INZERCE

Uhelná elektrárna Turów na jihozápadě Polska. Foto: Wikimedia Commons

Vlastník kontroverzního Turówa slušně vydělává, jen za pololetí měl zisk přes 15 miliard korun

Uhelný lom Turów s přilehlou elektrárnou se stal velmi konfliktním bodem česko-polských vztahů. Vlastník zmíněné elektrárny, koncern PGE, nicméně zažívá skvělé časy. Zatímco loni v pololetí byl ztrátový, letos již vykázal zisk 2,7 miliardy zlotých (v přepočtu přes 15 miliard korun). Díky růstu cen elektřiny se uhelné elektrárny opět vyplácejí.

Je to paradox, ale mezi vítěze současného bláznivého dění na energetických trzích patří polské polostátní elektrárenské skupiny se silnou závislostí na spalování uhlí. Hlavně největší z nich – Polska Grupa Energetyczna neboli PGE. I když vynecháme mimořádné vlivy, které zhoršily loňský a zlepšily letošní výsledek, provozní zisk před odpisy (EBITDA) za pololetí meziročně narostl o 37,6 procenta na 4,29 miliardy zlotých (24 miliard korun).

Podrobnější výsledky ukazují, že ani meziroční nárůst nákladů na palivo (+184 milionů zlotých) a emisní povolenky (+565 milionů zlotých) neměl rozhodující vliv. Převážil růst cen elektrické energie i vyšší poptávka po energii, kterou PGE pokrylo hlavně vyšším využitím uhelných bloků. Ve druhém čtvrtletí se provozní zisk EBITDA v segmentu tradičních (rozuměj uhelných) elektráren meziročně zvýšil o 355 procent.

Přehled majetku a aktivit polské energetické skupiny PGE. Zdroj: PGE

PGE je největším vlastníkem a provozovatelem uhelných elektráren v Polsku. Patří mu nejen kontroverzní Turów poblíž polsko-česko-německého trojmezí, ale také velké černouhelné elektrárny Bełchatów, Dolna Odra, Opole a Rybnik. Vedle toho je PGE distributorem elektřiny ve východní části Polska a jedničkou na trhu dodávek koncovým zákazníkům. Své pozice ve výrobě elektřiny a tepla dále posílil díky akvizici polských aktiv koncernu EDF v roce 2017.

Jak PGE uvádí v aktuální prezentaci pro investory, svou závislost na uhlí chce v příštích letech omezit. V areálu uhelné elektrárny Dolna Odra staví paroplynovou elektrárnu o výkonu 1400 megawattů, na plyn má přejít také řada tepláren. PGE ve velkém rozjíždí také výstavbu větrných a solárních elektráren, do roku 2030 se má jednat řádově o tisíce megawattů. O poznání méně konkrétní zatím zůstávají plány na stavbu jaderné elektrárny.

Pro další směřování PGE bude zásadní, zda se podaří převést uhelné doly a elektrárny do „popelnicové“ společnosti NABE pod stoprocentní kontrolou státu. Tento záměr však pochází z doby, kdy bylo provozování uhelných elektráren ztrátové a celý převod měl charakter skryté státní pomoci. Je otázkou, zda se polští energetici budou chtít vzdát slepice, která navzdory značnému stáří a vypelichanosti začala snášet zlatá vajíčka.

David Tramba