Ministerstvo obrany oznámilo, že více než 100 milionový tendr na dodávku radiové sítě Hradní stráže vyhrála společnost KonekTel. Smlouva je uzavřena do 30. listopadu příštího roku. Termín pro doručení nabídek však byl ze strany Ministerstva obrany dvakrát posunut, což vzbuzuje několik otázek.
Na začátku března uzavřelo Ministerstvo obrany ČR zakázku s vítězem veřejné zakázky „Radiová síť Hradní stráže – pořízení“, kterou vyhlásilo 25. září 2017. Předpokládalo, že maximální nabídková cena bude 107.438.017 korun bez DPH. Vyhrála společnost KonekTel s nabídkou 106.991.570 korun bez daně.
Podle zjištění Ekonomického deníku však byl termín podání nabídek na tuto zakázku dvakrát posunut. Prvotním termínem bylo datum 25. října 2017 – tedy měsíc od vypsání zakázky. Ve Věstníku veřejných zakázek se však 17. října objevila informace o posunutí uzávěrky nabídek do 13. 11. 2017. Čtyři dny před posunutým termínem, tedy 9. 11., rozhodl zadavatel o dalším posunutí a to na 20. 11. Ve Věstníku se přitom tato informace objevila až 13. listopadu.
Právě datum 20. listopadu je velice důležité. Podle nového Zákona o veřejných zakázkách, který začal platit říjnu 2016, konkrétně dle § 48 odst. 7 může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Následný odstavec 9 pak zní: „Zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí …“.
KonekTel však své akcie měl podle dostupných informací ve výpisu obchodního rejstříku zaknihovány až k 15. listopadu.
Podle zákona by se tak firma o stomilionovou zakázku na radiovou síť pro Hradní stráž nemohla ucházet. Proč byl termín pro podání nabídek dvakrát posunut, se Ekonomickému deníku nepodařilo zjistit. Tiskové oddělení ministerstva obrany prozatím na otázky neodpovědělo a odmítl odpovědět i ředitel firmy Jiří Jiroušek s tím, že ze zásady nehovoří po telefonu s lidmi, které nezná. „Omlouvám se, nevím, kdo jste, pokud máte zájem na odpovědích, pošlete je mailem, já vyhodnotím, jestli na ně odpovím,“ řekl Jiroušek.
Problematických zakázek s nezaknihovanými akciemi je asi víc
Při pátrání po podrobnostech k této veřejné zakázce vydal server Kverulant.org tiskovou zprávu, že podává podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na několik zakázek KonekTelu právě kvůli tendrům, kterých se účastnil s nezaknihovanými akciemi, což zákon vylučuje. Kverulant upozorňuje, že společnost vyhrála 17 výběrových řízení za více než 30 milionů korun, u kterých se domnívá, že byl porušen zákon. „Požadavek na zaknihování akcií uchazečů byl přijat s cílem zvýšení transparentnosti veřejných zakázek a posílení boje proti korupci. U zaknihovaných akcií je eliminován prostor pro zakrytí jejich skutečných vlastníků, neboť akcionáři musí mít zřízeny speciální majetkové účty evidující zaknihované akcie. Firma KonekTel přitom tuto zákonnou podmínku začala splňovat až 15. listopadu loňského roku,“ uvádí ředitel a zakladatel projektu Kverulant.org Vojtěch Razima. Podle podnětu k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední k ÚOHS Generální ředitelství cel vyhlásilo v červenci 2017 výběrové řízení na dodavatele „speciálních radiostanic pro projekt Organizační, technická a technologická modernizace radiové komunikace v CS ČR“ v hodnotě přes 56 milionů korun. Do soutěže se přihlásil právě jen KonekTel s nabídkovou cenou 26.291.922,23 Kč bez DPH / 31.813225,89 Kč vč. DPH, což vyplývá z protokolu o otevírání obálek ze dne 19. 09. 2017.
Až po téměř dvou měsících poté – 16. listopadu byl na profilu zadavatele zveřejněn dokument s názvem písemná zpráva zadavatele. „Z ní se podává, že jediným účastníkem zadávacího řízení byl KonekTel, a.s., který však nesplnil zákonnou podmínku dle § 48, odst. 7 a 8 zákona, která stanovuje, že dodavatel – akciová společnost musí mít vydány výlučně zaknihované akcie a vzhledem k této skutečnosti, tj. vzhledem k tomu, že jediný dodavatel, který podal nabídku, byl pro nesplnění zákonných podmínek ze zadávacího řízení s konečnou platností vyloučen,“ píše se v podnětu Kverulanta k ÚOHS.
Měsíc po zaknihování akcií – tedy 15. 12. byla podle podnětu vyhlášena nová veřejná zakázka, do které se přihlásil opět jen KonekTel. Předpokládaná hodnota zakázky byla 46.476.033,00 Kč bez DPH, KonekTel nabídl 33 594 660,64 Kč vč. DPH, což podle Kverulanta vyplývá z protokolu o otevírání obálek ze dne 16. 01. 2018. Smlouva na tuto dodávku prozatím nebyla uzavřena.
Podle Razíma se společnost KonekTel od účinnosti zákona o zadávání veřejných zakázek (1. 10. 2016) do 15. listopadu 2017, kdy měla zaknihovány akcie, účastnila nejméně 17 zadávacích řízení za celkovou hodnotu 30.105.426 Kč včetně DPH.
„V mnoha z nich nebo dokonce ve všech se stala vybraným dodavatelem a měla být ve smyslu ustanovení § 48 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek vyloučena z účasti v takovém zadávacím řízení,“ píše ve svém podání ředitel Kverulanta Vojtěch Razima. „Lze tedy dospět k závěru, že nesprávným stanovením zadávacích podmínek došlo ke kumulativnímu porušení všech zásad stanovených ustanovení § 6 zákona č.134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Navrhujeme, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední,“ uzavírá své podání Razima.
O tématu zaknihovaných akcií jsme psali hojně v listopadu loňského roku, kdy jsme se věnovali především situaci, že povinnost akciových společností, které se chtějí zúčastnit veřejné zakázky, mít zaknihované akcie, dopadne především na krajské, městské a státní akciové společnosti. Více si můžete přečíst například v textu – Za nonsens v zákoně o zakázkách může Vnitro a Obchod. Tento zákon začal platit v říjnu loňského roku.
Jiří Reichl
Přečtěte si také:
Pražské akciovky se nesmí účastnit veřejných tendrů 1.12.2016
Za nonsens v zákoně o zakázkách může Vnitro a Obchod 30.11.2016
Ministerstva musí měnit akcie spravovaných firem. Kvůli chybě v zákoně 29.11.2016
Poslanci vyrobili paskvil. Kvůli němu hrozí vyloučení státních akciovek z tendrů 17.11.2016
