Ministerstvo průmyslu a obchodu na prvním z řady seminářů zaměřených na digitalizaci s názvem „Výzvy digitální ekonomiky pro společnost“ ukázalo své vize a spolu se zástupci velkých společností uvedlo příklady z praxe. Pokud bude správně využit technologický potenciál, může ČR v příštích letech růst v průměru o 3,9 % ročně. Důležití jsou samozřejmě lidé a hlavně studenti. České školy budou muset zakomponovat nové technologie do výuky. Zástupci z regionů upozorňují na nezájem studentů o technické a přírodovědné obory.
Ministerstvo průmyslu a obchodu chce více propojovat výzkum související s nastupující digitalizaci s aplikací poznatků v praxi. K navázání vzájemné komunikace mezi jednotlivými institucemi a podnikateli by měli pomoci semináře, které se v tomto roce MPO chystá pořádat. První seminář nazvaný Výzvy digitální ekonomiky pro společnost proběhl v budově ministerstva ve středu 24. 4. 2019 a další by měly následovat. Na semináři Vystoupili jak zástupci státní správy, tak i zástupci společností, jež se s digitalizací již potýkají, a chtěli se podělit o svůj pohled na věc.
„Nejdříve si musíme ujasnit, co chceme digitalizovat a pak na to můžeme vynakládat prostředky. Aktuálně má vláda 136 priorit a strategií týkajících se digitalizace,“ sdělil k aktuálnímu stavu digitalizace v ČR náměstek MPO Ivan Pilný. Ministerstvo si však podle něj uvědomuje, že zrychlený nástup digitalizace bude potřebovat především masové přijímání inteligentních a propojených informačních a komunikačních technologií. O plánech ministerstva v oblasti umělé inteligence a souvisejících technologií jsme psali také v textu MPO má ambiciozní plány pro podporu umělé inteligence v ČR. Národní strategie počítá se vznikem řady dotačních programů. Digitalizace se však nesouvisí pouze s nástupem digitalizace pouze v průmyslu, ale i ve státní správě, o čemž si můžete přečíst více v článku MPO chce snížit povinnosti podnikatelů vůči státu. Navržena je téměř stovka opatření.
Plány MPO úzce souvisí i s evropskými prioritami, o kterých mimo jiné informovala Veronika Žolnerčíková. O programu Digitální Evropa jsme informovali v článku Digitální Evropa přinese investice do umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti.
„V ČR je vysoké procento činností, které jsou relativně lehce automatizovatelné. Pokud tedy budeme nové technologie ignorovat a okolní státy budou automatizovat, tak my dále ekonomicky neporosteme,“ informoval během své prezentace Luboš Král z Centra umělé inteligence spadajícího pod ČVUT. Naopak pokud by ČR plně využila technologického potenciálu automatizace a zvládla by adaptovat pracovní sílu na nové podmínky, mohlo by být průměrné tempo růstu české ekonomiky v příštích 16letech někde okolo 3,9 % ročně. Potenciál české ekonomiky by se tak do roku 2033 zvýšil o 78 %. Nejzásadnější je podle Luboše Krále vstup do vzdělávání, jelikož české základní a střední školy zaostávají, jelikož informatiku stále berou jako doplňkový předmět, kdy jsou studenti seznamování pouze ze základními věcmi jako je ovládaní textových editorů, ale hlubším znalostem se neučí. „Vzdělávací systém je nutné přeorientovat na podporu rozvoje nových technických dovedností v oblasti STEM (Science, Technology, Engineering a Mathematics) a takzvaných dovedností pro 21. století. Je nutné vzít v potaz multidisciplinaritu AI technologií a zavádět příslušné vzdělávání i do oborů jako je lékařství, právo nebo žurnalistika,“ dodal Luboš Král z Centra umělé inteligence. O tématu jsme také informovali v textu Roboti a umělá inteligence ohrožují v ČR přes 3 miliony pracovních pozic.
Zvláštní blok byl věnován i oblasti práva, o kterém hovořila právnička z Ministerstva spravedlnosti Veronika Žolnerčíková. Podle ní je důležité se při vzniku nové právní úpravy potřeba vždy zamýšlet nad tím, jestli nová úprava vůbec musí vzniknou. Upozornila také na problematiku důkazního břemena v případě škody způsobeného výrobkem, které je nyní na straně spotřebitele, ale například v případě autonomních řídících systémů bude muset být tento princip změněn.
