Česká republika v současnosti zaostává v oblasti výzkumu autonomních řídících systémů. Akční plán předložený ministrem dopravy počítá s výstavbou testovacího okruhu pro testování autonomního řízení. Do roku 2020 by měla proběhnout analýza nutných změn právních předpisů souvisejících s provozem na veřejných komunikacích. Konference Digitální Česko přinesla další sliby z úst premiéra Andreje Babiše, který si přeje méně byrokracie a více digitalizace. Čtvrtý operátor by mohl rozvířit klidné vody mobilních služeb.
V České republice by brzy mohl vzniknout testovací okruh pro testování autonomního řízení. Počítá s tím Ministerstvo dopravy, které vládě předložilo Akční plán autonomního řízení, jenž shrnuje stav dosavadního vývoje příprav autonomního řízení a přináší konkrétní opatření v oblasti technické a dopravní infrastruktury. „Testovací okruh pro autonomní řízení by měl být k dispozici všem zájemcům,“ slíbil na konferenci Digitální Česko ministr dopravy Dan Ťok, který na ní vystoupil v rámci panelu Inteligentní mobilita.
Podle akčního plánu, který ministerstvo předložilo vládě, se počítá s velkými změnami v přístupu k vozidlům obecně. Česká republika se bude muset v následujících letech soustředit především na investice v oblasti výzkumu vývoje autonomních vozidel, protože prozatím za lídry ve zbytku EU zaostává. Například Spojené království na výzkum v této oblasti investovalo mezi lety 2015 až 2017 dvě miliardy korun.
Ministerstvo dopravy si v oblasti vědy a výzkumu autonomních řídících systému stanovilo tyto priority:
• Zajistit aktivní informovanost o nejnovějším dění v oblasti autonomního řízení v zahraničí a napojit se na stávající hráče, kteří určují budoucí trendy;
• Motivovat české prostředí pro vytváření nástrojů na reálné a virtuální testování autonomních vozidel;
• Motivovat zahraniční subjekty pro testování autonomních vozidel v ČR.
Pro zajištění významné pozice ČR ve vytváření nových oblastí a segmentů autonomního průmyslu je nutné realizovat následující:
• Průběžně definovat a upravovat výzkumnou strategii v oblastech autonomního řízení;
• Různými formami propojovat prostředí průmyslu, univerzit a výzkumných institucí generovat nové myšlenky a směry autonomního řízení;
• Vytvořit podmínky pro dlouhodobé finanční zajištění výzkumu a vývoje V autonomním řízení;
• Motivovat české prostředí pro aktivní zapojování do výzkumu a vývoje v autonomním řízení;
• Zajistit příslušnou právní ochranu nově vznikajícího know-how.
Akční plán přináší řadu opatření v dopravní a technické infrastruktuře
V rámci testování autonomních a datově propojených vozidel počítá ministerstvo s vybudováním polygonu, který bude sloužit pro simulaci standardních, nestandardních, kritických a potenciálně rizikových situací, jež nahradí zkoušky v reálném provozu. „Kromě návrhu umístění uvedeného polygonu, návrhu stavebního uspořádání a technologického vybavení testovacího polygonu pro testování autonomních vozidel musí být také zodpovězena otázka, zda vybudovat národní polygon jen pro výzkum a testování nebo zároveň i pro zkoušení a schvalování autonomních vozidel,“ zmiňuje MD jednu z otázek, které bude před výstavbou polygonu nutné zodpovědět. Loni v listopadu vláda rozhodla o tom, že BMW, které chce polygon na Sokolovsku vybudovat, dostane pobídku 529 milionů korun. Podrobně jsme o tom psali v textu BMW získá investiční pobídku 529 mil. Kč, schválila to vláda
Pro zajištění bezpečnosti v silničním provozu předpokládá ministerstvo s vybavením systémy ITS třeba i pro cyklisty, nevidomé nebo i pro speciální stanicemi na silniční infrastruktuře, aby byla zajištěna jejich interakce s autonomními vozidly. „Tato datová komunikace umožní zvýšení informovanosti vozidla o stavu silničního provozu, počasí, zpřesnění polohy atd. Bude také možné v reálném čase aktualizovat mapové podklady,“ píše se v předloženém akčním plánu.
