Končící britský premiér Keir Starmer schválil historický investiční plán, který počítá s nárůstem obranných výdajů o 27 procent a cílem dosáhnout 3,5 procenta HDP. Masivní finanční injekce ve výši 298 miliard liber má ostrovní armádu připravit na technologické války budoucnosti, zejména v oblasti dronů a kybernetické bezpečnosti.
Londýn tímto kopíruje obranné ambice Bruselu. Obě síly budou tvrdě soupeřit o omezené kapacity zbrojovek i kvalifikované experty.
Minulý týden stál končící britský premiér Keir Starmer před pracovníky společnosti Malloy Aeronautics v hrabství Berkshire. Oznámil největší změnu ve výdajích na obranu za poslední generaci. „Už nyní dosahujeme největšího trvalého nárůstu výdajů na obranu od 80. let,“ řekl.
Krátce nato byl jeho investiční plán do obrany (DIP) v plné výši schválen. Navrhuje utratit 298 miliard liber (8,5 bilionu korun) během čtyř let. To představuje 27procentní reálný nárůst do roku 2030. Také to dokazuje zvýšení výdajů na obranu až k 2,7 procentu HDP do roku 2030 a 3,5 procentu do roku 2035.
Sdílená diagnóza, rozdělený recept
Načasování nebylo náhodné. Starmer opustí úřad během několika týdnů. A kopíruje tak úsilí Evropské unie o znovuzbrojování, postavené na Bílé knize Readiness 2030 a dalších investičních programech, jako jsou úvěry pro zbrojní projekty členských zemí SAFE nebo podpora zbrojního průmyslu EDIP. Otázkou je, zda se britský plán a úsilí Evropy o větší míru zbrojení vzájemně doplňují, nebo naopak jdou proti sobě.
„Evropské národy musí převzít primární odpovědnost za svou vlastní obranu,“ řekl Starmer ještě před summitem Aliance a trval na tom, že to není na úkor USA. Ambice Spojeného království a evropského bloku mají hodně společného a definují stejné prioritní oblasti. Produkci munice, protivzdušnou a protiraketovou obranu, drony a autonomní systémy, posílení kybernetického a elektronického boje, rozvoj vesmírné vojenské infrastruktury.
Evropské továrny na výrobu munice přitom již nyní běží téměř na plnou kapacitu kvůli dodávkám pro Ukrajinu.
Kde se plány střetávají?
Nejtvrdší konkurence bude ve čtyřech oblastech. V produkci munice, ve vybudování integrované protivzdušné a raketové obrany, ve výrobě dronů a v zajištění kvalifikované síly pro zbrojovky a pracovníky pro letecký průmysl, ale také nedostatek odborníků na kybernetickou bezpečnost.
Britský ministr obrany Dan Jarvis v předmluvě k DIP uznal rozsah výzev pro ostrovní ekonomiku. „Zvýšené výdaje jsou jen polovina příběhu. Učinili jsme těžká rozhodnutí, přestat dělat věci, které byly navrženy pro jinou dobu, a investovat do schopností vhodných pro příští válku, ne pro tu poslední,“ napsal.
Tato logika platí stejně i na evropské úrovni. Kontinent nejenže utrácí více, ale snaží se restrukturalizovat průmyslovou základnu, která třicet let atrofovala, pomocí nových legislativních nástrojů, a celou restrukturalizaci urychlit.
Rozdíl v zadávání veřejných zakázek
Británie se po brexitu nachází v nepříjemné pozici. Je příliš velká na to, aby ji ostatní ignorovali. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski to vyjádřil bez obalu. „Pokud chcete být globálním hráčem, musíte svou diplomacii podpořit silou,“ řekl listu Telegraph. „Buď za ni zaplatíte, nebo bude slábnout. Británie má jedinečný globální rozhled, prvotřídní zpravodajské služby a tak dále. Ale když dojde na věc, buď máte lodě, které můžete poslat do Zálivu, nebo brigády, které můžete nasadit na Ukrajinu. Nebo je nemáte,“ uvedl.
Britské zbrojní firmy se už také integrovaly do evropských zbrojních zakázek. Britské společnosti, které dodávají komponenty do evropských programů, se mohou systematicky ocitnout v nevýhodě podle kritérií způsobilosti EDIP, pokud se nevyjedná dohoda o účasti Británie v tomto programu.
Strarmer ale už naznačil, že chce Británie s kontinentálními zbrojovkami spolupracovat. Například s Německem vyvíjet specializované rakety nebo s Norskem fregaty. Předpokládá se také spolupráce na vývoji dronů a dalších autonomních systémů. Britové by se také mohli podílet na evropském vesmírném štítu a bezpečné satelitní komunikaci.