Zkušenost s přípravou na digitalizace z regionů přinesla liberecká radní a zastupitelka Šárka Prachařová. Ta vidí budoucnost především v prohlubování spolupráce univerzit se středními školami a velkými zaměstnavateli. Liberecké školy již nyní pracují se vzdělávacími programy zaměřenými na techniku, díky spolupráci s vědeckým centrem Iqlandia. Liberecká zastupitelka zmínila i dobré zkušenosti kariérovým poradenstvím, které však v současnosti nemá systémovou podporu. Stejně jako v jiných městech však bojují s nedostatečnou spoluprací se zaměstnavateli a nezájmem studentů o technické a přírodovědné obory.
O možnostech, které firmy v oblasti automatizace mají, na semináři promluvil zástupce společnosti Intemac Solution Jiří Neužil. Během své prezentace představil jejich řešení nazvané Výrobní buňka 4.0, která skrze integrační platformu propojuje jednotlivé komponenty, jako je obráběcí stroj, robot a měřící stanici. Platforma podle něj ukazuje možnosti využití stávajících technologií s prvky konceptu Průmyslu 4.0 v praxi a umožňuje ověření dílčích řešení.
Pro český průmysl je však stále nejdůležitější automobilový průmysl a tak na konferenci nemohl chybět ani zástupce automobilky Škoda Auto. „Dříve jsme žili v centrálně řízené ekonomice a dnes v EU se opět centrálně plánuje,“ postěžoval si ředitel vnějších vztahů Škoda Auto Michal Kadera, který tak reagoval zejména na emisní limity, které musí nově vyráběné vozy splňovat. První čistě elektrický vůz by měl vyjet z mladoboleslavské linky v roce 2020 a jeho dojezd by měl 500 km a 80 % baterie by mělo být možné nabít za 30 minut. S tím souvisí i priorita Škody investovat z fondů EU 5 miliard korun na dobíjecí stanice a zároveň chce automobilka představit řešení pro bytové domy. Prosadit budou chtít i řadu pobídek pro občany a firmy zaměřených na podporu rozšíření elektromobilů. O plánech v oblasti automobilového průmyslu jsme informovali také v článku V Česku vznikne testovací okruh pro autonomní vozidla.
Akcentovaným tématem na úvodním semináři pořádaném MPO byla i kyberbezpečnost. Ta je podle Michala Saláta z Avastu stále vnímána jednotlivci i společnostmi jako druhotná a nevěnují ji dostatečnou pozornost. Upozornil na nemalé škody, které firmám způsobilo šířeni ransomweru (škodlivý program, který zašifruje pevný disk a požaduje zaplacení výkupného) nebo šíření skriptu, který na počítači oběti těží kryptoměny. Avast v současnosti spolupracuje s ČVUT na projektu Stratosphere, který má ambice vytvořit bezplatný software pro prevenci cílených útoků založeného na strojovém učení. Software by měl být k dispozici především pro neziskové a nevládní společnosti, jež nemají dostatečné finanční zdroje, aby se o svou kyberbezpečnost postaraly samy.
Jako úspěšný příklad aplikace digitalizace byla představena společnost Siemens Frenštát, který ještě před několik lety stál před propadem zisků. Firma díky automatizaci změnila celou výrobu a nyní vyrábí motory přímo na objednávku, což ji umožnili inovace a navíc zkrátila dodací dobu od objednávky ze 100 na 15 dnů. Zároveň firma dnes zaměstnává více lidí než před touto trnasformací a vyvrací tak mýtus o tom, že automatizace musí lidem vzít práci. Podle obchodního ředitele Jiřiho Bavora musí firmy při inovacích přemýšlet, co jim to přinese a co to přinese zákazníkům. Společnosti musí změnit přístup a i díky řešením, které nabízí Siemens mohou vytvořit digitální dvojče svého výrobku, výrobního postupu i celého výrobního závodu a mohou si tak dopředu nasimulovat celý proces a spočítat náklady.
Prezentace všech účastníků konference jsou k dispozici na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu
Seznam dalších chystaných seminářů pořádaných MPO na téma digitalizace:
„Podpora infrastruktury pro umělou inteligenci“ 27. 5. 2019
„Technologie Blockchain v digitální ekonomice“ 5. 6. 2019
„Podpora budování a využívání Digital Innovation Hubs“ 26. 6. 2019
„Podpora a budování infrastrktury pro technologie HPC“ 18. 9. 2019
„Design thinking výzkumných aktivit & DES“ 16. 10. 2019
„Inovační leadership v digitální ekonomice“ 20. 11. 2019
„Podpora a rozvoj technologických start-upů“ 11. 12. 2019
Michal Ožuch
