Zastavování marných exekucí se nekoná, ministerstvo se neumí dohodnout s Exekutorskou komorou

Politické rozhodnutí ministryně spravedlnosti Marie Benešové z nouzového stavu zastavit marné exekuce, kde po dobu tří let nedošlo exekutorem ani k částečnému vymožení dluhu, zůstalo jen tiskovou zprávou. Do návrhu zasáhla Exekutorská komora, která podle slov prezidenta Komory odvrátila nebezpečí likvidace exekutorů. Zastavení marné exekuce bylo totiž ministerstvem navrženo bez náhrady pro exekutora, ale současně bez zjednodušených úkonů. Ani Komoře neprocházejí návrhy, které by byly prospěšné dlužníkům jako například snížení DPH pro stát z exekuce nebo přednostní splácení jistiny.

Ministerstvo spravedlnosti se nedokázalo rozumně dohodnout s Exekutorskou komorou a předložit přijatelný návrh, takže z původní sady ministerských návrhů z nouzového stavu zůstalo torzo. A to přesto, že i mnozí exekutoři považují za nutnost, začít něco dělat s dlouhodobě marnými exekucemi lidí žijících v šedé zóně systému, mnohdy do konce života. „Jedním ze záměrů, jak hned dlužníkům pomoci, je plošné zastavení marných exekucí. To představuje řešení, které by skutečně dlužníkům reálně pomohlo, protože tímto krokem by se okamžitě snížilo jejich zadlužení,“ uvedl například pro Českou justici soudní exekutor Miloslav Zwiefelhofer.

Spravedlnost: Navrhuje se propustit lidi ze šedé zóny

V návrhu zákona ke zmírnění dopadů pandemie obhajovalo ministerstvo spravedlnosti na konci března zastavování marných exekucí totožnou argumentací: „Zastavování bezvýsledných exekucí: Tato část cílí na urgentní řešení situace osob, které se dlouhodobě nacházejí v tíživé finanční situaci. Provádění exekuce je u nich zcela marné (obvykle mají mnoho exekucí), namísto aby postupně splácely své dluhy, jsou drženy v bezvýsledných exekucích, v nichž se nedaří nic vymoci, a nemají tak smysl ani pro věřitele. Takové osoby se pak často pohybují v šedé zóně ekonomiky. Patří mezi nejohroženější skupiny, na něž může současná situace dolehnout zvláště nepříznivě (nemají mnohdy stabilní pracovní poměr, nemají tedy ani žádnou pracovněprávní ochranu a v podstatě ze dne na den se mohou ocitnout bez jakéhokoliv příjmu).“

„Navrhuje se tedy povinné zastavování bezvýsledných exekucí po uplynutí zákonem stanovené doby. Konkrétně se předpokládá povinnost soudního exekutora rozhodnout o zastavení exekuce v případě, že po dobu posledních 3 let nedošlo k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti nebo nebyl-li po tuto dobu zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by stačil alespoň ke krytí nákladů exekuce. Rozhodnutí o zastavení by mohl odvrátit oprávněný, pokud by na výzvu soudního exekutora v přiměřené lhůtě složil další zálohu na náklady exekuce, jejíž výše bude stanovena prováděcím právním předpisem. U řízení vedeného ve prospěch oprávněného, u kterého lze předpokládat, že by mu složení zálohy způsobilo obtíže (např. oprávněný při exekuci na výživné, náhradu újmy způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem), postačí, aby oprávněný sdělil, že nesouhlasí se zastavením exekuce; k zastavení bude postačovat, že se oprávněný k výzvě nevyjádří,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti na konci března.

Výsledný zákon, který vyšel ve Sbírce 24. dubna však nakonec obsahoval jen prominutí zmeškání lhůt v exekuci, zákaz prodeje nemovitých věcí, pokud jde o bydliště dlužníka do 30. června 2020 a zvýšení limitu pro výběr z exekuovaného účtu.

Ani další návrh ministerstva spravedlnosti na přednostní započítávání plateb povinných dlužníků na jistinu, nikoli na příslušenství, tedy na úrok, se nerealizoval tak, jak ho spravedlnost navrhovala 5. dubna 2020.

Komora: Na náklady exekutorů, ale bez zjednodušeného úřadování

Co se s návrhy stalo, objasnil v posledním vydání profesního časopisu Exekutorské komory ČR její prezident Vladimír Plášil. Podle jeho slov byl návrh na zastavování marných exekucí z 31. března 2020 pro exekutory likvidační. „Tento návrh zákona mimo jiné obsahoval povinnost ukončení marných exekucí bez jakékoliv náhrady či kompenzace a bez zjednodušení všech procesních úkonů s tím spojených,“ uvedl v úvodníku Komorních listů prezident Komory.

„Díky předcházející seberegulační aktivitě a nesmírnému úsilí se však podařilo ta nejhorší ohrožení odvrátit. Podařilo se odvrátit i nebezpečí, které vzniklo v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, spočívající ve formulaci návrhu na moratorium na nově nařizované exekuce, a to nejméně do 30. 6. 2020. Na aktivních protiopatřeních se podílelo jak prezídium EK ČR, tak dále Právní a legislativní komise, právní útvar sekretariátu EK ČR a řada našich kolegů, přímo neangažovaných ve funkcích naší profesní samosprávy. Věřím, že taktický výsledek této jednotlivé, ale vysoce důležité bitvy byl dosažen i na základě faktu, že naše profesní komora je dnes důvěryhodným partnerem jak zákonodárců, tak i orgánů exekutivy,“ popisuje úspěch exekutorů Vladimír Plášil.

Jenže ještě před tím předložila Komora podle Vladimíra Plášila své návrhy, které by dlužníkům pomohly,  vládě i Parlamentu: „Jednalo se o doporučení dočasného omezení vyklizení prostor k bydlení, dočasného omezení provádění soupisů a dražeb movitých věcí, jakož i o prezentaci celkem tří podnětů pro zákonodárné sbory – Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu České republiky a i vrcholnému exekutivnímu orgánu – vládě České republiky, doporučujících snížení sazby daně z přidané hodnoty v exekučním řízení, nevymáhání příslušenství a smluvní pokuty přirostlé v určitém období (3 měsíce) v exekučním řízení (s výjimkou výživného) a v krizovém období započítávání vymožených plnění přednostně na jistinu,“ uvádí prezident Komory.

Okamura a spol. chtějí rovnou zrušit exekutory

„Významnou pomocí pro dlužníky by bylo okamžité a výrazné snížení DPH, které by srazilo vymáhané plnění. Je otázkou, proč stát k tomuto kroku nepřistoupil již v minulosti, když všespolečenským trendem je ochrana dlužníka a zájem na tom, aby v exekuci hradil pokud možno co nejméně. I tento uvažovaná změna je správná. Naopak úplné zrušení DPH by mohlo být problematické směrem k evropským předpisům,“ uvedl v komentáři pro Českou justici Miloslav Zwiefelhofer.

Nic z toho ministerstvo spravedlnosti nerealizovalo. Naopak vznikla jakási plichta na přechodné období s dohodou „o neútočení“. Tato dohoda s pokračováním přerušeného jednání parlamentu nad lednovými návrhy a podle staro/nových návrhů poslanců, ať je to poslanec Farský s návrhem na odebrání Centrální evidence exekucí Komoře, která ji zavedla a zaplatila, nebo poslanec Okamura, který rovnou navrhuje zrušení soudních exekutorů a exekučního řádu a „navrácení exekucí do rukou státu„, končí.

Irena Válová

Text je převzat z portálu Česká justice, který je, stejně jako Ekonomický deník, součástí vydavatelství Media Network.