Evropa řeší další problém, který ještě před několika lety vypadal jako okrajový. Případ španělské Ceuty ukázal, že migrační tlak nemusí znamenat jen tisíce lidí na hranicích. Může zasáhnout fungování celého systému a odhalit jeho slabá místa. Česko proto prosazuje změnu pravidel a vznik návratových center mimo EU.
Problém ve středu obsáhle řešili členové sněmovního výboru pro bezpečnost se špičkami resortu vnitra a policie.
Migrace zůstává klíčovým tématem
Migrace zůstává podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) jedním z klíčových témat evropské i české bezpečnosti. Události posledních měsíců podle něj znovu ukázaly, že migrační tlak může mít velmi konkrétní bezpečnostní dopady. Jedním z nejvýraznějších příkladů se stala španělská Ceuta, kde se v posledních měsících ocitly tisíce lidí v nelegálním postavení.
Metnar na začátku srpna prostřednictvím videokonference vystoupil na mimořádném jednání ministrů vnitra EU. Za hlavní priority označil ochranu vnější hranice Evropské unie, rychlejší vyřizování návratů a lepší výměnu informací.
Právě Ceuta podle něj ukázala, že současná evropská migrační legislativa stále nemá dostatečně účinné řešení pro situace, kdy na konkrétní místo dorazí velké množství lidí.
V Ceutě zůstávají tisíce lidí, část už se vrací do Maroka
Ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná popsala situaci přímo v Ceutě podrobněji. Podle jejích informací tam v současnosti zůstává přibližně 4 500 lidí v nelegálním postavení. Zhruba 3 000 tvoří dospělí a dalších 1 500 jsou nezletilí bez doprovodu. Kapacita zařízení přitom podle Novotné nestačí. Španělé mají možnosti ubytování a dalšího zajištění přibližně pro 3 000 osob.
Španělská vláda v době projednávání situace ještě nerozhodla o přesunu části lidí na pevninské území. Přibližně 100 lidí denně se ale z Ceuty vrací zpět do Maroka. „Ti lidé už jsou v samostatných správních řízeních,“ vysvětlila Novotná s tím, že celý proces nebude rychlý. Španělská strana podle ní počítá s tím, že vyřízení celé situace potrvá měsíce.
Naprostou většinu lidí v Ceutě tvoří podle Novotné Maročané. Menší část představují občané dalších zemí, především Súdánu, Senegalu, Guineje, Kamerunu, Somálska, Nigérie a Alžírska.
Mohlo by vás zajímat
Španělsko zároveň kvůli rozsahu situace nastavilo jednotné řízení celé operace a požádalo Frontex, aby v rámci současné operace Minerva věnoval zvýšenou pozornost především námořní trase ze severní Afriky do Španělska.
Rozhodnutí soudu změnilo pravidla hry
Právě způsob, jakým se lidé do Ceuty dostali, podle Novotné ukazuje, jak citlivé mohou být právní rozdíly v migrační politice. Ceuta patří do schengenského prostoru, při jejím připojení ke Schengenu však podle Novotné platilo specifické uspořádání a mezi Ceutou a pevninským Španělskem nelze cestovat bez kontroly.
Podstatnější ale podle ní byla změna právního výkladu. V roce 2021 se v Ceutě odehrál obdobný incident. Španělsko tehdy všechny příchozí okamžitě vracelo do Maroka. Případ se následně dostal až k Evropskému soudu pro lidská práva. Ten nejprve rozhodl, že okamžité návraty bez příslušných postupů nejsou možné.
Později ale Velký senát Evropského soudu pro lidská práva rozhodl jinak a za daných okolností připustil možnost okamžitého návratu do Maroka. Tento postup podle Novotné fungoval následujících pět let.
Dva roky však u španělského nejvyššího soudu běžel další spor. Tentokrát se řešilo, zda stejný postup platí také pro lidi, kteří do Ceuty přijdou po moři. A právě tady přišel zásadní zlom. Španělský soud rozhodl, že předchozí pravidlo se na lidi, kteří přijdou po moři, nevztahuje.
Lidé změnili způsob příchodu. Europol hledá odpověď
Podle Novotné následně vznikla informační kampaň, která lidem předávala informaci, že pokud se do Ceuty dostanou po moři, předchozí možnost okamžitého návratu se na ně nebude vztahovat. Novotná přitom upozornila, že tvrzení nebylo možné jednoduše označit za nepravdivé. Právní informace o tom, že se pravidlo podle rozhodnutí soudu na příchozí po moři nevztahuje, byla pravdivá.
Lidé proto podle jejího popisu změnili způsob příchodu. Místo překonávání hranice začali využívat moře. To následně vedlo k další úpravě situace na místě a ke vzniku pevné bariéry v moři. Celý případ nyní vyvolává ve Španělsku rozsáhlou debatu o tom, kdo o právní změně věděl, kdo za situaci odpovídal a kdo informace šířil. Otázky podle Novotné kladou také další evropské státy.
