U VZP je v tuto chvíli pojištěno téměř 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, z nichž už šest procent pracuje. Největší česká zdravotní pojišťovna přitom počítá, že se v tomto roce bude starat o zhruba 360 tisíc lidí utíkajících před válkou. Protože ale půjde z cca 90 procent o státní pojištěnce, bude to znamenat zápornou bilanci ve výši -2,7 miliardy korun. Podle zástupců pojišťovny to však pro VZP nebude představovat zásadní problém, navíc je možné, že záporné saldo nakonec nebude vzhledem k zájmu o práci ze strany uprchlíků tak vysoké. Po včerejším zasedání správní rady VZP to řekl její předseda Tom Philipp.
U VZP bylo ke včerejšími dni zaregistrováno dohromady 298 900 lidí z Ukrajiny. Převážně se jedná o matky s dětmi – 119 tisícům uprchlíků ještě nebylo 18 let, 136 tisíc tvoří dospělé ženy a 44 tisíc dospělí muži. Celkem 18 216 lidí (tedy šest procent) už má přitom práci, takže za ně neplatí stát a pojistné, které díky nim VZP získá, je vyšší.
Pojišťovna počítá s tím, že v letošním roce se bude starat zhruba o 362 tisíc lidí z Ukrajiny, z nichž kolem deseti procent by jako zaměstnanci nebo OSVČ mohlo být na pracovním trhu. To by pro pojišťovnu znamenalo 0,8 miliardy na odvodech, zatímco za zbytek uprchlíků, za něž bude platit pojistné stát, se příjmy odhadují na 3,6 miliardy. Celkově by tak příjmy VZP měly činit 4,4 miliardy.
Odhadnout náklady na tyto pojištěnce je sice podstatně těžší, nicméně pojišťovna počítá s tím, že půjde o 62 procent nákladů na průměrného pojištěnce. „Je to nižší proto, že jde především o děti a mladé ženy, kde jsou náklady podstatně nižší než u lidí nad 65 let,“ vysvětluje předseda správní rady VZP Tom Philipp.
Náklady na zdravotní péči za tuto skupinu pojištěnců jsou tak odhadovány na 7,1 miliardy, což ve výsledku znamená saldo ve výši minus 2,7 miliardy korun.
„Chci vás ubezpečit, že tento náklad není pro pojišťovnu jakkoliv zničující, je ho schopna absorbovat a její ekonomiku to v žádném případě neohrozí. Číslo navíc může být nižší, protože je vidět, že aktivita ukrajinských lidí je značná a chtějí se zapojit do pracovního procesu. Tím pádem se dá předpokládat, že výběr pojistného za ně bude podstatně vyšší,“ konstatuje Philipp.
Vyhodnocení Milostivého léta i odměny pro ředitele
Dalším bodem, kterým se včera správní rada zabývala, je akce Milostivé léto, v rámci které získali dlužníci možnost splatit svůj dluh s tím, že jim bude odpuštěno penále. „Nyní jsme na počtu 14 241 klientů, kterým bylo odpuštěno. Uhrazené dlužné pojistní je v tuto chvíli 202,5 milionu korun, což je pro VZP dobře. A co je dobře pro klienty, je to, že jsme po lidech nevymáhali penále ve výši 479 milionů korun,“ načrtává Tom Philipp.
Správní rada se navíc včera řešila hmotnou zainteresovaností ředitele VZP Zdeňka Kabátka. „Správní rada ocenila to, že pan ředitel Kabátek v minulém roce osvědčil manažerské schopnosti. Byl to rok těžký, zatížený covidem, byl to rok, kdy se bylo třeba vyrovnat s různými ekonomickými výzvami. Kritéria, která jsme zadávali někdy na konci roku 2020 jako hodnotící, ještě nepočítala s tím, že covidová situace nebude taková, jaká pak byla, přesto ale byla splněna. V některých kritériích byly drobné nedostatky, které vedly k tomu, že jsme se nakonec usnesli na tom, že odměna bude ve výši 97 procent maxima, tedy 1,309 milionu korun. Rád bych za celý rok 2021 vyslovil panu řediteli velké poděkování,“ říká Tom Philipp.
Místopředseda správní rady Miloslav Kalousek na tomto místě připomíná, že zatímco příjmy v loňském roce rostly o 4,5 procenta, výdaje o 9,5 procenta. „I když výdaje i příjmy přesáhly očekávanou skutečnost, management pojišťovny to nepromítl do vlastního provozního fondu, ale naopak na provozu za loňský rok ušetřil rekordních 2,4 miliardy korun,“ připomíná Kalousek.
Psychosociální podpora by měla pokračovat
A zatímco v rámci provozního fondu se dařilo šetřit, fond prevence posloužil jak v rámci covidových opatření, tak bylo udrženo jeho standardní fungování. Nejvíce šlo na prevenci infekčních onemocnění, kde bylo rozděleno 116 milionů (nejatraktivnější bylo očkování proti klíšťové encefalitidě, kde si o příspěvek zažádalo 128 tisíc pojištěnců, dále očkování proti meningokokovi, kde bylo 22 tisíc žádostí, a proti chřipce, o které si zažádalo více než 20 tisíc lidí). V rámci prevence kardiovaskulárních onemocnění VZP přispívá na pohybové aktivity a také na odvykání kouření. Pojišťovna se dále zaměřuje na ty své klienty, kteří trpí celiakií (lidem do 26 let přispívá až šest tisíc na zvláštní potraviny) nebo mají nízkobílkovinné diety (příspěvek činí až 10 tisíc). Celkově tak VZP rozdala na příspěvcích na tyto diety přes 40 milionů.
Tradičním příspěvkovým programem pak je Maminka, kde je možno čerpat až 3000 korun na screeningová vyšetření, laktační poradnu, dentální hygienu či pohybové aktivity. Celkem přitom VZP v tomto programu rozdělila 111 milionů korun. Vedle toho pojišťovna přispívá 3000 korun rodinám s nedonošenými dětmi na speciální výživu či rehabilitaci.
Novinkou, kterou VZP spustila na konci roku 2020, je psychosociální podpora. Pilotu, který byl ukončen na konci loňského května, využilo 2795 klientů. Příspěvek mohl dosáhnout až 7000 korun na deset sezení a celkově se vyčerpalo 15 milionů korun.
„V návaznosti na to došlo k analýze, zda se to vyplatí a jestli příspěvek přináší lidem zlepšení zdravotního stavu. Ukázalo se, že ano a že zájem trvá. Tento program tedy bude pokračovat od srpna a o příspěvek by si mohly žádat i děti starší sedmi let. Výše příspěvku bude upravena na 5000 korun,“ shrnuje členka správní rady Věra Adámková, která dodává, že pro tento rok by VZP měla mít na fondu prevence k dispozici 869 milionů.
Jeroným Pardubický
