Způsob, jakým budou Češi sbírat odpad, opět budí emoce. Ve sněmovně leží hned několik zákonů, které mají změnit pravidla fungování řetězců, které sběr a recyklaci zajišťují. Na první zářijové schůzi sněmovního výboru pro životní prostředí byla řeč o jejich oddělení od odpadových firem. Padala slova o pokřivování trhu i českém „vynálezu“, který nebude fungovat. Výsledek debaty přitom přímo ovlivní to, kolik Češi zaplatí na poplatcích za odpad.
Spor o podobu systému, jímž se vybírají od spotřebitelů peníze na zpětný odběr a recyklaci výrobků, se vyhrotil na jednání sněmovního výboru pro životní prostředí. Poslanci se přeli především o pozměňovací návrh Evy Fialové (ANO), který má zakázat majetkové a personální propojení takzvaných kolektivních systémů s odpadovými firmami. Kolektivní systémy jsou neziskové organizace, které za výrobce zajišťují sběr a recyklaci výrobků po skončení jejich životnosti. Výrobci na ně za to převádějí peníze, které vyberou na zákonem stanovených poplatcích od zákazníků.
Výbor návrh nakonec podpořil a doporučil ke schválení plénu Sněmovny. Předcházela tomu ale ostrá několikahodinová debata, v níž nechybělo vzájemné napadání a výtky za politický styl současné i minulé vlády.
Střet zájmů, kvůli němuž platíme víc
Podle Evy Fialové dnes v Česku dochází k propojení provozovatelů kolektivních systémů, tedy subjektů zajišťujících sběr odpadu, s firmami, které odpad následně zpracovávají. Vzniká tím střet zájmů a hrozí, že majetkově propojené firmy vyvedou peníze z neziskových kolektivních systémů.
To podle Fialové nebezpečně deformuje trh. „Velcí hráči v oblasti zpětného odběru ovládají celý řetězec,“ uvedla. Její návrh proto počítá mimo jiné se zákazem koncernové vazby, majetkovým a personálním oddělením a posílením dohledu ministerstva životního prostředí. „Peníze spotřebitelů z recyklačních poplatků půjdou skutečně na recyklaci ne na zisky odpadových firem. Otevře se zdravá soutěž, otevře se trh pro menší a nezávislé zpracovatele odpadu,“ tvrdí Fialová.
Hladík: Měníte celý byznysmodel
Proti návrhu se ostře postavil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Předkladatele obvinil z gold-platingu. Na novelu zákon o výrobcích s ukončenou životností, která má pouze přenést do českého právního řádu bateriové nařízení, roubují změny, jenž s unijním nařízením nijak nesouvisí.
„Toto je změna byznysmodelu systémů rozšířené odpovědnosti výrobců v ČR,“ řekl Hladík. Upozornil, že systémy jako Asekol, Rema, Elektrowin nebo Ekobat mají různé vlastnické struktury a vznikaly v různých obdobích. Tak různé společnosti proto nejde snadno svázat stejnými pravidly. Podle něj navíc předkladatelé změnu předem dostatečně neprodiskutovali s dotčenými subjekty. „Místo toho, abychom řešili zlepšení recyklace, tak do zákona vnášíte tento naprosto nelogický prvek,“ argumentoval Hladík.
Mohlo by vás zajímat
Zpochybnil také podíl deseti procent, který návrh používá pro definici vertikálně propojené skupiny. Uvedl například, že v případě Elektrowinu by podle něj některé firmy kvůli svým podílům měly problém, zatímco jiné nikoli. „ETA, Whirpool a Indezit nebudou moci vlastnit kolektivní systém, protože mají nad 10 %, ale Bosh, Miele, Candy, Rowenta a další budou moci vlastnit, protože nemají nad 10 %. Na základě čeho to vzniklo?“ ptal se bývalý ministr předkladatelů návrhu. Návrh přitom označil za „český vynález, který nebude fungovat.“
Přijdeme o materiál, který může být cenný
Výhrady zazněly také od poslanců ODS. Petr Bendl upozornil, že změna systému by mohla snížit dostupnost recyklovaného materiálu pro české výrobce, kteří ho dál zpracovávají.
„Podle mého hlubokého přesvědčení promrháme příležitost udělat něco pro domácí výrobce, aby měli šanci se k tomu materiálu dostat,“ prohlásil Bendl. Nová pravidla totiž nezaručí, že cenné materiály skončí v českých rukou. Bendl se obává, že pokud začnou odpadové firmy recyklovaný materiál prodávat mimo Českou republiku, domácí výrobci se k němu nemusí dostat.
„Zbavujeme se materiálu, který bude do budoucna cenný,“ uvedl Bendl a přidal příklad z potravinářství. „Potravináři budou platit za recyklát, který sami vyprodukují. To se projeví v cenách potravin,“ varoval.
