Vláda schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun. Na tiskové konferenci včera večer to oznámili premiér Petr Fiala a ministryně obrany Jana Černochová (oba ODS).
Zároveň kabinet dnes schválil plán legislativních změn s cílem posílení a zvýšení schopnosti reakce českých ozbrojených sil na vojenské i nevojenské krize a zajištění stabilního financování obrany v dlouhodobém horizontu, doplnila ministryně.
„V krátké době vláda schválila urychlení nákupu a legislativní změny, které jsou nutné k zajištění dlouhodobého financování naší armády a obrany“, uvedl Fiala. Cílem je podle něj nejpozději v roce 2025 dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu.
Ministryně obrany Jana Černochová a ministr dopravy Martin Kupka (ODS) podepíšou v pátek 8. dubna memorandum o spolupráci na podporu rozvoje bezpilotních vzdušných prostředků pro vojenské i civilní užití v České republice.
Ministerstvo obrany podle tiskové zprávy plánuje ještě letos zahájit akviziční proces u projektů za 14,58 miliardy korun. Konkrétně jde třeba o nákup balistických prostředků, munice, posílení pozemní přepravy nebo o ruční palné zbraně.
V následujících dvou letech chce resort urychlit nákupy za 33,77 miliardy korun. Jde například o doplnění počtů kolových obrněných vozidel Pandur a Titus, pořízení ženijních prostředků, lehkých útočných vozidel, taktického satelitního systému či komunikačních a informačních prostředků.
Kromě urychlení některých projektů vyplývajících ze strategických dokumentů chce vláda upřednostnit český obranný průmysl. „Chceme, aby se přidaná hodnota vynaložených prostředků do obrany České republiky pozitivně promítla i v naší ekonomice,“ konstatovala Černochová.
Jednou z legislativních změn je podle tiskové zprávy ministerstva vznik Obranného fondu. Má zajistit stabilitu financování velkých modernizačních armádních projektů. Jednodušší krátkodobé vysílání armádních sil a prostředků například k záchraně českých občanů z nestabilních oblastí má sloužit novela ústavy. Novelizace „branné legislativy“ má pak posílit obranyschopnost v míru, zavést regulaci národních operací a umožnit průběžně doplňovat ozbrojené síly osobami a majetkem. Zakotví též povinnost státu vydávat dvě procenta HDP na obranu.
První etapa legislativních změn, do které patří také novely zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákona o krizovém řízení a zákona o rozpočtových pravidlech, u nichž je spolugestorem Správa státních hmotných rezerv (SSHR), má být podle záměrů ministerstva schválena Bezpečnostní radou státu i vládou do poloviny letošního roku.
Druhá etapa zahrnuje novelu zákona o pobytu ozbrojených sil jiných států na českém území, novelu zákona o zadávání veřejných zakázek s ohledem na specifika obranných investic a novelu zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Ta podle resortu „umožní úpravu čerpání věcných zdrojů už v míru a aktivaci systému hospodářských opatření pro krizové stavy tak, aby mohla nastat podle rozhodnutí kabinetu již v době před vyhlášením stavu ohrožení státu.“
(čtk)
