Plyn je ekologičtější uhlí, ale stále jde o fosilní palivo, proti nimž aktivisté protestují.
Jenže obnovitelné zdroje jsou nespolehlivé a proto plyn posiluje svou roli při zajištění evropské energetické bezpečnosti. Vyplývá to z návrhů Evropské komise, jež analyzuje Měsíčník EU aktualit vydávaný Českou spořitelnou.
Evropská komise v únoru představila 16.další balíček návrhů, které mají členské státy posunout blíže k energetické unii. Cílem balíčku opatření pro energetickou unii je zajistit cenově dostupnou, bezpečnou a udržitelnou energii pro Evropu a její občany. Jsou navržena specifická opatření v pěti hlavních oblastech, včetně energetické bezpečnosti, energetické účinnosti a dekarbonizace. Více o energetické unii například zde.
V únoru představený – takzvaný zimní balíček zahrnuje:
- nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu;
- rozhodnutí o mezivládních dohodách v oblasti energetiky;
- strategii pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a skladování plynu;
- strategii pro vytápění a chlazení.
Jak uvedl komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete, zátěžové testy v roce 2014 ukázaly, že je EU vůči vážným přerušením dodávek zemního plynu stále příliš zranitelná. „Zimní balíček“ je tedy především plynovým balíčkem. Za to sklízela Komise kritiku ekologických organizací a zastánců ambiciózní klimatické politiky, kterým se nelíbí, že se po pařížské konferenci zaměřuje právě na zemní plyn. Ten sice vytváří výrazně menší znečištění než uhlí, ale je stále fosilním palivem. Návrhy týkající se energetické účinnosti nebo obnovitelných zdrojů (OZE) zatím Komise připravuje a na veřejnost by se měly dostat v průběhu roku 2016. Jenže v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku se bez plynu stejně neobejdeme, dalo by se opsat vysvětlení Evropské komise. Zemní plyn je totiž považován za palivo, které lze dobře kombinovat s hůře předvídatelnou výrobou energie z obnovitelných zdrojů, a proto by prý měl hrát v evropské energetice významnou roli. Balíček se nezaměřuje jen na hledání nových zdrojů plynu a dopravních tras, ale také na efektivní využití těch stávajících. Ve strategii pro vytápění a chlazení se navíc zaměřuje i na využití obnovitelné energie.
Rozhodnutí o mezivládních dohodách v oblasti energetiky
Pokud dnes členská země EU uzavře mezivládní dohodu týkající se dodávek zemního plynu, dostane se k ní Komise až zpětně. Nově se ale navrhuje, aby měla exekutiva možnost podoby kontraktů ovlivňovat ještě před jejich podpisem. Chce tak zajistit, že dohody se třetími zeměmi budou transparentní a v souladu s právními předpisy EU. Podle polského předsedy Evropské komise Donalda Tuska umožní společná energetická unie EU snáz tlačit na Rusko, resp. na cenu dodávek ruského plynu do zemí EU. Mělo by se tak zabránit vytváření dominantního postavení, jaké má například ruský Gazprom ve střední Evropě. Proti Tuskovu plánu vystoupil maďarský premiér Viktor Orbán a jeho země nepodpořila ani bilaterální dohody s Kremlem. Pokud jde o komerční kontrakty, na základě výše zmíněného nařízení by měly být smlouvy uzavírané na období delší než jeden rok a pokrývající více než 40 % trhu dané země automaticky předkládány k notifikaci u Komise.
Strategie pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu
Díky možnosti přepravy v tankerech po moři by se mohl zemní plyn podle Komise stát globální komoditou a obchod s ním by byl daleko otevřenější. Toho by prý měla EU využít. Její celková kapacita pro dovoz zkapalněného zemního plynu v současností dostačuje k pokrytí asi 43 % současné celkové poptávky po plynu (údaje za rok 2015). Mezi jednotlivými regiony ale panují velké rozdíly. Komise proto připravila strategii pro LNG, která má zlepšit přístup všech členských států k tomuto palivu jako alternativnímu zdroji. Ústředním bodem této strategie je budování strategické infrastruktury, a to především propojení mezi členskými zeměmi, které umožní, že ke zkapalněném plynu budou mít přístup všechny státy, ať už přímo nebo prostřednictvím sousedů.
Strategie pro vytápění a chlazení
Na vytápění a chlazení budov a průmyslu se spotřebovává polovina energie v EU. To je slušný potenciál k úsporám, které mají být podle Komise základem energetické unie. Tím spíš, že ze 75 % je vytápění a chlazení závislé na fosilních palivech. Strategie se tak zaměřuje na odstraňování překážek pro snižování emisí uhlíku v budovách a průmyslu.
Energetika EU v číslech
- 6 členských států je při dovozu plynu zcela závislých na jediném externím dodavateli;
- EU dováží 90 % ropy a 66 % zemního plynu;
- 75 % obytných budov v EU nesplňuje podmínky energetické účinnosti;
- doprava z 94 % závisí na ropných produktech, jejichž dovoz dosahuje 90 %;
- velkoobchodní ceny elektřiny jsou o 30 % vyšší a ceny plynu o více než 100 % vyšší než v USA.
Zdroj: Evropská komise
Jiří Reichl s využitím měsíčníku České spořitelny MĚSIČNÍK EU AKTUALIT /březen 2016/.
