Vnitro sníží pokuty za porušení GDPR pro obce I. a II. a jejich školy a školky. Z 5 milionů na 15 tisíc

Ministerstvo vnitra částečně vyhovělo tlaku organizací zastupujících obce a města a kraji Vysočina a navrhuje snížení pokut za případné porušení povinností vyplývajících z Evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Týká se to i škol a dalších školských zařízení. Pokuta klesla z milionů na 5 respektive 15 tisíc u přestupků.

Obrovský kámen ze srdce spadne všem, kdo se pohybují v komunální politice, pokud vláda zítra schválí Návrh zákona o zpracování osobních údajů. Ten totiž nově počítá s tím, že by snížil pokuty, které hrozily obcím a jimi zřizovaným organizacím za případné přestupky při aplikaci Obecného nařízení o ochraně osobních údajů známé pod zkratkou GDPR.

V materiálu, který bude zítra projednávat vláda je v § 59 uvedeno, že výjimka snížených sankcí se bude týkat obce, která nevykonává přenesenou působnost v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, dobrovolného svazku takových obcí, příspěvkových organizací zřizovaných takovou obcí nebo právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení zřizovaných obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Za porušení zákona (zveřejnění osobních údajů) dostane pokutu 5 tisíc korun, respektive 15 tisíc v případě, že takové zveřejnění bude v rozhlasu, tisku či televizi. Ostatní právnické osoby, či jednotlivci mohou za porušení tohoto paragrafu dostat pokutu 1 milion respektive 5 milionů korun. Důvodem pro razantní snížení je podle zástupců vnitra ohled na hospodářské poměry malých obcí a společenskou závažnost případných přestupků spáchaných těmito subjekty.

Podle výkonného ředitele Svazu měst a obcí Pavla Drahovzala je návrh na snížení pokut pozitivním krokem, nastavuje však precedent rozdělení obcí podle jejich typu. „Do této výjimky nejsou zahrnuty obce III. typu, což se nám nelíbí. Podle našeho názoru by mělo stanoveno, že tyto nižší pokuty budou platit všechna města a obce, které vykonávají veřejnou správu,“ řekl Ekonomickému deníku Drahovzal. Nejlepší by podle něj bylo přistoupit k rakouskému modelu, kde zpracovatelé osobních údajů z řad veřejné správy nejsou sankcionováni vůbec. „Ten rozdíl, mezi obcemi nižšího a vyššího typu není podle našeho názoru zdůvodnitelný,“ dodal Pavel Drahovzal.

Mohlo by vás zajímat

Tabulkové platy a neflexibilní pracovní doba. Mladí lidé se do státní správy nehrnou

Přečtěte si celý návrh zákona o GDPR

[mn_protected]https://ekonomickydenik.cz/app/uploads/2018/03/Navrh-zakona-o-zpracovani-osobnich-udaju-Vlada-21.3.2018.pdf[/mn_protected]

Ministerstvo vnitra tak částečně vyhovělo připomínkám, které jednotlivá místa k zákonu vznesla. Odmítlo však zcela odstranit pokuty za porušení Obecného nařízení. „Připomínková místa zde požadují, aby se pokuty za přestupky v oblasti ochrany osobních údajů podle nařízení 2016/679, potažmo podle § 61 návrhu, orgánům veřejné moci a veřejným subjektům již neukládaly,“ uvádí se v materiálu pro ministry Babišova kabinetu. „Návrh Ministerstva vnitra vychází ze současného platného právního stavu, kdy lze obcím a krajům dle platné úpravy pokutu do výše 10 000 000 Kč uložit (§ 45 zákona o ochraně osobních údajů). Není tedy dán žádný věcný důvod pro vyhovění připomínce, neboť při ukládání sankcí správní orgán postupuje dle zásad ukládání sankcí, které nesmí být likvidačního charakteru. Navíc uložení povinnosti bez sankce by vedlo k poklesu úrovně ochrany osobních údajů v ČR, což by bylo zcela proti smyslu Obecného nařízení,“ píší autoři předkládací zprávy z Ministerstva vnitra ČR s tím, že s vypořádáním této zásadní připomínky se ztotožňuje i Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), spolupředkladatel zákona a orgán dozoru nad ochranou osobních údajů v ČR.

Druhý rozpor je se Svazem místních samospráv ČR a Krajem Vysočina a týká se § 61 odst. 5 návrhu, podle kterého lze orgánům veřejné moci a veřejným subjektům ukládat pokuty za přestupky proti nařízení 2016/679 až do výše 10 000 000 Kč. Připomínková místa zde požadují, aby se pokuty za přestupky v oblasti ochrany osobních údajů podle nařízení 2016/679, potažmo podle § 61 návrhu, orgánům veřejné moci a veřejným subjektům již neukládaly.

Vnitro ale neustoupilo z dalšího požadavku Svazu místních samospráv, aby nadále nebyly za „veřejný subjekt“ ve smyslu Obecného nařízení nadále považovány obce I. a II. typu. „Přestože Ministerstvo vnitra rozumí tomuto požadavku, nelze připomínce vyhovět, neboť obce zůstávají vždy orgánem veřejné moci a nelze na úrovni zákona tvrdit, že se povinnost jasně formulovaná Obecným nařízením na ně nevztahuje. Vyhovění této připomínce by se tak Česká republika dostala do rozporu s právem EU,“ vysvětlují zástupci vnitra.

Jiří Reichl