Bendlův stranický kolega Ivan Adamec (ODS) kritizoval především způsob, jakým se rozsáhlá změna do návrhu dostala. „Poslanecké návrhy by měly být jednoduché, jasné, neměnit text zákona tak výrazně jako tento,“ prohlásil. Tak zásadní změny, jako představuje současný návrh poslankyně Fialové by podle něj měla připravit vláda v řádném legislativním procesu a umožnit vyjádřit se k němu všem skupinám, kterých se regulace týká.
Avšak jeho argumenty tvrdě odmítla předsedkyně výboru pro životní prostředí a zpravodajka návrhu Berenika Peštová (ANO) s odkazem na zkušenosti z minulosti. „Ivane, ty jsi zapomněl, jak jsi řídil hospodářský výbor?“ reagovala a připomněla, že i dříve byly do legislativy vkládány další pozměňovací návrhy.
„My jsme zákonodárci, my přijímáme zákony. Mně nikdo nebude říkat, že nesmím, když můžu. Nikdo mi nebude zakazovat tam tu novelu dávat,“ pokračovala tvrdě Peštová.
Výbor slyšel i argument o penězích spotřebitelů
Poslankyně vládního hnutí ANO Eva Fialová tvrdí, že její návrh má především narovnat podmínky na trhu. „Chceme pouze narovnat trh. Prostě sesbíráte a pak se soutěží na konci,“ vysvětlovala. Předpokládá, že volná soutěž sníží recyklační poplatky, které spotřebitelé povinně platí v ceně zakoupeního zboží.
Peštová připomněla, že obdobné pravidlo už nyní existuje u obalů, jejichž sběr a recyklace se řídí speciálním zákonem. Návrh Evy Fialové pouze rozšiřuje zákaz vlastnit zpracovatele odpadu i na kolektivní systémy v oblasti elektroodpadu.
Peštová odmítla také argument, že návrh představuje zásadní změnu systému. „Kolektivní systémy zůstávají stejné. Dál budou třídit, jak staré elektro, tak nové elektro,“ uvedla.
Ministerstvo: Návrh jde hodně daleko
Samo ministerstvo životního prostředí nezaujalo k návrhu jednoznačně kladné stanovisko. Ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů Jan Maršák uvedl, že ministerstvo má neutrální postoj. „Ten návrh je komplexní, zahrnuje nové definice, nové instituty. Jde hodně daleko, realizuje hodně velký zásah do zákona,“ uvedl Maršák. Podle něj by byla vhodná další diskuse, mimo jiné kvůli velmi striktním lhůtám pro změny, které návrh požaduje.
Ministerstvo zároveň upozornilo, že v oblasti výrobků s ukončenou životností se připravují další změny. Nejdéle v příštím roce se ministerstvo chystá nastavit pravidla pro zakládání kolektivních sběrných systémů pro textil. Reaguje tak na další schválené nařízení Evropské unie. „Ta oblast je skutečně pod velkým regulačním tlakem a tomu budou odpovídat i další změny, které budou v dohledné době dvou let v tom zákoně nastávat,“ upozornil Maršák.
Hra o miliardy
Do debaty vstoupil také Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství. Také on připomněl analogii ze sběru obalů, kde funguje jediný kolektivní systém EKO-KOM. Ten podle Havelky získává od výrobců přibližně pět miliard korun ročně a zároveň nesmí nakládat s odpady či obaly. „Představte si, že by EKO-KOM byl zároveň odpadovou firmou. Nikdo by mu nemohl konkurovat,“ zdůraznil Havelka.
Na druhé straně Jan Vrba, generální ředitel Asekolu, tedy kolektivního systému majetkově propojeného se zpracovatelem odpadu, na jednání výboru popsal výhody, které propojení má. „My jsme zvolili strategii, že jsme si postavili na rozdíl od jiných systémů vlastní závod na zpracování odpadu,“ uvedl Vrba. „V roce 2012, když jsme o tom začali přemýšlet, tak jsme platili 8 korun za recyklaci elektroodpadu za kilo. V tuto chvíli dostáváme od zpracovatele 2 koruny za kilo,“ pokračoval. Rozdíl tak činí deset korun ve prospěch firmy a jejích zákazníků.
Takové nastavení pak příznivě ovlivňuje i výši poplatků, které za sběr elektroodpadu platí spotřebitelé v cenách výrobků. Vrba tak nepřímo potvrdil argumenty Petra Hladíka, který tvrdil, že současné nastavení vede kolektivní systémy k tomu, aby hledali co nejefektivnější způsoby zpracování odpadu.
Navzdory kritice ale výbor nakonec pozměňovací návrh Evy Fialové schválil. Nyní ho posoudí celá Sněmovna. Ta se má k návrhu novely zákona o výrobcích s ukončenou životností vrátit už na schůzi, která začíná v příštím týdnu.
