INZERCE

Velká fotovoltaická elektrárna, ilustrační snímek. Foto: ČEZ

Vládní plán pro energetiku a klima je hotový. Sází na nové jaderné bloky a záplavu solárních panelů

Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončilo dlouho očekávaný návrh Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) a předalo jej do mezirezortního připomínkového řízení. Návrh počítá s rychlým odklonem od fosilních paliv a masivním růstem fotovoltaiky. Ale ani to ekologickým organizacím nestačí, návrh považují za příliš konzervativní a nedostatečný.

Materiál, nazývaný též Aktualizace Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, přichází s tříměsíčním zpožděním. Podle příslušného nařízení Evropského parlamentu a Rady měla být jeho finální verze připravena v termínu do 30. června. Jeho účelem je popsat, jak Česká republika přispěje k plnění klimatických cílů Evropské unie do roku 2030, ale i těch v dlouhodobějším výhledu.

Mírné zpoždění v mezích tolerance

„Návrh aktualizace plánu finalizujeme a po schválení vládou ho odešleme Evropské komisi. Ačkoliv byl původní termín pro odeslání návrhu 30. června 2023, s ohledem na prodlužující se vyjednání relevantní evropské legislativy jsme stejně jako řada dalších členských států využili možnost zaslat návrh plánu v pozdějším termínu,“ uvedl v tiskové zprávě vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) René Neděla.

„Vnitrostátní klimaticko-energetický plán je zásadní dokument pro vývoj české energetiky. Pro mě jako pro ministra životního prostředí je podstatný hlavně důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetické úspory, v obou sektorech máme co dohánět. I proto jsem rád, že model v roce 2030 počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě bude 30 procent,“ dodal ministr životního prostředí Petr Hladík. Jeho ministerstvo je spolu MPO druhým spoluautorem klimatického plánu.

Návrh NKEP, který se Ekonomickému deníku podařilo získat (ve veřejné vládní legislativní databázi VeKlep se totiž návrh do publikace tohoto článku neobjevil), obsahuje následující záměry a předpoklady:

  • Dekarbonizace bude nutná nejen z ekologických, ale i z ekonomických důvodů. Cena emisní povolenky dle odhadu autorů NKEP poroste do roku 2050 až na úroveň 400 eur za tunu.
  • V důsledku razantní elektrifikace bude třeba rozvíjet zejména výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. A podpořit ji urychlováním povolovacích řízení. Do roku 2030 NKEP počítá s novým instalovaným výkonem 10 100 MW fotovoltaických elektráren zapojených do sítě a s 1500 MW nových větrných elektráren.
  • Návrh počítá s výstavbou jaderných reaktorů o celkovém výkonu až 4000 MW. Jednat se má o tři velké a jeden menší blok se spuštěním v letech 2035 až 2041. Prioritu má výstavba ve stávajících jaderných lokalitách.
  • Vedle výstavby nových obnovitelných zdrojů bude potřeba posílit řízení sítě s pomocí akumulace energie a flexibility. Dočasně bude hrát také posílenou roli zemní plyn.
  • NKEP počítá s postupným náběhem výroby zeleného vodíku. V roce 2030 se má z přebytku zelené elektřiny vyrobit 32 tisíc tun vodíku, který najde uplatnění hlavně v dopravě a průmyslu.
  • Prioritu má také renovace budov. Mezi lety 2025 a 2030 se má zvýšit roční míra kvalitní renovace budov na 3 procenta. V roce 2050 tento scénář nechává bez renovace pouze pět procent budov.

Hlavním tahounem „ozelenění“ energetiky i celé ekonomiky mají být příjmy z prodeje emisních povolenek. Jen během let 2021 až 2030 má Česko získat celkem 929 miliard korun, z toho 481 miliard prostřednictvím Modernizačního fondu. Získané peníze mají posloužit hlavně k dotování nutných investic v energetice a průmyslu (472 miliard) a v oblasti budov a dopravy (298 miliard).

Ekologické organizace Hnutí Duha, Greenpeace ČR, Centrum pro dopravu a energetiku a Calla ve společné tiskové zprávě chválí vládu Petra Fialy, že plní svůj slib a dál počítá s koncem těžby a spalování uhlí v roce 2033. Současně nešetří kritikou – návrh považuje za málo ambiciózní. Nenaplňuje totiž cílový podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v ČR, který vychází na 33 až 35 procent k roku 2030.

Ekologové připomínají odborné studie, které považují za reálné dostat se do roku 2030 na hodnotu instalovaného výkonu 15 tisíc MW ve fotovoltaice a na 2000 MW v případě větrných elektráren. Podobný rozsah výstavby obnovitelných zdrojů v minulých dnech vládě doporučila také Komora obnovitelných zdrojů energie.

Příliš mnoho reaktorů; a ta částka taky nesouhlasí

Ekologické organizace dále upozorňují, že MPO počítá s nereálně nízkou nákladovostí nových jaderných bloků. „Probíhající modelování mělo najít nákladově optimální transformaci naší energetiky. Bohužel výstupy jsou výrazně zkreslené, protože namísto ekonomiky dostala přednost politická touha prosadit jádro za každou cenu. Pro jistotu jsou pro nové bloky zadány naprosto nereálně nízké očekávané investiční náklady, které neodpovídají reálně stavěným blokům v Evropě či USA a neodpovídají ani analýzám ministerstva financí,“ upozornil Edvard Sequens, energetický konzultant ve sdružení Calla.

Meziresortní připomínkové řízení bude probíhat do 5. října. Následně budou vypořádány připomínky a návrh NKEP bude projednán vládou a odeslán Evropské komisi. Ta následně oznámí své připomínky a návrhy změn. Finální plán by mělo Česko odevzdat do konce června příštího roku. Na NKEP navážou návrhy Státní energetické koncepce ČR a Politiky ochrany klimatu v ČR, které mají být hotové do konce tohoto roku.

David Tramba