Neustále rostoucí emise oxidu uhličitého v Číně už zřejmě dosáhly svého vrcholu a začínají pomalu klesat. S touto optimistickou zprávou přichází hlavní analytik finského Centra pro výzkum energetiky a ovzduší (CREA) Lauri Myllyvirta. Pokles je tažen hlavně rozvojem elektromobility, který vede ke snižování dovozu a spotřeby ropy.
Podle propočtu CREA klesly čínské emise skleníkových plynu ve druhém čtvrtletí meziročně o jedno procento. A to prakticky jen díky elektrifikaci dopravy – individuální i veřejné. Spotřeba ropy v zemi klesla celkově o 9 procent, v případě ropných paliv v dopravě nastal pokles o 16 procent. Naopak dál roste spotřeba uhlí v elektrárnách, teplárnách a chemickém průmyslu.
Reakce na krizi v Perském zálivu
Ukazuje se, že Čína umí reagovat pružně na změny, které nastaly po americkém útoku na Írán a následném omezení vývozu ropy a zkapalněného zemního plynu z oblasti z Perského zálivu. A také růstu ceny těchto fosilních paliv. „Vliv elektromobilů na spotřebu ropy byl téměř dvakrát větší, než by se dalo očekávat jen na základě nárůstu počtu elektromobilů na silnicích. Prudce se totiž zvýšilo používání stávajících elektromobilů,“ napsal analytik Lauri Myllyvirta.
Dostupná čísla ukazují, že objem emisí skleníkových plynů v Číně dosáhl vrcholu v roce 2024 a od té doby mírně klesá. Vedle rozvoje elektromobility to souvisí také s krizí stavebnictví. Čínští developeři postavili až příliš nových bytů, které teď nedokážou prodat. Emisně náročná výroba cementu ve druhém čtvrtletí letošního roku klesla o 9 procenta, produkce surového železa vykazuje pokles o tři procenta.
Klesající podíl uhlí
Výroba elektřiny z uhlí dál roste v absolutních číslech, avšak její podíl na celkové produkci klesá. Čínská vláda nedávno na svém webu upozornila, že podíl uhelných elektráren v prvním letošním pololetí klesl na 49,7 procenta celkové produkce. Pod hranici 50 procent se dostal prvně v moderní historii Číny.
Roste naopak podíl obnovitelných zdrojů, které už dohromady produkují 41,2 procenta elektrické energie. Rychlý rozvoj vykazuje hlavně fotovoltaika. Instalovaný výkon všech solárních elektráren v zemi se koncem července vyšplhal na 1286 gigawattů (GW) a těsně tak překonal výrobní kapacitu uhelných elektráren. Výkon větrných elektráren v zemi překonal hranici 650 GW.
