Vědci v ÚJV Řež zahájili testování přelomového vodíkového pohonu pro letadla. Konkrétně se zaměřují na megawattový zdroj energie využívající palivové články. Pokud výzkum půjde podle plánu, první let navazující na tento projekt by se mohl uskutečnit mezi lety 2028 až 2030.
Současná série testů skončí na přelomu letošního léta a podzimu. Následovat bude spojení s elektrickým pohonným systémem a společné pozemní testování v Itálii.
Ambiciózní projekt s evropským zázemím
Testování probíhá v rámci celoevropského projektu Newborn, který vede tým z Honeywell Aerospace a na němž spolupracuje téměř 20 firem a organizací. Celý projekt má hodnotu přibližně dvě miliardy korun a je financován Evropskou unií.
Pro účely testů vyrostla v areálu ÚJV Řež speciální mobilní laboratoř. „Jedná se o aplikovaný výzkum,“ zdůraznil technický vedoucí týmu Ondřej Kotaba z brněnského centra Honeywell Aerospace. Zařízení podle něj v této fázi slouží k ověření technologií. Přestože jej zatím nelze přímo instalovat do běžného letadla, po malých úpravách by mohlo najít místo v experimentálních strojích. Palivové články jsou podle vedoucího týmu plně funkční a odborníci nyní ladí koordinaci všech systémů.
Mobilní laboratoř simuluje reálný letoun
Důležitou roli v projektu hraje i samotné zázemí v Řeži. Podle Aleše Doucka, vedoucího oddělení vodíkové technologie a inovace v energetice v ÚJV Řež, ústav zajistil kompletní projektovou dokumentaci a poskytl nezbytnou infrastrukturu. Mobilní laboratoř, tvořená několika kontejnery, simuluje funkční letoun. Na místě jsou kromě řídicí místnosti instalovány i zásobníky vodíku a dusíku.
Pro desítky cestujících na evropských trasách
Budoucnost vodíkových letadel vědci vidí především na kratších linkách nad evropským kontinentem. V první fázi se počítá s letouny pro maximálně 19 pasažérů. Následně by se však technologie měla rozšířit i do středně velkých letadel, která pojmou až 80 cestujících.
Otázkou zůstávají ekonomické aspekty provozu. Jak se budou vyvíjet náklady na palivo a údržbu, lze zatím pouze odhadovat. Do výsledné ceny se promítne nejen výroba, ale i logistika a budování nové infrastruktury. Přestože budou počáteční náklady vyšší, s masivním rozšířením technologie by měly klesat. „Predikce některých projektových partnerů říkají, že to může a pravděpodobně bude levnější než dnešní kerosinová alternativa,“ uvedl Kotaba.
Cesta k plnému provozu potrvá roky
Aktuálně se technologie nachází na úrovni připravenosti čtyři. To v praxi znamená, že je ověřená a otestovaná v kombinaci s okolními systémy, ale zatím nikoliv v reálném provozním prostředí. Pátá úroveň, zahrnující simulované relevantní prostředí, si vyžádá přibližně další tři roky práce. Teprve šestá úroveň bude znamenat skutečné nasazení během letu.
