Víc než čtyřnásobné navýšení poplatku za dobývání černého uhlí a skoro dvojnásobné za hnědé uhlí, ale také skokové zvýšení plateb za stavební suroviny. I to je obsaženo v nařízení vlády o úhradách z vydobytých nerostů. Ministři návrh předložený ministerstvem průmyslu a obchodu schválili během přestávky, kterou si vzali poslanci při projednávání státního rozpočtu na rok 2024.
(původní text jsme aktualizovali v 21:30)
„Těžba surovin negativně ovlivňuje okolí dolů. Na nápravu těchto dopadů se využívají odvody z vydobytých nerostů. My nyní tyto kompenzace pro obce a kraje navyšujeme tak, aby tyto prostředky bylo možné využít ať už na rozvoj obcí nebo na realizaci konkrétních opatření na nápravu negativních důsledků těžby,“ řekl o schváleném nařízení ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Obavy o dopad do cen tepla
Jak se lze dočíst v předloženém materiálu, ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zamítlo všechny námitky předložené účastníky připomínkového řízení. Nejostřejším kritikem tentokrát byla Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Návrh vnímáme jako pokračování ´honu na čarodějnice´ – v našem případě na uhlí a zejména uhlí hnědé, u něhož se navrhuje zvýšení úhrad nejvyšší,“ uvedly odboráři v úvodu svého vyjádření, které lze nalézt ve vládní legislativní databázi eKlep.
Také Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR varovala před zvýšením poplatků z vytěženého hnědého uhlí. To prý vychází z rekordní ziskovosti uhelných elektráren v letošním roce, která se už nebude opakovat. Naopak varuje, že po roce 2026 již nebude tento segment energetiky rentabilní. Navýšení poplatku tak bude o to víc komplikovat další provoz uhelných elektráren i dolů.
Opačně to vidí ekologické organizace, které doporučují ještě vyšší růst poplatku. Hnutí Duha uvádí, že v případě povrchové těžby uhlí se má poplatek zvýšit od ledna 2024 zhruba ze 3 na 6 procent tržní ceny. Tento krok považuje Hnutí Duha za pozitivní, ale navýšení je zbytečně malé; uvítalo by zvýšení poplatku na 10 procent tržní ceny.
Ministerstva financí, zemědělství a životního prostředí varovala před dopadem do koncových cen uhlí a tepla. „Lze se oprávněně domnívat, že zvýšená úhrada za vydobytý nerost bude v případě povrchově těženého hnědého uhlí promítnuta do ceny takto získané suroviny. Ta bude následně tvořit oprávněný náklad výrobců tepla v soustavách zásobování tepelnou energií a tedy promítnuta do ceny tepla pro spotřebitele včetně domácností,“ upozornilo ve svém vyjádření ministerstvo životního prostředí.
MPO v reakci na připomínku uznalo, že navýšení úhrad z vydobytého uhlí bude mít negativní dopad do cen pro domácnosti a další odběratele. „Zvýšená úhrada za vydobytý nerost je pro těžební společnosti oprávněný variabilní náklad, který vstupuje v plné výši do kalkulace ceny hnědého uhlí. S navýšením úhrady za vydobytý nerost a s tím spojeného navýšení ceny hnědého uhlí dojde u prodejců hnědého uhlí ke zvýšení koncové ceny hnědého uhlí pro domácnosti. Navýšení sazby se dle názoru těžařů také promítne do navýšení cen průmyslovým odběratelům. V současné době však nelze přesně odhadnout v jaké výši,“ uvedl předkladatel návrhu.
Největší skok: černé uhlí a stavební kámen
Nové sazby budou platit od ledna příštího roku. Zpoplatnění osmi vybraných surovin naleznete v následujícím přehledu (v případě lithia, manganů a dalších kovů, jejichž těžba se nyní v Česku připravuje, se sazby nemění).
Současné a navržené poplatky z těžby surovin
| surovina | současná sazba | nová sazba |
| černé uhlí | 9,9 Kč/t | 44,88 Kč/t |
| hnědé uhlí | 1,18 Kč/GJ | 2,05 Kč/GJ |
| ropa | 558 Kč/m3 | 740,95 Kč/m3 |
| zemní plyn | 0,27 Kč/m3 | 0,39 Kč/m3 |
| lithium | 10 692 Kč/t | 10 692 Kč/t |
| mangan | 2308 Kč/t | 2308 Kč/t |
| kaolin | 30 Kč/t | 35 Kč/t |
| stavební kámen | 2,91 Kč/m3 | 8,45 Kč/m3 |
Zdražení poplatku z černého uhlí by v praxi dopadlo na státem vlastněnou společnost OKD, které těží na posledním činném dole ČSM na Karvinsku. Ale i zde má produkce do konce roku 2025 skončit. Hnědé uhlí těží společnosti Severočeské doly (dceřiná firma ČEZ), Vršanská uhelná, Severní energetická a Sokolovská uhelná. Plán rozjet těžbu lithia u Cínovce má společný podnik ČEZ a australské EMH, kanadská Euro Manganese se vážně zajímá o produkci manganu z hald u Chvaletic v Polabí.
Návrh, který vychází z dohody koaličních stran o podobě takzvaného konsolidačního balíčku, předpokládá pozitivní dopad na státní rozpočet v podobě navýšení příjmů o 64 milionů korun. Ještě víc peněz má ale změna přinést do rozpočtu obcí – konkrétně o 280 milionů korun – a také do kas jednotlivých krajů. Ty si mají polepšit zhruba o 235 milionů. Celkově mají těžaři zaplatit na úhradách z vydobytých nerostů o 579 milionů víc než v roce 2022.
David Tramba
