Eliminace cla na vývoz do Spojených států nebo vyrovnání podmínek na euroatlantickém trhu. To jsou cíle, kterých by Česko chtělo dosáhnout v rámci dohody TTIP.
Jedním z největších omylů ve věci dohody mezi USA a Evropskou unií, zvané TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership), je tvrzení, že je tajná a že ji zástupci Evropské unie dostanou k nahlédnutí až poté, co bude ze strany Spojených států hotova. Vládní materiál, který má Ekonomický deník k dispozici, ale říká něco zcela jiného.
Vyjednávání o TTIP probíhá od 7. července 2013. Zatím poslední, deváté kolo jednání proběhlo v týdnu od 20. dubna 2015 v New Yorku. Další se uskuteční v týdnu od 13. července 2015 v Bruselu. Do současné doby bylo otevřeno vyjednávání o všech budoucích kapitolách. Došlo k výměně prvních tarifních nabídek či nabídek závazků ve službách. Probíhá vyjasňování pohledů obou stran na to, jakým způsobem jsou upraveny jednotlivé oblasti, včetně takových odvětví jako jsou automobilový průmysl, chemický, zdravotnický, farmaceutický, strojírenský, kosmetický, IT a textilní, a jak nastavit vzájemnou spolupráci, aniž by však došlo ke snižování sociálních standardů či omezování regulatorních kompetencí jednotlivých vlád. Posuzovány jsou rovněž možnosti dále zpřístupnit trhy s veřejnými zakázkami a zařadit do dohody také ustanovení upravující problematiku investic.
ŠPATNÝ VTIP JE PŘEDEVŠÍM KAMPAŇ PROTI TTIP
V oblasti celních tarifů je prioritním zájmem České republiky eliminovat cla na vývoz výrobků do USA, zejména průmyslového rázu. Byť jsou průměrná dovozní cla v USA relativně nízká (kolem 4%), existují na americké straně tzv. tariff peaks, tedy mimořádně vysoká cla na specifické vybrané produkty, jako například sklo (až 16%), textil (až 25%), železné výrobky (až 12,5%) nebo obuv (až 40%). V oblasti veřejných zakázek je zájmem České republiky a Evropské unie odstranit opatření, daná americkou legislativou Buy America(n), a to především na sub-federální americké úrovni. Tato legislativa v mnoha případech vyžaduje hodnotu místního, tedy amerického, obsahu dodávky i více než 50 %, což velmi ztěžuje působení evropských společností na trhu veřejných zakázek v USA a de facto je od těchto zakázek odrazuje. Americké společnosti naproti tomu podobným omezením na evropském trhu čelit nemusí.
V energetické oblasti má Evropská unie ambici dosáhnout v TTIP zvláštní kapitoly, která by měla napomoci vyřešit otázku odstranění stávajících vývozních restrikcí na export surové ropy a zkapalněného zemního plynu z USA do EU, což je v zásadním strategickém zájmu i České republiky, a to zejména z důvodu prohloubení diversifikace klíčových energetických zdrojů.
U části kapitol se již pracuje s návrhy textů obou stran, přičemž všechny dosud předložené unijní návrhy byly i publikovány. K uvedenému je nutno uvést, že každé vyjednávací kolo doprovází výměna řady pozičních a diskusních materiálů a textů návrhů obou stran s tím, že návrhy za EU jsou spoluvytvářeny členskými státy EU.
Nejasný termín
Přesto však v tuto chvíli nelze dopředu určit přesný termín dokončení TTIP. Vyjednávání obchodních dohod je obecně velmi komplexní záležitostí, která vždy zabere řadu let. Evropská komise má v současné době cíl dokončit vyjednávání TTIP ještě za administrativy prezidenta Baracka Obamy, tj. do ledna 2017, což by znamenalo nutnost naplnit závazek, aby architektura dohody byla dokončena počátkem roku 2016. Po dokončení vyjednávacího procesu bude kompletně celý text TTIP zveřejněn na webových stránkách Evropské komise, stejně jako k tomu došlo v případě všech unijních obchodních dohod v minulosti.
Text projde procesem právního čištění a překladu do všech úředních jazyků EU včetně češtiny. Před zahájením schvalovacího procesu bude minimálně rok na to, aby si veřejnost i zákonodárci text mohli dále podrobně prostudovat a posoudit. Následně bude nutné, aby dohodu schválila Rada a Evropský parlament, a dle příslušných procesních postupů pro schvalování u smíšených dohod i národní parlamenty jednotlivých členských států Evropské unie. Tyto instituce pak budou mít plné právo dojednaný text dohody schválit či odmítnout. Bez jejich souhlasu nemůže TTIP vstoupit v platnost.
Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc od začátku vyjednávání vede jako gestor expertní tým k TTIP, složený ze zástupců státní správy a tripartity, včetně podnikatelských reprezentací. Jejich vstupy založené na přímé komunikaci s českými a v České republice působícími společnostmi a organizacemi jsou klíčové pro formulaci národních priorit České republiky.
Ve spolupráci s dalšími partnery ze státní správy (Ministerstvo zahraničních věcí, Úřad vlády, Ministerstvo zemědělství), Hospodářské komory, Svazu průmyslu a obchodu a dále Zastoupením Evropské komise v ČR a velvyslanectvími dalších členských států EU (Velká Británie, Švédsko) i velvyslanectví USA a řadou akademických institucí pak Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR pořádá a spolupořádá řadu veřejných přednášek, kulatých stolů pro podnikatelskou veřejnost, a to nejen v hlavním městě, ale i v regionech. V roce 2014 se uskutečnilo celkem 15 akcí k TTIP v Praze, Ostravě či Brně, včetně mezinárodní konference za účasti hlavního vyjednávače TTIP za Evropskou unii pana Ignacia Garcia Bercera, zástupkyně amerického USTR (úřad prezidenta USA pro obchod) Eleny Bryan, zástupců Businesseurope, Evropské odborové centrály a dalších.
Smlouva o transatlantickém partnerství budí v poslední době mnoho emocí. Kromě toho, že mnoho občanů se domnívá, že dohoda je tajná, existují také obavy, že bude výhodná pouze pro USA, a že to bude konec evropského obchodu a investic. Za účelem ověření, či vyvrácení této hypotézy iniciovala celá řada členských států vypracování dopadových studií TTIP.
V České republice je praxí zadávat dopadovou studii až v situaci, kdy je k dispozici finální text dosažené dohody (tedy po ukončení vyjednávání a právním čištění textu). S ohledem na mimořádný význam TTIP i zájem zainteresovaných stran z řad tripartity, politických uskupení, rezortů a také nevládních organizací byly na podzim 2014 zahájeny na Ministerstvu průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí přípravné práce na vytvoření zadání dopadové studie v českém prostředí, která by nebyla založena na analýze existujících zahraničních studií, ale která by vycházela z domácích dat, dala přehled jednotlivých variant možného vývoje a celkově byla přizpůsobena českým podmínkám. K vytvoření dopadové studie vyzval Pracovní tým Rady hospodářské a sociální dohody v usnesení dne 14. dubna 2015. Podpora vytvoření studie zazněla i na Národním konventu k TTIP dne 22. května 2015, přičemž vyhotovení studie je jedním z klíčových doporučení.
Petr Musil
