Na první pohled to vypadá, že plánům na povinné zálohování PET lahví a plechovek v Česku odzvonilo. Jak ale zaznělo na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a životní prostředí, rozhodující slovo může mít nakonec Evropská unie. Pokud Česko nesplní přísné cíle pro sběr obalů, bude muset hledat jiné řešení. Odborníci se přou, zda postačí modernizace třídění, nebo se zálohám stejně nevyhneme.
Možnost povinného sběru PET lahví a nápojových plechovek chtěla zavést minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Současná vláda Andreje Babiše (ANO) ale od toho v programovém prohlášení ustoupila. Avizovala, že povinný zpětný sběr zavede pouze v případě, že se to ekonomicky vyplatí.
Evropské cíle pro rok 2030 jsou sice podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé sobě) příliš ambiciózní, není to ale důvod, proč by je neměla Česká republika naplňovat. Česko podle ministra obecně patří ve sběru a recyklaci celkového odpadu mezi nejlepší země Evropské unie.
„Do budoucna musíme namyslet a zrealizovat, jak zvýšíme výkon například v oblasti hliníku. Protože v PETu a plastech jsme opravdu excelentní,“ uvedl Červený. Svaz průmyslu a Hospodářská komora České republiky mají podle něj spoustu zajímavých nápadů, jak sběr a recyklaci odpadů ještě vylepšit.
Až 98 % zpětného odběru
Pokud se chce Česko zálohování PET lahví a plechovek vyhnout, musí Evropské komisi prokázat, že dokázalo v roce 2026 vysbírat 80 % těchto obalů a nastavilo strategii pro dosažení 90 % v roce 2029. Jak ale ukazují statistická data, u plechovek to nebude jen tak. V současnosti se Česká republika v oblasti zpětného odběru u jednorázových hliníkových a kovových odpadů pohybuje mezi 30 a 40 procenty. „Zde to bez zálohového systému nedoženeme, i kdyby čert na koze jezdil,“ varuje partner advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík Tomáš Sequens.
Správně nastavené zálohové systémy dokážou podle něj dosáhnout při vracení plastových lahví nebo plechovek až 98 procent zpětného odběru, jak je vidět například ve Finsku. Záloha, která by dosahovala výše 3 až 4 koruny, by přitom byla pro funkčnost zálohového systému i v Česku dostatečně motivační, míní advokát.
Optimističtější je ohledně plnění evropských cílů vedoucí sekce odpadové regulace AVE CZ Ondřej Palan. Povinný zpětný odběr u PET lahví a nápojových plechovek je podle něj možné nahradit, a to i při zachování cílů. „V rámci Evropské unie je možné zmínit Belgii nebo třeba Itálii, která dnes bez zálohování vykazuje u kovových nápojových obalů míru sběru 93 procent,“ uvedl Palan.
Jednoduše do jednoho kontejneru
PET lahví se v Česku aktuálně třídí 8 z 10 PET. A míříme k počtu k 9 z 10. Potvrdil tak slova ministra Červeného o tom, že situace v Česku není ztracená. Významným pomocníkem k dosažení evropských limitů také u plechovek, by pak podle Palana mohlo být zavedení takzvaného multikomoditního sběru. Ten umožňuje odkládání několika recyklovatelných komodit do jedné nádoby na tříděný sběr. Typicky může jít o kombinaci plasty, kovy a nápojové kartony.
„Je to určitě vhodná cesta, jak využít stávající systém, nebořit ho, naopak uchopit jako výhodu a ještě ho dále rozvinout a udělat více efektivní,“ míní Palan.
Mohlo by vás zajímat
Význam multikomoditního sběru zdůrazňuje také Sequens. Přesto na významu zálohování trvá. „Z mého pohledu a hlavně z environmentálního hlediska by bylo ideální mít dva systémy vedle sebe. Multikomoditní i zálohovací,“ podotkl Sequens. Navazující otázkou podle něj je, jak takový model nastavit, aby byl ekonomicky udržitelný.
AVE CZ zahájila plošný přechod na multikomoditní sběr letos v lednu. První výsledky naznačují, že jde o cestu správným směrem. Průzkum, který si společnost provedla mezi spotřebiteli, ukázal, že 90 % oslovených Čechů vnímá společné třídění plastů, kovů a nápojových kartonů jako jednodušší, než klasický sběr do oddělených popelnic. 87 % z nich žádá, aby Česko pravidla pro to, co do kterého kontejneru patří, sjednotila napříč celou republikou. Zájem o společný sběr více druhů odpadů mají podle Palana také obce.
