Začíná jít do tuhého. I umírnění centrální bankéři mluví o tom, že první růst úrokových sazeb v Americe je na spadnutí.
Šéf Atlantského Fedu Dennis Lockhart není rozhodně žádný extremista, naopak často funguje jako onen mediánový hlas mezi holubicemi a jestřáby, který je nakonec rozhodující pro nastavení měnové politiky. A právě Lockhart včera v rozhovoru prozradil, že nevidí důvod, proč nezvednout úrokové sazby v Americe již v září. Názor by prý změnil pouze v případě, že by se nově příchozí makro-čísla výrazně zhoršila.
Je tedy zjevné, že se pomalu ale jistě blíží první krok do neznáma – Fed začne zvyšovat úrokové sazby po více než devíti letech. Má tak za sebou bezprecedentně dlouhé období uvolňování měnových kohoutů. Řada dnešních tržních hráčů nemá příliš zkušeností s tím, co to znamená, když peníze zdražují. Když Fed naposledy zvyšoval úrokové sazby iPhone byl hudbou budoucnosti, na světě nebyl Twitter a Facebook se akorát otevíral široké veřejnosti. Jinak řečeno, od té doby uběhlo již hodně vody a krom generační výměny na trzích se také do velké míry změnily dostupné technologie, obchodní platformy, způsob komunikace a získávání informací.
Přestože si Fed tentokrát na další růst sazeb počkal déle než obvykle (v minulosti to bylo okolo 5ti let), nedá se říct, že by americká ekonomika byla na utahování měnové politiky kdo ví jak dobře připravena. HDP sice roste relativně svižně a situace na trhu práce se výrazně vylepšila. Mzdy ale rostou dál velice pomalu a inflace díky absenci mzdových tlaků a padajícím cenám ropy zůstává poblíž nuly. I proto zatím zůstávají relativně beze změny americké dlouhé výnosy. Zatímco krátký konec křivky v očekávání prvního růstu sazeb roste, delší dluhopisy jsou v klidu. Očekávání prvního růstu sazeb naopak ještě snižuje inflační očekávání. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by se investoři chtěli amerických fixně úročených papírů rychle zbavovat.
Jan Bureš, ČSOB
