u výrobních projektů a nebo 2,5 milionů korun u projektů technologických center.

Důkaz toho, že online schůzky jsou na denním pořádku. Externí kamera pro lepší přenos na stole náměstka ministra průmyslu Petra Očka. Foto: ED Jiří Reichl

Dalším úspěšným žadatelem byla například firma Work press aviation, o které jsme psali v textu

Chtěli ochránit zaměstnance před koronavirem. Dnes prodávají masky zdravotníkům i „civilům“ po desetitisících

Promítly se výsledky debat kolem podmínek pro první podpůrné projekty k jejich změně při vyhlašování Czech Rise up 2.0?

Při vyhlašování Czech Rise up 2.0 jsme už explicitně řekli, že máme dvě oblasti podpory. Jedno jsou věci související se zdravotnickou technikou, ta výzva se už vyhlásila, druhá oblast by měla být vyhlášena v blízké době a je věnovaná digitálním řešením. Cílem bylo primárně posoudit, nakolik to řešení může pomoci proti covidu. Například jedním z takových projektů je plánování směn ve větších provozech, aby se s v rámci covidu mohla dodržovat veškerá pravidla, střídat směny  podobně – to je projekt PARS mladé české společnosti Blindspot Solutions, která mimo jiné získala ocenění Country for the Future v rámci Dne Technologické agentury ČR

Kolik bylo v programech peněz?

V prvním jsme schválili projekty za zhruba za 170 milionů. Druhý byl vyhlášen na 100 milionů a chceme jej navýšit alespoň na 200 milionů korun. Předpokládám, že v letošním roce bude vyhlášena další výzva – pokud to rozpočtové možnosti alespoň trochu dovolí. Byli bychom rádi, kdyby součet všech programů za léta 2020+2021 byl alespoň 500 milionů. Pro CRU 2.0 jsou navrženy  i finanční prostředky z Národního plánu obnovy. A to nejen na tyto projekty, ale i na podporu certifikací nových technologií.

Změnila se připravenost na podzim?

Nikdo nečekal, že ta vlna bude tak silná, ale už jsme byli více připraveni. Rychle se dotáhly například už zmíněné investiční pobídky. Detailní podmínky pobídek se v současné době řeší přes nařízení vlády, ne přímo zákonem a tak se operativně schválila aktualizace, které říká, že tyto typy pobídek budou mí jednodušší cestu a i tyto menší investice zaměřené na strategické produkty mohou dostat i přímý finanční grant, nejenom slevu na dani ze zvýšeného hospodářského výsledku.

Pro uvedení na trh je důležitá certifikace. Chceme propojit zkušební instituce s akademickou sférou

Jaké jsou největší problémy pro uvádění nápadů do praxe?

Určitě mezi ně patří certifikace. Trvá dlouho, protože není mnoho autorit, které by je mohly vydat. Na Radě pro strategické technologie řešíme toto – nebojím se říct – úzké hrdlo uvádění jednotlivých českých produktů na trh. Na jaře bylo potřeba otestovat vzorky, které se přivážely z Číny, proto byly laboratoře obsazené. Pak se v čím dál větší míře řešily vzorky z českých firem.

Výzkumný ústav bezpečnosti práce (VÚBP) se snažil situaci řešit, ale jeho kapacita nebyla na tolik vzorků připravená. Proto produkty domácích firem “stály“ po nějakou dobu ve frontě. MMěli jsme k tomu několik jednání, došlo nakonec i k nějaké prioritizaci některých produktů českých firem. Ale byl to problém. Spousta firem si nám stěžovala, že mají lepší výrobek, než je ten z Číny, ale nejsou schopni pro něj získat certifikaci.

Jedna z věcí, kterou řešíme, je tedy posílení certifikací. Jednak je to návod pro firmy, jak si nechat certifikovat produkt, aby byl postup jasný firmy i pro veřejnou správu. Tady hodně odpracovala kolegyně náměstkyně Martina Tauberová a celá pracovní skupina složená ze zástupců odvětví i příslušných certifikačních institucí. Pak bychom chtěli dotáhnout větší propojení zkušebních institucí s kapacitami v akademické sféře. Protože některé laboratoře na VŠ mají podobné vybavení, které používají zkušební ústavy, ale nemají navázánu spolupráci. Navíc některé školy budou pravděpodobně muset investovat do dovybavení svých pracovišť, aby to odpovídalo požadavkům na certifikační pracoviště. Na to by v budoucnu mohly získat podporu z našich programů.

