Úterý, 24. května, 2022

Vysokorychlostní vlaky v Česku: do práce za pár minut, k hranicím za hodinu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Dálnice na železnici. Tak se přezdívá vysokorychlostním tratím (VRT), které v celkové délce 700 kilometrů budou křižovat Českou republiku. Správa železnic slibuje, že po nich budeme jezdit už v roce 2030. Vlaky se budou pohybovat až třísetkilometrovou rychlostí.

Když začalo jezdit Pendolino, klesl počet lidí, cestujících z Prahy do Ostravy autem, na polovinu. To by měl být případ i vysokorychlostních vlaků, které se brzy stanou běžnou součástí našeho každodenního života. Dnes jezdí automobilem 80 procent lidí.

„Na začátku 30. let chceme mít hotovou většinu trasy z Prahy do Brna. I samostatné úseky ovšem přinesou zrychlení a zkvalitnění dopravy a do jednotlivých regionů hospodářský růst. Naším cílem je zajistit dopravu, ne pro horních deset tisíc, ale pro všechny“, vysvětluje Martin Švehlík, ředitel odboru přípravy VRT Správy železnic. Předpokládá, že vysokorychlostní tratě bude využívat až 5,5 milionu obyvatel.

Dalším důležitým cílem je převést část nákladů ze silniční dopravy právě na železnici. Ta už je na hranici svého maxima. „Je potřeba ulevit silnicím a dálnicím. Je dokázáno, že největší  nehody způsobují nákladní automobily do 3,5 tuny, které převážejí náklad, který se na železnici nevešel. Potřebujeme ten náklad vrátit na železnici, řekl na kulatém stolu k VRT Martin Bělčík z Výzkumného ústavu železničního.

Vysokorychlostní tratě protnou Českou republiku ze severu na jih a z východu na západ. Jsou rozděleny do pěti oblastí: VRT Poohří, Podřipsko, Polabí, VRT Východní Čechy a VRT Střední Čechy.

Foto: Správa železnic

Tratě budou vybaveny nejmodernějšími evropskými standardy v oblasti bezpečnosti: oplocení v celé délce, čidla, zábrany, monitorování rychlosti a větru. Podle francouzského modelu nebude na tratích noční provoz.

Českem třísetkilometrovou rychlostí

VRT rapidně sníží čas, za který se lidé dostanou do práce, za vzděláním či za kulturou. Plánované vlaky, které budou po železnici jezdit, jsou rozděleny do 3 typů s maximální rychlostí až 320 km/h. Nejpomalejší z nich budou jezdit dvousetkilometrovou rychlostí.

  • Expresní vlaky pro dálkovou dopravu (SPRINTER) 320 km/h
  • Rychlíkové spoje obsluhující mezilehlé regiony 230 až 250 km/h
  • Meziregionální rychlé spoje využívající zbytkovou kapacitu VRT 200 km/h

Terminály: obchody, restaurace i školky

Na tratích VRT jsou plánovány tři terminály: v Jihlavě, Nehvizdech a Roudnici nad Labem. Jejich účelem je přiblížit  vysokorychlostní železnici obyvatelům širokého okolí a nabídnout maximální komfort cestujícím.

Foto: Správa železnic

„Terminály nejsou konečnými stanicemi, jsou doplňkem center měst. Evropské zkušenosti nám ukazují, že na takových terminálech mohou vzniknout i jiné služby, jako je hotel, kongresové centrum nebo školka, kterou mají v Rakousku. Takže lidé, kteří tudy projíždějí do práce, zde mohou zanechat své děti, vysvětluje Martin Švehlík ze Správy železnic.

První architektonická soutěž proběhla začátkem roku na terminál Praha- východ Nehvizdy. Ten je specifický v tom, že se tady budou protínat hned dvě vysokorychlostní tratě: Brno-Bratislava-Vídeň a  Hradce Králové – Wroclaw. Tímto propojením vznikne v Nehvizdech dopravní uzel středoevropské úrovně.

Příležitost pro regiony

VRT budou znamenat nejen převrat v mobilitě obyvatel, ale přinesou hospodářský růst do oblastí, kudy povedou. Kromě úspory času pro cestující nabídnou i neskutečné příležitosti pro jednotlivé regiony.

„Zahraniční zkušenosti ukazují, že zvýšení mobility obyvatel vede k hospodářskému růstu.  Znatelné je to především v regionech, které těží z časové blízkosti bohatých center.

Francouzská Bretaň zaznamenala po připojení na vysokorychlostní železnici rozvoj turismu a obchodu. Dobrá dostupnost přitáhla investory, kteří tamní hospodářství posunuli na novou úroveň, ceny pozemků a nemovitostí se zvýšily. Je dokázáno, že realitní trh je ovlivněn budoucí existencí VRT již několik let před začátkem výstavby, vysvětluje Martin Švehlík ze Správy železnic.

Vysokorychlostní vlaky by měly denně přepravit až 150.000 cestujících. Významnou úlohu sehrají i v tzv.kombinované dopravě, která počítá s přesunutím části nákladu ze silniční dopravy zpět na železnici.

„Železnice  jsou přetížené. Náklad, který bychom měli být schopni dopravit za 6 až 7 hodin, přepravujeme nyní 12 hodin. Chybí dvojnásobná kapacita železnic, kam by se vešly nákladní vlaky“, apeloval na kulatém stolu, pořádaném Hospodářskou komorou hl.m.Prahy, dopravní expert Martin Bělčík.

Fáze přípravy a cena

Stát připravuje jednotlivé tratě ve čtyřech základních verzích. Nejrychlejší trasy s maximální rychlostí 320 km/h by měly propojovat Českou republiku s hlavními evropskými metropolemi. Další verze rychlotratí budou pro dálkové spoje napříč republikou, pro expresní vlaky do mezilehlých regionů a pro meziregionální vlaky.

Ve zrychleném režimu bude budováno pět úseků: Praha-Poříčany, Přerov-Ostrava a úsek Brno-Vranovice na trase do Bratislavy a Vídně. Stejný režim bude použit na dva přeshraniční úseky mezi Prahou a Drážďany.

Foto: Správa železnic

V příštím roce stát do přípravy rychlodrah investuje 800 milionů Kč, od roku 2025 to pak budou desítky miliard korun ročně.

„Počítáme s tím, že navrhovaná síť VRT bude stát zhruba 600 mld. Kč. Tato částka ale bude rozložena do několika desetiletí. Předpokládáme také financování ze strany Evropské unie“, komentuje Martin Švehlík.

Na financování rychlotratí chce stát využít i evropské fondy, neboť české VRT budou součástí transevropské dopravní sítě. I proto se všichni odborníci shodují, že s výstavbou se má začít co nejdřív.

„Nezavedení VRT by byla stagnace železnic. Neodtížili bychom Prahu, Brno a jiná města. A v mezinárodním měřítku bychom stáli zase vedle“, vysvětluje význam projektu ekonom Petr Bartoň.

Vysokorychlostní tratě mají velkou podporu i u nově vzniklé vlády Petra Fialy. Ta je zahrnula do svých vládních dopravních priorit.

Jana Bartošová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter