Investice do obrany není jen o naší bezpečnosti. Může se nám i vyplatit — rozvinout průmysl a vytvořit pracovní místa. V podcastu EU Perspectives to řekl europoslanec Jan Farský (STAN/EPP). O tématu debatoval spolu ekonomem Juanem Mejinem-Lópezem z prestižního think-tanku Bruegel a Burkardem Schmittem, ředitelem pro bezpečnost a obranu z Asociace evropského leteckého, bezpečnostního a obranného průmyslu (ASD Europe).

Více než tři roky po vypuknutí brutální války na východní hranici zůstává evropská obrana v chaosu. Změnu v bruselské debatě přinesl až razantní obrat ve washingtonské politice. I největší optimisté však připouštějí, že efektivní obranný systém může vzniknout nejdříve v roce 2030. Změnilo se od února 2022 vůbec něco — a pokud ano, je to dost k odstrašení potenciálního agresora?

Už nežijeme v míru

Podle europoslance Jana Farského je odpověď nejednoznačná. „Ano i ne“, řekl. „Jsem si jistý, že se něco změnilo, ale ne dostatečně. Neudělali jsme toho dost. Válka na Ukrajině nezačala v roce 2022, ale v roce 2014. Přesto se stále tváříme, že žijeme v míru a že se nemusíme starat o naši obranu, obranný průmysl nebo obranné politiky,“ řekl v podcastu EU Perspectives.

V Evropě, kterou čím dál víc definují geopolitické otřesy a měnící se bezpečnostní paradigma, se roztříštěné obranné politiky stávají kritickou slabinou. Takovou, která vyžaduje naléhavé a společné řešení. „Stále žijeme v roztříštěné Evropě, která je kvůli tomu zranitelná a křehká, a to musíme vyřešit. Dnes stále nemáme dostatečné nástroje k tomu, abychom zlepšili obranyschopnost Evropy. Ale není to otázka EU, protože obrana je záležitostí členských států,“ podotkl Farský.

Mohlo by vás zajímat

EU Perspectives podcast recording with MEP Jan FARSKÝ, Juan Mejino-López, Burkard Schmitt

Český europoslanec Jan Farský (STAN/EPP) / Foto: EP

Nedostatek politické vůle

Argumentoval, že neochota členských států integrovat strategie a sdílet zdroje zanechává EU vystavenou hrozbám. Klíčovým problémem podle něj není schopnost, ale vůle. „Problém je v politické vůli. Myslím, že si tu hrozbu stále dostatečně neuvědomujeme,“ uvedl Farský, který je v Evropském parlamentu členem výboru pro průmysl a výzkum.

„Máme 23 členských států EU, které jsou zároveň členy NATO. A každý stát má svůj vlastní bezpečnostní systém, svou obrannou politiku, vlastní obranný průmysl,“ pokračoval. „V Evropě máme 178 různých systémů — hlavní bojové tanky, stíhací letouny atd. Spojené státy jich mají jen 30. Díky tomu se mohou soustředit na výzkum, vývoj, průmysl, dlouhodobé zakázky — a to je přínosné nejen pro průmysl, ale i pro podnikání a nakonec i pro bezpečnost. A to je cesta, kterou se musíme vydat,“ zdůraznil.

Zlepšení koordinace na evropské úrovni bylo tématem, kterému se všichni hosté podcastu věnovali podrobně. „Jak pan Farský zmínil — na každý typ vojenské techniky, který USA poslaly Ukrajině, Evropa posílá čtyři,“ poznamenal analytik Bruegelu Juan Mejino-López. „To odráží naši roztříštěnost na mezinárodních trzích. Zároveň to vysvětluje, proč platíme víc a budujeme menší kapacity. Ale jak jsem říkal — chce to čas,“ dodal.

EU Perspectives podcast recording with MEP Jan FARSKÝ, Juan Mejino-López, Burkard Schmitt

Ekonom Juan Merino-López, analytik prestižního bruselského think-tanku Bruegel / Foto: EP

Strategická nevýhoda

Burkard Schmitt z ASD Europe, které sdružuje asi 4000 firem z obranného průmyslu, souhlasil — do určité míry. „Problémem je, že obranný průmysl nelze změnit přes noc. A v tomto případě je výzva o to větší, že tento průmysl závisí na národních vládách jakožto zákaznících. Firmy se tedy musí řídit tím, co jim řeknou vlády,“ řekl Schmitt, který v ASD působí jako ředitel pro bezpečnost a obranu.

Tato roztříštěnost podle diskutujících podrývá schopnost EU upřednostnit bezpečnost před partikulárními zájmy národních průmyslů. Krátkozrakost politiků oslabuje kolektivní bezpečnost a předává strategickou výhodu do rukou soupeřů.

Finanční důsledky jsou značné. Podle výzkumu Evropského parlamentu, který Farský citoval, by užší spolupráce v oblasti obranných výdajů mohla přinést úspory 25 až 75 miliard eur ročně. Přitom přibližně 80 % výdajů na obranu v EU směřuje mimo Unii, z toho 63 % do USA. Přesměrování byť i části těchto výdajů by podle českého europoslance přineslo značné výhody. „Za tyto peníze bychom mohli vybudovat vlastní průmysl, výzkum a vývoj v Evropě, vytvořit dobře placená pracovní místa. Měli bychom to vnímat ne jako hrozbu, ale jako příležitost,“ uvedl.