Případem se zabývá také Europol. „Jsou tam už nějaké indicie, ale zatím nedokážeme říct přesně, jak se to stalo,“ uvedla Novotná. Současně podle ní členské státy tlačí na Španělsko i Maroko, aby se podařilo všechny osoby vrátit. Evropská komise tlačí stejným směrem na Španělsko, Madrid ale upozorňuje, že musí u jednotlivých případů dodržet příslušné postupy.
U nezletilých bez doprovodu je situace ještě složitější. Do procesu vstupují například ustanovení opatrovníků a možnost soudního přezkumu.
Další vlna zatím nepřišla
Přestože se objevily informace o možnosti dalšího přílivu, na marocko-ceutské hranici se podle Novotné nová vlna zatím nezvedla. „Byly informace, že by se měla zvednout další vlna, žádná další vlna se zatím nezvedla,“ uvedla. Podle španělských kolegů se nyní spolupráce mezi Španělskem a Marokem nachází na velmi dobré úrovni a podobný incident by se neměl opakovat.
Novotná zároveň upozornila, že námořní trasa z Maroka do Španělska nepředstavuje standardní cestu nelegální migrace do Evropy. Podle ní jde o velmi nevhodnou a obtížnou trasu. Situaci nelze jednoduše srovnávat například s překračováním Lamanšského průlivu na nafukovacích člunech.
Evropa chce návraty řešit mimo své území
Případ Ceuty podle Metnara posílil český argument, že Evropská unie potřebuje výrazně změnit svou migrační politiku. Česká republika dlouhodobě kritizuje migrační pakt a podle ministra by evropská politika měla jít dál především v oblasti přesunu azylových a návratových postupů mimo území EU.
Tento pohled podle Metnara nyní sdílí významná většina členských zemí. Poslední výzvu k další reformě evropské migrační politiky podle něj podpořilo 22 členských států včetně České republiky.
Za důležitý krok označil možnost vytvoření návratových center mimo území Evropské unie. Česko se podle něj chce připojit ke skupině zemí, které na jejich vytvoření pracují. Zmínil přitom Německo, Rakousko, Dánsko, Nizozemsko a Řecko.
Migrace se má znovu objevit na říjnovém programu jednání ministrů vnitra EU i Evropské rady. Podle Metnara to představuje další příležitost k politickému impulzu pro hlubší reformu evropské migrační politiky.
Nelegální migrace v EU klesá. Česko řeší hlavně Ukrajinu
Celkový obraz evropské migrace přitom není podle Metnara pouze negativní. V prvních sedmi měsících letošního roku klesla nelegální migrace v EU meziročně téměř o 40 procent, pokud se z tohoto srovnání vynechá mimořádná situace v Ceutě. Klesá také počet žádostí o azyl, ovšem pomaleji.
Významnou část žadatelů navíc podle Metnara tvoří lidé, kteří se do EU dostali legálně, především prostřednictvím bezvízových režimů. Jako příklady uvedl některé země Latinské Ameriky, Gruzii a Turecko. Českou republiku ale dál zásadně zatěžuje především migrace související s válkou na Ukrajině.
V Česku se nyní nachází téměř 400 000 lidí s dočasnou ochranou, přičemž Česká republika podle Metnara zůstává v přepočtu na obyvatele nejzatíženější zemí EU.
Dočasná ochrana byla prodloužena do 4. března 2028. Od 5. srpna se zároveň začalo uplatňovat nové evropské pravidlo týkající se mužů ve věku 23 až 60 let. U nově příchozích mužů podléhajících vojenské povinnosti musí nově žadatelé prokázat splnění příslušných povinností vůči Ukrajině a v těchto případech se nově dočasná ochrana neposkytuje.
Novotná ale upozornila, že po třech až čtyřech týdnech je příliš brzy na dlouhodobé hodnocení dopadu. Počet žadatelů z této skupiny sice klesá a mezi žadateli přibývá těch, kterým dočasná ochrana přiznána není, na konkrétní dlouhodobý efekt je ale podle ní ještě brzy.
Česko má migrantů výrazně méně než Evropa
Samotná nelegální migrace zůstává v Česku podle Metnara dlouhodobě na nízké úrovni. Letos policie podle jeho údajů zadržela 176 migrantů při nelegálním tranzitu. O mezinárodní ochranu požádalo 806 lidí.
Stát současně připravuje změny domácích pravidel. Parlament projednává nový zákon o pobytu cizinců, který má přinést větší digitalizaci a lepší propojení resortů. To by podle ministra mělo umožnit rychleji odhalovat nelegální pobyt a současně zefektivnit legální migraci.
Ve Sněmovně se zároveň projednává takzvaná bezpečnostní novela, která má dále posílit vnitřní bezpečnost v oblasti pobytu cizinců na území České republiky.
Česká republika se zároveň podílí na evropských návratových opatřeních a prostřednictvím programů ministerstva, jako jsou Medevac a Pomoc na místě, podporuje prevenci nelegální migrace, stabilizaci obyvatelstva v zemích původu a tranzitu, reintegraci navracených osob a ochranu hranic.
Pro Metnara je přitom základní princip jasný: Český stát nebude tolerovat porušování pobytových pravidel ani trestnou činnost lidí, kteří se na jeho území nacházejí. Zároveň ale musí mít účinné nástroje, aby proti nim dokázal zasáhnout.
