INZERCE

Připravovaný zákon o liniových stavbách zavádí podle některých dotčených resortů spíše novou byrokracii a nejasně také definuje časové lhůty. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Vláda zítra projedná novelu liniového zákona. Zásadní stavby mají úřady povolovat do čtyř let

Vláda premiéra Petra Fialy zítra projedná novelu takzvaného liniového zákona, jehož cílem je usnadnit a zrychlit výstavbu dopravní a energetické infrastruktury. Jedná se o změny vyplývající ze směrnice EU, kterou mají členské země převzít do své legislativy do 10. srpna letošního roku. Podle oznámení na webu Úřadu vlády je příslušný bod zařazen jako první na programu jednání kabinetu.

Fakticky se jedná o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady z července 2021 o opatřeních na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T). Zmíněná směrnice například ukládá členským státům Evropské unie povinnost zajistit, aby délka povolovacích řízení u dopravních staveb nepřekročila 4 roky od zahájení; výjimka platí v případě, že nedodržení této lhůty vzniklo na straně předkladatele projektu.

Ministerstvo dopravy návrh předkládá jako novelu zákona č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (tzv. liniový zákon). Přibyla zde například příloha číslo 2, která mezi prioritní nově řadí níže uvedené projekty:

  • úsek dálnice Brno – státní hranice s Rakouskou republikou
  • úsek dálnice a silnice I. třídy Zlín – státní hranice se Slovenskou republikou
  • úsek železniční tratě Brno – Ostrava – státní hranice s Polskou republikou
  • úsek železniční tratě Praha – Brno
  • úsek železniční tratě Praha – státní hranice se Spolkovou republikou Německo
  • úsek železniční tratě Plzeň – státní hranice se Spolkovou republikou Německo
  • úsek železniční tratě Hranice – státní hranice se Slovenskou republikou
  • vodní dopravní cesta v úseku Pardubice – státní hranice se Spolkovou republikou Německo

Evropská směrnice má oproti stávajícímu stavu zajistit hladký průběh povolování významných staveb na mezinárodní úrovni. Stěžejní má přitom být zejména sjednocení celého řízení. Do budoucna by se tak už nemělo stávat například to, že klíčové dálniční spojení v jedné zemi dostane všechna povolení bez problémů, ale v sousedním státu se „zadrhne“. Na konkrétní stavbu má navíc v každé zemi dohlížet jeden stavební úřad.

Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, během připomínkového řízení se vyrojila celá řada námitek a kritiky. Například Hospodářská komora varovala před nežádoucí byrokratickou zátěží pro zúčastněné. Nejasný byl také termín „dostatečně pokročilá fáze“ projektu určeného ke schválení v termínu do čtyř let. „Doporučujeme proto pojem dostatečně pokročilá fáze definovat,” upozornilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Mezirezortní připomínkové řízení probíhalo loni od října do listopadu 2022. Se všemi připomínkami se nakonec ministerstvo dopravy vypořádalo jejich akceptací nebo vysvětlením. Návrh zákona je tudíž vládě předkládán k projednání bez rozporu.

(dtr)