EU Perspectives podcast recording with MEP Jan FARSKÝ, Juan Mejino-López, Burkard Schmitt

Burkard Schmitt, ředitel pro bezpečnost a obranu z asociace ASD Europe, která sdružuje firmy z obranného průmyslu / Foto: EP

Kritická infrastruktura

Společnosti, které nejsou konkurenceschopné, mohou mít z evropských společných zakázek obavy, připustil Farský. Ty by však měly být převáženy potenciálními přínosy. „Je to příležitost pro celou Evropu, protože výdaje na obranu — a to se netýká jen obrany, ale i odolnosti — znamenají mimo jiné výdaje na infrastrukturu,“ upozornil na často přehlížený aspekt.

Klíčovým pojmem je podle něj duální využití — investice, které slouží civilním i vojenským účelům. Vysokorychlostní železnice mohou zároveň fungovat jako koridory pro přesun vojsk, výkum v oblasti kvantových výpočtů posílit kyberbezpečnost i komunikaci na bojišti.

Takový přístup by podle Farského nejen posílil obranu, ale také urychlil technologické přibližování EU k USA a Číně. Tedy k zemím, jejichž výdaje a výzkum výrazně převyšují ty evropské. Alternativou je podle něj setrvat v roztříštěnosti a stát se obětí — z hlediska výdajů, inovací i bezpečnosti.

EU Perspectives podcast recording with MEP Jan FARSKÝ, Juan Mejino-López, Burkard Schmitt

Europoslanec Jan Farský (STAN/EPP) s Karolínou Novotnou, moderátorkou podcastu / Foto: EP

ReArm Europe? To nestačí

Právě nedostatek tohoto typu uvažování je podle Farského nejviditelnější slabinou iniciativy Evropské komise ReArm Europe. „Hlavním slovem je důvěra. A pokud mezi státy není dostatek důvěry, nikdy nebude lepší spolupráce. Podívejme se na bílou knihu od Kubilia (eurokomisaře pro obranu, pozn. red.): říká, že máme investovat více, lépe a společně. Tím pomůžeme nejen obrannému sektoru, ale celé Evropě a její ekonomice,“ řekl.

Program ReArm Europe je podle něj krokem vpřed. Ale ne dostatečným. „Upřímně si myslím, že ten program je v pořádku, ale objem peněz, které jsou vázané na společné projekty, je stále velmi nízký. Znamená to vyšší investice, ale pořád málo,“ řekl europoslanec.

Namísto toho prosazuje vznik evropského obranného mechanismu — společného fondu financovaného buď příspěvky členských států, a to pravděpodobně ve výši 0,25–0,5 % HDP, nebo emisí eurobondů. Takový fond by umožnil velké společné projekty — třeba celoevropský protiraketový štít nebo sdílené satelitní sítě — a zároveň budoval tolik potřebnou důvěru díky společné odpovědnosti.

EU Perspectives podcast recording with MEP Jan FARSKÝ, Juan Mejino-López, Burkard Schmitt

Europoslanec Jan Farský (STAN/EPP) s Juanem Mejino-Lópezem z think-tanku Bruegel / Foto: EP

Investice, ne fiskální zátěž

Politické překážky jsou značné, mimo jiné odpor k sdílenému zadlužování. Farský ale trvá na tom, že doba po válce na Ukrajině vyžaduje „válečné myšlení“ i v oblasti financování. „Už nežijeme v době míru,“ zdůraznil.

Výdaje na obranu by se podle něj měly chápat jako strategická investice, nikoli jako zátěž pro rozpočty. Směřováním prostředků do společných priorit — od zbraní nové generace po logistiku poháněnou umělou inteligencí — může Evropa zároveň posílit svou bezpečnost, ekonomickou konkurenceschopnost i technologickou převahu. Pro Farského je toto přehodnocení existenční otázkou: bez hlubší integrace se EU podle něj může stát „kořistí pro kohokoliv“ — tedy pro nepřátelské mocnosti.

Cesta kupředu je však stále obtížná. Obranná integrace vyžaduje vzdání se části národní suverenity — a to je pro mnohé vlády stále nepřijatelná představa. Důvěra, jak Farský uznává, je vzácná. Jeho řešení? Začít v malém. Společné nákupy vojenské techniky, přeshraniční výzkumné projekty a infrastrukturní investice s dvojím využitím by mohly sloužit jako postupné kroky ke zvyšování důvěry. V dlouhodobém horizontu by pak mohly připravit půdu pro ambicióznější integraci — skutečný „evropský pilíř“ v rámci NATO.

EU Perspectives podcast recording with MEP Jan FARSKÝ, Juan Mejino-López, Burkard Schmitt

Nahrávání videopodcastu EU Perspectives (zleva doprava): ekonom Juan Mejino-López, europoslanec Jan Farský, moderátorka Karolína Novotná a Burkard Schmitt, ředitel ASD Europe / Foto: EP

Pragmatismus především

Na otázku priorit se Farský vyhýbá návrhům na velké institucionální reformy. Podle něj by se EU měla v první řadě soustředit na to, aby členským státům ukázala konkrétní výhody spolupráce — lepší vybavení, úspory, růst obranného průmyslu. Jen skutečnými výsledky lze podle něj udržet politickou dynamiku směrem k větší důvěře a hlubší jednotě.

Burkard Schmitt z ASD s tím souhlasil a téma důvěry dále rozvinul. „Musíme budovat důvěru také mezi institucemi EU a mezi členskými státy a Evropskou komisí. Je tu hodně soupeření mezi jednotlivými aktéry, které ničemu nepomáhá,“ poznamenal.