Nesprávné užívání antibiotik stojí systém veřejného zdravotního pojištění v České republice podle odhadů nejméně miliardu korun ročně. Nepřiměřeně se léky přitom předepisují jak v ambulancích, tak v nemocnicích. Na zlepšení situace a boj s odolnými bakteriemi chce dát stát do roku 2032 asi 840 milionů korun.
Vyplývá to ze Strategie Národního antibiotického programu České republiky 2026–2032, dokument ve čtvrtek projedná vláda. Podle loňských dat České lékárnické komory vzrostla v Česku za posledních pět let spotřeba antibiotik o 40 procent na 73 milionů denních dávek. Odhaduje se, že v Česku kvůli antimikrobiální rezistenci zemře kolem 500 lidí ročně, v celé EU přes 35 000.
Antibiotika jako globální hrozba
Polovině těchto infekcí by se podle odborníků dalo předejít vhodnými opatřeními pro prevenci a kontrolu infekcí.
„Studie zaměřené na hodnocení kvality preskripce antibiotik, provedené v České republice v uplynulých deseti letech, prokázaly vysoký podíl neadekvátního používání antibiotik v primární, ambulantní i nemocniční péči,“ píše v materiálu ministerstvo zdravotnictví. Zlepšení je podle něj potřeba také v oblasti veterinární, nesmí ale ohrozit zdraví zvířat a produkci potravin. Na schválení strategie naváže tvorba tříletého akčního plánu.
Mohlo by vás zajímat
Antibiotickou rezistenci, tedy nižší účinnost antibiotik v důsledku odolnějších bakterií, považuje Světová zdravotnická organizace i Evropské středisko pro prevenci a léčbu nemocí (ECDC) za globální hrozbu. Celosvětově jsou příčinou 1,27 milionu úmrtí ročně. Od roku 2000 podle materiálu přibylo bakterií odolných vůči léčbě o desítky procent.
„Tento stav vyžaduje neodkladnou implementaci systémových, odborně kompetentních a nákladově efektivních opatření na lokální, regionální i národní úrovni,“ píše se v důvodové zprávě pro jednání vlády. „Uvážlivé používání antibiotik a účinná kontrola infekcí vedou ke zlepšení kvality zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacientů při současné úspoře nákladů,“ uvádí strategie.
Miliony na monitoring
Cílem strategie je snížit spotřebu antibiotik u lidí o devět procent proti roku 2019 a u zvířat o 12,5 procenta proti roku 2018. Evropská unie stanoví cíle přísnější, celková spotřeba antibiotik by podle ní měla klesnout o pětinu.
Z více než 840 milionů korun, které by bylo podle resortu zdravotnictví potřeba do řešení situace investovat do roku 2032, by mělo jít zhruba 600 milionů na dotace na vybudování antibiotických středisek v lůžkové péči. Dalších zhruba 125 milionů korun chce úřad využít pro intenzivnější monitoring včetně veterinárního. Peníze by měly směřovat do Státního zdravotního ústavu, Ústavu zdravotnických informací a statistiky nebo ministerstvu zemědělství. S desítkami milionů se počítá také na vytvoření doporučených postupů nebo edukační kampaně.
Na viry antibiotika nezabírají
Antibiotika se doporučují pouze k léčbě bakteriálních infekcí. Tedy například zápalu plic, angíny nebo bakteriálního zánětu močových cest, spály, tuberkulózy nebo boreliózy. Naopak jsou nevhodná a neúčinná u virových onemocnění, jako je běžné nachlazení, covid-19 nebo chřipka. Podle dřívějších průzkumů si každý desátý Čech schovává doma antibiotika, často pro budoucí využití bez vědomí lékaře.
Přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole ve Zdravotnickém deníku upozornil také na to, že antibiotika není potřeba „dobírat“. „Když bude dítě mít angínu a čtvrtý den bude už zdravé, nebude mít žádné potíže, tak opravdu není potřeba dávat antibiotika celých 10 dnů,“ říká Milan Trojánek.
Pokud budete v antibiotické terapii pokračovat, zbytečně zatížíte svůj organismus. „Ukazuje se, že čím kratší dobu působíme antibiotikem na mikrobiotu v lidském organismu, tím lépe, tím je menší riziko indukce, selekce a dalšího šíření rezistence,“ říká Trojánek.