Pak může vedení VÚPB přijít za spolupracující univerzitou a říct, my nestíháme, tak nám tu otestujete tyto produkty. Jeden z příkladů, jak certifikace zafungovala poměrně pozdě, firma 3Dees v Praze 8. Na jaře chtěli spolupracovat na 3D tisku polomasek. Problém byl v chybějící certifikaci. Podmínkou projektu bylo, že peníze dostanou, až když se maska může uvést na trh. Kvůli dlouhým lhůtám dostali certifikát až v létě, ale to už zájemců o tyto polomasky příliš nebylo. Rozhodnutí o podpoře od nás dostali někdy v dubnu, v té době to dávalo smysl, v létě to opadlo a do podzimu se objevila spousta dalších dodavatelů, kteří to třeba i dováží z mnoha dalších zemí. A kdyby ta certifikace proběhla o tři měsíce dříve, když to podali, bylo by uplatnění této unikátní české technologie určitě vyšší.

Problém byl tedy v kapacitách laboratoří?

Ano, dle našich informací hlavně kvůli kapacitám. Takže i na tomto případě vidíme, že by bylo dobré vytvořit co nejjednodušší návod k tomu, co je potřeba pro úspěšnou certifikaci doložit. To teď řeší právě pracovní skupina pro certifikace, která je součástí Rady, o které jsme již mluvili. Platí také to, co jsem řekl, že považujeme za vhodné i finančně podpořit systém certifikací, ale je nutné nalézt vhodný režim.

Když jste u Rady, kolikrát už zasedala?

První zasedání proběhlo koncem října. Má čtyři pracovní skupiny- certifikace, ta je velice dynamická, teď na zasedání rady v 1. polovině ledna budou z této pracovní skupiny ty nejzásadnější výstupy. Pak je pracovní skupina za účelem nadefinování, co strategické technologie a produkty přesně jsou, řádně to zdůvodnit a pak dát k odsouhlasení na vládu. Protože pokud někdo bude mít dilema jako jsme měli například my u nastavení prioritizace podpory investic, tak vezme vládní materiál a podle toho nastaví nějaký další mechanismus. Pak máme pracovní skupinu pro inovace. Tam jsme se třeba bavili o nastavení programu Czech Rise up a skupina přispěla k nastavení CRU 2.0. Ve chvíli, kdy skupina pro definici strategických technologií bude mít hotovou definici, tak tato skupina řekne, v jakých dalších programech se to může zohlednit. Řeší se tam i individuální projekty z oblasti zdravotnictví. A ještě vznikne skupina pro změny legislativy, kterou iniciovalo hlavně ministerstvo vnitra a přizvali jsme do ní i zástupce ministerstva pro místní rozvoj (MMR) i další. Chceme mimo jiné zkonzultovat s MMR, jak již vytvořený podklad k certifikacím  zohlednit v zadávání veřejných zakázek. Může vzniknout aktualizovaná metodika pro změnu zadávání veřejných zakázek, což je oblast, za niž je zodpovědné právě MMR.

Krize ukázala, že máme spoustu lidí, kteří jsou schopni přijít s novým, operativním a inovativním řešením

Kromě toho 3dees je ještě něco zajímavého, co se podařilo dotáhnout do konce?

Kromě 3Dees s 3D tiskem obličejových masek je zde už zmíněná Diana Biotechnologies a novou generací PCR testů, Blindspot Solutions s komplexním systémem pro podporu organizace výroby v době covidových opatření. Velice zajímavý může být také projekt Corrency spuštěný již v Kyjově. Pak zde máme projekty dovyvinutí nových respirátorů (například od společnosti SPUR či PARDAM), digitalizace a optimalizace výroby filtrů pro obličejově masky (Acam Solutions), nanovlákenné membrány (Ino Cure) a mnohé další.

Petr Očko.

Shrnutí roku 2020 z vašeho pohledu?

Bylo to šílené a hektické, ale ukázalo se, že v České republice existuje spousta lidí, kteří jsou schopni přijít s novým, operativním a inovativním řešením. Že si dokážeme poradit. A udělali jsme maximum, abychom mohli mnohé z nich podpořit. Někdy ta cesta byla složitá a nebylo možné podpořit vše. Ale ukázalo se, že když spolupracuje soukromý sektor se státem je i cesta k tomu, jak tohle řešení flexibilně podpořit. To je mimo jiné i myšlenka Rady pro strategické technologie a produkty – dlouhodobější úzká spolupráce veřejné správy a soukromého sektoru na podpoře klíčových technologií pro strategickou bezpečnost země.

