Máme schválený Národní plán obnovy, pochlubilo se v pondělí ministerstvo průmyslu a obchodu. Tedy aspoň českou vládou, odsouhlasení plánu Evropskou komisí se má odehrát během příštích týdnů či měsíců. Ministerstvo uvádí, že 41 procent z celkových 200 miliard korun bude určeno na boj s klimatickými změnami. Jenže energetika zůstává na okraji zájmu, na dotační podpoře získá jen 6,66 miliardy korun.
Jak vyplývá z návrhu schváleného vládou Andreje Babiše, v podkapitole 2.3 Přechod na čistší zdroje energie se počítá s výdaji na úrovni pouhých tří procent z celkového rozpočtu Národního plánu obnovy. V této oblasti chce stát podporovat jen dva typy investic – výstavbu nových fotovoltaických zdrojů a modernizaci rozvodů v rámci soustav zásobování teplem.
Částkou 5 miliard korun má stát podpořit instalaci fotovoltaických panelů o celkovém výkonu 270 megawattů. Umístěny mají být hlavně na výrobních a skladových budovách, energie se má spotřebovat přímo v místě výroby. Zbývajících 1,66 miliardy bude určeno na náhradu 115 kilometrů parních rozvodů tepla za horkovodní rozvody. Dotační podporu chce vláda poskytovat během let 2021 až 2026.
Nepřímo se energetiky týkají i další oblasti, které vládní plán dotuje štědřejším způsobem. Balík 19 miliard korun je určen na renovaci bytových či rodinných domů a na výměnu zdrojů tepla v domácnostech. Dalších 6 miliard má směřovat do zvýšení energetické efektivity ve veřejných budovách a v oblasti veřejného osvětlení. Přes 6,9 miliardy korun stát vydá na stavbu dobíjecích a plnicích stanic a podporu nákupu vozidel na alternativní paliva.
Ministerstvo průmyslu je s výslednou podobou Národního plánu obnovy spokojeno, podle jeho vyjádření se jedná o kompromis mezi požadavky evropské legislativy, prioritami jednotlivých resortů a všech relevantních partnerů z řad svazů, asociací a spolků. „Plán rovněž reflektuje požadavek evropské legislativy, aby minimálně 37 procent zdrojů šlo na zelenou a 20 procent na digitální transformaci. Česká republika je v tom dál, náš Národní plán obnovy počítá dokonce s 41 procenty výdajů na klimatickou tranzici a 23 procenty na digitalizaci,“ zmínila náměstkyně pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková.
Jenže evidentně ne všichni jsou stejného názoru. „Národní plán obnovy nereflektuje současnou situaci a potřeby obcí a regionů, na které jsme upozorňovali v našich připomínkách na základě reálných zkušeností starostek a starostů. Vláda tyto připomínky ani mnoho dalších od jiných organizací žádným způsobem nezohlednila. Kvůli zbrklému vládnímu kroku je velmi pravděpodobné, že se tato pomoc české ekonomice mine účinkem,“ řekl Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR.
Ekologické organizace ve společné tiskové zprávě upozornily, že splnění požadovaných 37 procent na zelenou transformaci dosáhla vláda Andreje Babiše jen díky kouzlení s čísly. „Ministerstvo průmyslu a obchodu vyřešilo prekérní situaci kolem chybně zpracovaného plánu skutečně šalamounsky. Místo toho, aby donutilo ministerstvo zemědělství nedostatečná opatření stáhnout nebo předělat tak, aby měla skutečně efekt pro klima, dolilo do plánu peníze ze státního rozpočtu a s investicemi si zahrálo rošádu tak, aby ty nejzelenější mohlo vykázat do evropského rozpočtu,“ upozornila ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková.
Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RRF) představila Evropská komise na konci května loňského roku. Jedná se o největší nástroj z unijního plánu obnovy Next Generation EU, který má členským státům pomoci řešit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru a zajistit, aby ekonomiky uskutečnily ekologickou a digitální transformaci. RRF nabízí mimořádnou finanční injekci v celkové výši 672,5 miliardy eur, z toho 312,5 miliardy formou dotací a 360 miliard v podobě půjček.
V České republice se má dotační podpora v rámci Národního plánu obnovy dosáhnout 200 miliard korun. Z toho 172 miliard bude pocházet z grantů Evropské unie a 28 miliard korun z národních zdrojů. O čerpání evropských peněz formou zvýhodněných půjček nemá Česko zájem.
David Tramba
