Evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmström oznámila, že smlouva o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou začne platit 1. ledna 2016, a to navzdory ruským varováním a hrozbám.
Evropská unie se tak rozhodla nevyhovět ruské žádosti o další odložení dohody až do roku 2017. Moskva v reakci na toto oznámení pohrozila odvetnými opatřeními proti ukrajinskému zboží. ( Ukrajina do Ruska vyváží především ocel, chemické produkty, uhlí a obilí.) Z vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina vyplývá možnost omezení přístupu ukrajinských výrobků na ruské trhy.
Dohoda o volném obchodu je součástí širší dohody o přidružení a měla vstoupit v platnost již v lednu letošního roku. Jako gesto na podporu dohod o příměří bylo ale loni v září dohodnuto odložení platnosti o jeden rok. Nyní Evropská unie potvrdila, že s dalším odsunem obchodní dohody s Kyjevem nepočítá.
Snahu Ukrajiny vymanit se z ruské sféry vlivu vnímá Moskva jako potenciální ohrožení ruského hospodářství a ekonomických vazeb, na něž by ukrajinský odklon měl výrazné negativní dopady. Že nejde o obavu neopodstatněnou dokládá fakt, že Ukrajina je třetím největším obchodním partnerem Ruska. Zdá se však, že Moskva tahá za kratší konec lana a Evropská unie si je jista svým postupem. Není proto překvapením, že se Rusko snaží pronikat na nové trhy a hledat hospodářské příležitosti.
Rusko – íránskému partnerství jsme se věnovali ZDE.
Ovšem i z hlediska geopolitického znepokojuje Moskvu sbližování Evropské unie a svého ukrajinského souseda a považuje ho za pouhou zástěrku rozšiřování Severoatlantické aliance.
V souvislosti s dohodou o volném obchodu tlumočí The Moscow Times požadavek Moskvy o vyjmutí více než dvou tisíc ukrajinských výrobků z dohody. Ruské společnosti se také obávají, že přijdou o možnost vývozu poté, co Ukrajina přijme vyšší standardy jako součást provádění paktu.
Nicméně komisařka dala jasně najevo, že k ruským protestům přihlížet nebude. „Není na Rusku, aby o této záležitosti rozhodlo“, řekla Malmström na setkání s ministry obchodu EU. Deklarovala však zároveň ochotu pokračovat v trojstranných jednáních EU – Ukrajina – Rusko věnovaných ruským obchodním zájmům. Jednání na ministerské úrovni by se mělo uskutečnit již 18. května v Bruselu „Jsme ochotni jednat s Rusy o praktických problémech, které jsou skutečné a legitimní“, dodala eurokomisařka.
Nakolik a zda vůbec se v jednáních podaří rozptýlit ruské obavy, není jasné. Spekuluje se, že v případě nedohody a zavedení odvetných opatření se výše ztrát pro ukrajinskou ekonomiku může vyšplhat až na 3 miliardy eur ročně.
Petr Nutil