Objevily se díky krizi nějaké věci, které bublaly pod povrchem a díky tomu se je povedlo uvést rychleji v život? Mluví se o elektronizaci a na začátku roku jste si asi nedovedl představit, že budete s ostatními náměstky komunikovat přes Skype, Zoom, nebo jinou platformu a ušetříte tolik ježdění a vůbec. Myslíte, že tyhle konference apod. zůstanou?

Já myslím, že videokonferencí sice už mají všichni dost a rádi by se viděli i osobně, ale rozhodně hodně už zůstanou, ať ve státní správě, nebo jinde. Dříve byly videokonference spíše výjimkou a teď jsou na denním pořádku, přizpůsobilo se tomu IT vybavení, a hlavně se to lidé naučili.
Došlo k lepšímu vybavení technikou, jak u nás, tak i v dalších sektorech. Chytré hlavy i v rámci námi podpořených projektů vymyslely spoustu nových využití moderních technologií, například již zmíněné plánování směn, které by člověk s Excelem asi těžko zvládal. Takže vyšší využití moderních technologií je jedna z pozitivních věcí, kterou covidová krize přinesla. Rozjíždí se i další aplikace a propojují se s dalšími technologiemi, včetně nových generací sítí, jako je 5G. Podporujeme projekty, které mají ukazovat digitální aplikace pro lidi. Ukazuje se, že výbornou myšlenkou byl projekt 5G pro 5 měst. Ten není jen o samotném zavádění 5G, ale je to spíše o tom, aby se na sítích nové generace ukázalo, jak tato technologie dokáže zlepšit kvalitu života obyvatel. Mohu například zmínit jednu z mnoha unikátních aplikací a to projekt Oskar Senior v jednom z vybraných pěti měst, konkrétně v Jeseníku. Nevznikl teď, v souvislosti s Covidem, ale nyní se rozšiřuje i tady v ČR. Stojí za ním především Tomáš Posker, který jej nejdříve rozjížděl v Silicon Valley a pak se vrátil do rodného Jeseníku. Zabývá se řešením vzdálené péče o seniory, což je velké téma v právě probíhající pandemii. V nějaké míře se to dá dělat i na současných sítích, ale komfort a rychlost odbavení na 5G je daleko vyšší. I proto je Jeseník jedním ze „vzorových měst“, kde podporujeme rozvoj aplikací využívajících 5G sítí. V digitalizaci je posun veliký a jsem rád, že se mnohé z našich aktivit v této krizi osvědčily.

Pomohla Vám zkušenost z Technologické agentury ČR, kterou jste vedl? Už tam jste přicházel do styku s novými technologiemi a nápady…

Určitě. S TAČR mám stále dobré vztahy. A i díky působení v této progresivní agentuře mám mnohem detailnější přehled o tom, jaký potenciál má Česká republika ve vývoji nových řešení aplikovatelných v praxi. I v této krizi se spolupráce s TAČR osvědčila. Domluvili jsme se například na tom, že oslovíme projekty v jednotlivých programech, třeba zmíněný program TREND, který je programem MPO zaměřeným na průmyslový výzkum, kde ale administraci zajišťuje právě TAČR. Jsme rádi, že TAČR i po společné debatě dále třeba  rozšířil program GAMA2 a je v něm možné – ve zkratce řečeno žádat podporu na dokončení vývoje na univerzitách a v dalších výzkumných organizacích.

Komunikace zde tedy funguje a jsem rád, že například již zmíněná společnost Blindspot Solutions dostala na konci roku 2020 cenu TAČR jako nejlepší startupový počin. Musím na závěr zmínit i spolupráci s agenturou CzechInvest. Ta má velký přehled ohledně startupového prostředí, a myslím, že se nám i společně s dalšími partnery podařilo například zorganizovat úspěšný virtuální hackathon Hack the Crisis, v němž právě zvítězila již několikrát zmíněná společnost Diana Biotechnologies. Rádi bychom jej v blízké době společně s agenturou CzechInvest zopakovat a hledět v něm ještě více dopředu, i k obnově ekonomiky po pandemii. Jarní hackathon ukázal, že toto je cesta, jak podpořit unikátní myšlenky, které fungují často dobře ve spolupráci veřejné správy a podnikatelské sféry.

Jiří Reichl

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter