Přemístit, rozebrat, opravit a zase složit. Mezinárodní odborná pracovní skupina, která prověřovala stav železničního mostu pod Vyšehradem, se přiklonila k obnově současné stavby. Stávající ocelovou konstrukci je podle expertů při zachování památkové hodnoty možné opravit. Předpokládaná životnost po rekonstrukci by byla 100 let. To ale pouze za předpokladu systematické údržby a pravidelné obnovy protikorozní ochrany.
Pro rekonstrukci mostu se vyslovilo z devítičlenné komise 8 lidí. Expertní skupinu ustanovila letos v únoru generální ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naďa Goryczková. Podle původních plánů chtěla Správa železnic stávající most nahradit novou stavbou. Po rozsáhlé kritice ale nakonec bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v loňském roce rozhodl o jeho rekonstrukci.
Rozebrat a přemístit na břeh
Pracovní skupina navrhla během opravy most dočasně rozebrat a přemístit na břeh. To podle expertů umožní výměnu prvků bez zatížení a bude možné využít i vhodnějšího nářadí a mechanizace, než by bylo možné při opravě nad řekou. Experti si od toho slibují také objektivní a kvalitní posouzení jednotlivých prvků i jejich následné dokonalé očištění od koroze.
Díly s nadlimitní plastickou deformací, korozí nebo poškozením mají projít výměnou. „Prohlídka a diagnostika stavu Vyšehradského mostu prokázaly nutnost výměny podélníků, které jsou u mostů s otevřenou mostovkou standardně považovány za opotřebitelné prvky. U příčníků bude nutné individuální posouzení,“ uvedl NPÚ.
Národní památkový ústav zároveň doporučil zachovat původní technologický princip konstrukce, zejména využití nýtování. Vychází přitom z nedávno realizovaných obnov železničních staveb v Evropě.
Třetí kolej co nejblíže mostu
Zvýšení kapacity železnice, které je v současnosti na svých limitech, doporučila většina členů pracovní skupiny řešit umístěním třetí koleje na samostatné nové konstrukci, ideálně na jižní straně mostu a v minimální vzdálenosti od stávající konstrukce, se subtilním a architektonicky střídmým výrazem. „Tento přístup umožňuje oddělit požadavky na kapacitu od ochrany historické konstrukce a představuje řešení používané i v zahraničí,“ sdělil NPÚ.
Závěry pracovní skupiny představují podle ústavu odborný podklad pro další rozhodování investora v platných zákonných rámcích a navazují na dlouhodobou spolupráci Národního památkového ústavu se Správou železnic při obnově kulturně hodnotných železničních staveb.
Péče o mosty chyběla
Podle vyjádření NPÚ v Československu i následně v České republice historicky převládal přístup k údržbě kovových mostů takový, že se zanedbávala pravidelná péče. To podle ústavu zákonitě vedlo k dožití konstrukcí a jejich výměně za nové. Demolice se tak postupně začala vnímat jako standard. „Důsledkem je nevratná ztráta velké části historického kovového mostního fondu, případně zachování původních konstrukcí jen jako torza zbaveného původní funkce,“ informoval ústav.
V pracovní skupině byli zastoupeni podle informací úřadu přední evropští odborníci na mostní inženýrství, životnost ocelových konstrukcí, správu železniční infrastruktury, památkovou péči a industriální dědictví z České republiky, Švýcarska a Belgie. Účastnily se i technické vysoké školy jako je ETH Zürich nebo České vysoké učení technické v Praze.
Mohlo by vás zajímat
V pracovní skupině zasedli také zástupci Mezinárodní rady památek a sídel ICOMOS, odborníci se zkušeností se správou železniční infrastruktury v prostředí světového dědictví UNESCO a památkáři. Posuzovány byly zejména otázky životnosti konstrukce, únavy materiálu, rozsahu možných zásahů, bezpečnosti provozu a vztahu.
Rozhodne Správa železnic
Ministr dopravy Ivan Bednárik (ANO) už dříve uvedl, že dořešení otázky železničního přemostění Vltavy pod Vyšehradem je plně v kompetenci investora stavby, tedy Správy železnic.
Správa železnic aktuálně projektuje u mostu přeložky inženýrských sítí, které povedou pod Vltavou. Hotovo by mělo být do konce letošního roku. „Ty budou tak jako tak, ať už bude jakékoliv řešení,“ vysvětlil generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth.
Tóth už v minulosti uvedl, že pokud by se šlo cestou rekonstrukce a most by se musel přemístit na břeh nahradí stavbu mostní provizorium. Dojít by k tomu mělo na přelomu let 2027 a 2028.
Práce na opravě původní konstrukce, stavbě nového mostu s třetí kolejí a vybudování zastávky na výtoňské straně Vltavy mají začít na konci roku 2029. Dokončení je v plánu na konci roku 2032.
