Čistá energie, které v Evropě dominuje vítr, stále výrazněji tlumí dopady geopolitických krizí a chrání kontinent před cenovými šoky na trzích s fosilními palivy. Obnovitelné zdroje už zákazníkům v Unii ušetřily desítky miliard eur, uvedla Evropská agentura pro životní prostředí. Mezi zeměmi evropského bloku ale panují propastné rozdíly. Dánsko či Portugalsko vyrábějí z čistých zdrojů drtivou většinu elektřiny, Česko s necelými 13 procenty zůstává na samotném konci unijního žebříčku.
Obnovitelné zdroje vyrobily v prvním čtvrtletí letošního roku 45,5 procenta veškeré elektřiny vyprodukované v Unii. O rok dříve to bylo 42,7 procenta. Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů nadále roste, takže se obnovitelné zdroje stávají stále důležitější součástí evropského energetického mixu.
Za celoevropským průměrem se ale skrývá mnohem plastičtější obraz. Zatímco některé členské státy vyrábějí většinu své elektřiny z čistých zdrojů, jiné teprve začínají využívat jejich potenciál.
Dánové vedou
Dánsko s velkým náskokem vede. Obnovitelné zdroje se podílejí až 90 procenty na výrobě elektřiny, největší podíl drží větrná energie. Portugalsko je na druhém místě. Vyrábí 82,9 procenta své elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to převážně díky vodní energii. Litva je na třetím místě se 75,7 procenty, opět spoléhá zejména na větrné turbíny.
Na druhém konci tabulky se nacházejí Česko (12,7 %), Malta (13,0 %) a Slovensko (17,2 %). Tyto rozdíly odrážejí nejen geografii a přírodní podmínky, ale také různé energetické systémy a úroveň investic do obnovitelných technologií.
Vítr jako dominantní obnovitelný zdroj
Větrná energie tvoří 44,9 procenta veškeré vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů v EU. Její role dále roste. Loni to bylo 42,3 procenta. Vodní energie je na druhém místě s 28procentním podílem, třetí následuje solární energií se 17,3 procenty. Obnovitelná paliva, včetně biomasy, tvoří 9,4 procenta. Geotermální a další obnovitelné zdroje tvoří zbývajících 0,4 procenta.
Obnovitelné zdroje se považují za hlavní zbraň v boji se snižováním emisí skleníkových plynů. Stále častěji však hrají i další úlohu. Posilují energetickou bezpečnost Evropy a snižují zranitelnost kontinentu vůči výkyvům cen fosilních paliv.
Zranitelný kontinent
Evropský energetický systém je i nadále citlivý na události, které se odehrávají daleko za hranicemi evropského bloku. Ruská válka proti Ukrajině a nedávné napětí v oblasti Hormuzského průlivu ukázaly, jak rychle mohou geopolitické krize narušit dodávky fosilních paliv a zvýšit ceny energií. To je jeden z důvodů, proč se domácí výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů stává stále důležitější. Pomáhá snižovat závislost Evropy na dovážené energii.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) poznamenala, že Unie stále dováží 85 procent zemního plynu, který spotřebovává. V případě ropných produktů to je dokonce 97 procent.
Proto se cenové pohyby na globálních trzích s energetickými komoditami rychle projevují v evropské ekonomice.
„Globální prudký nárůst cen plynu stál v letošním roce Unii do poloviny dubna 13 miliard eur (314,6 miliardy korun), zatímco obnovitelné zdroje ušetřily 29 miliard eur (701,8 miliardy korun). To znamená, že obnovitelné zdroje energie již nyní chrání Evropu před cenovými šoky a fungují jako silný tlumič proti výkyvům cen plynu,“ uvedla agentura.
Sítě, skladování a flexibilita
Modelování EEA naznačuje, že rychlejší rozšiřování obnovitelných zdrojů energie spolu s nezbytnými investicemi do elektrických sítí a skladování energie by mohlo zabránit růstu velkoobchodních cen elektřiny až o 125 procent do roku 2030.
Evropská agentura zdůraznila, že samotné rozšiřování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nebude stačit. Investice do větrných a solárních zdrojů energie musí jít ruku v ruce s investicemi do moderních elektrických sítí, větší kapacity skladování energie a flexibilnější poptávky.