Testy s hliníkem
Ministerstvo životního prostředí nyní plánuje otestovat ještě další možnosti, které se na trhu nabízejí. Konkrétně u hliníku se chystá zapojit do testovacího projektu, který by se měl uskutečnit v Moravskoslezském kraji. „Vyzkoušeli bychom, jak by se s hliníkem dalo pracovat tak, abychom zbytečně nevytvářeli administrativní potažmo procesní zátěž u podnikatelů. Využili stávající infrastrukturu a pomocí digitalizace ji posunuli ku prospěchu dopředu,“ popsal Červený.
Přemýšlet nad dotažením celého modelu a sladěním s principy cirkulární ekonomiky považuje Sequens za extrémně důležité také u multikomoditního sběru. Jde hlavně o to, jakým způsobem se bude odpad na linkách „dotřiďovat“ a co se s ním následně stane. „I když PET lahve nebo plechovky úspěšně zpětně odebereme, nemusíme být schopni je využít skutečně smysluplným způsobem, tedy v souladu z hierarchií odpadového hospodářství,“ obává se advokát.
Mnohý odpad totiž aktuálně končí v rámci energetického zpracování nebo je využit jiným způsobem, který není z hlediska environmentálních předpisů ideální. „Když nebudeme schopni řádně využít sesbíraný materiál, tak je svým způsobem jedno, že budeme dosahovat u zpětného odběru 80 nebo 90 procent,“ dodal Sequens.
Nepřepisovat pravidla
Podle Palana z AVE CZ by Česko nyní především potřebovalo otestovat možné způsoby sběru a recyklace různých odpadů v klidu. Zůstává ale nezodpovězenou otázkou, zda k tomu dostane příležitost. „Co je z mého pohledu problém, je stabilita právního prostředí, protože legislativa se nám často mění,“ podotkl Palan.
Výhrady měl Palan k formě, ve které legislativa přichází. Preference nařízení, která jsou pro evropské členské státy přímo účinná, není podle něj ideální. Odpadáře zároveň tlačí čas, který na změny mají. Konkrétně jmenoval nařízení Evropské unie PPWR, které mění pravidla pro obaly a obalové odpady. Limit 80 procent budeme muset naplnit „z nuly“. „Cíl je velmi ambiciózní,“ dodal Palan.
Nařízení bylo přijaté v roce 2025 a účinné bude od letošního srpna. Podle Palana se dá hodnotit jako zpětně účinné, takzvaně retroaktivní. „Retroaktivita by se v právním řádu neměla vyskytovat, tento bod se mi jako právníkovi skutečně nelíbí,“ upozornil.
Evropa čelí podvodům s klimatickými cíli
Debata o zálohování navíc nebyla jediným tématem, u něhož zaznívala kritika současného evropského přístupu. Na tom, že plnění unijních cílů je stále složitější, se na konferenci Právo a životní prostředí shodli odborníci napříč odvětvími. Generální ředitel společnosti Temperatior Lukáš Marek například popsal, jakým potížím čelí automobilky a výrobci paliv. Jako problematické vnímá Marek zejména to, že Evropská unie regulacemi určuje, jakými technologiemi a s jakými surovinami i jejich konkrétními poměry mají výrobci dosáhnout snížení uhlíkové stopy v dopravě. To podle něj vede k absurdním výsledkům, prodražování alternativních paliv a v některých případech i k podvodům.
Právě hledání rovnováhy mezi ambiciózními ekologickými cíli a jejich ekonomicky i technologicky proveditelným naplněním se tak stalo jedním z hlavních motivů letošního ročníku konference. Ministr Igor Červený průmyslu přislíbil jednoznačnou podporu. Motoristé plánují v Bruselu lobbovat za to, aby se snižování emisí a naplňování dalších klimatických a ekologických cílů v unii dosahovalo ekonomicky přijatelnými cestami.
Poděkování za podporu konference Právo a životní prostředí patří advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík a společnostem REMA Systém, Temperatior, D-energy, Veolia a agentuře Ewing.
Z konference Ekonomického deníku a České justice si můžete také přečíst:
Těží z toho černí jezdci. Chytil z REMA Systém varuje před nejasnými zákony
Naftové motory mají zůstat. Mohou využívat obnovitelná paliva, říká šéf Temperatioru
Změny obalů za 56 miliard eur? Česko se postavilo plýtvání, říká ministr Červený