Nástup autonomního řízení je také úzce spjat s rozšiřováním 4G mobilních komunikací, nástupem 5. generace a s jejich pokrytím dopravní infrastruktury. Pro ITS systémy by pak mělo být určeno pásmo 5,9 GHz, se kterým počítá standard vypracovaný European Telecommunication Standards Institute.
Změn by se mělo dočkat i samotné dopravní značení, které bude v bude v současné podobě v budoucnu plnit spíše doplňkovou roli a informace by se tak postupně měly přesouvat z dopravních značek na datová úložiště, ze kterých budou distribuovány jednotlivým účastníkům provozu. Systémy také budou muset počítat s mimořádnými situacemi jako jsou dopravní nehody.
Ministerstvo dopravy v předloženém dokumentu klade důraz také na kvalitní mapové podklady, které jsou naprosto nezbytné pro existenci systému. Postupně by se u nás měla také zavádět metoda BIM (Building Information Modelling), která slouží jako proces řízení informací o stavbě, který využívá BIM model za účelem výměny, sdílení a správy informací. „Koordinací při zavádění metody BIM pro dopravní infrastrukturu v ČR byl po dohodě s Ministerstvem dopravy pověřen Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Základem pro činnost SFDI v této oblasti je Plán pro rozšíření využití digitálních metod a zavedení informačního modelování staveb pro dopravní infrastrukturu, který byl zpracován v roce 2017 a je postupně realizován,“ říká ministerstvo k systému, který již úspěšně funguje ve Skandinávii nebo Nizozemí.
Změny se dotknou i právních předpisů
S postupným zaváděním autonomních řídících systémů bude nutné změnit i řadu předpisů, týkajících se dopravního provozu, protože ty stávající neumožňují jejich plošné zavádění do praxe. „Současné předpisy stanovují, že ve vozidle musí být osoba, která ovládá příslušné řídící prvky vozidla. Je tedy zohledněn pouze fyzický účastník silničního provozu, nikoli zařízení, které není ovládáno člověkem. Je zřejmé, že pro masové nasazení autonomních vozidel musí být upraveno mezinárodní právo i národní legislativa tak, aby provoz autonomních vozidel byl vůbec možný. Je proto nutné v ČR mít takový legislativní rámec, který nebude bránit rozvoji autonomní dopravy a ve kterém budou přesně definována práva a povinnosti nejen účastníků dopravního provozu, ale i majitelů či provozovatelů autonomních vozidel či infrastruktury,“ říká k nutnosti změn Dan Ťok.
Do roku 2020 by měla proběhnout analýza, která přinese seznam konkrétních změn, jež bude nutné v právních předpisech učinit. Do roku 2027 by pak měly být předloženy novely, které převedou změny do praxe. Jedním z důležitých úkolů bude nové definování zodpovědnosti za jednotlivé situace, které budou moci v provozu nastat a bude tak nutné navrhnout nové právní definice odpovědnosti řidiče, výrobce a zodpovědných subjektů v oblasti infrastruktury.
Konference digitální Českou se zabývalo i dalšími tématy
4. ročník Konference digitální Česko se zabýval i dalšími tématy, které se týkají digitálních technologií. Na konferenci vystoupili i někteří členové vlády včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), který řekl, že Česká republika potřebuje více digitalizace a méně byrokracie.
Podle eurokomisařky Věry Jourové Česká republika v současnosti zaostává v oblasti umělé inteligence. Musí se více investovat a zpřístupňovat důležitá data.
„Nové studie OECD vyvrací, že by Česko patřilo mezi země nejvíce ohrožené digitalizací. Vznikají u nás stabilní pracovní místa, a ta z digitalizace buď těží nebo je naopak digitalizovat nelze. Boom tak nebudou zažívat jen IT obory, ale i např. zdravotní a sociální služby,“ prohlásila na konferenci europoslankyně Martina Dlabajová (ANO) v reakci na nedávné informace, které prolétly mediálním prostorem.
Na konferenci zaznělo také často probírané téma 4. mobilního operátora. Podle předsedy Rady ČTÚ Jaromíra Nováka by jeho příchod mohl oživit konkurenční boj a přinést snížení cen za služby.
Michal Ožuch
