Další teplárna se chystá na rozlučku s uhlím. Společnost Veolia Energie Kolín oznámila záměr rekonstrukce jednoho uhelného kotle na spalování biomasy, poté druhý kotel na hnědé uhlí odstaví. Teplárna si od této ekologizace slibuje výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, ale také oxidů síry a dusíku.
Záměr společnosti Veolia Energie Kolín a jeho možné dopady začalo posuzovat ministerstvo životního prostředí v rámci řízení EIA. Ve stručnosti je plán následující: kotel K5 o výkonu 33,6 MWt přejde na spalování biomasy, druhý uhelný kotel K8 o výkonu 89,6 MWt ukončí provoz nejpozději v prosinci roku 2022. Kotel K6 na zemní plyn (57,6 MWt) zůstane v provozu a navýší se jeho využití.
Jak dále teplárna uvedla, náhrada hnědého uhlí za biomasu a částečně za zemní plyn umožní snížení emisí CO2 do ovzduší v množství zhruba 72 tisíc tun za rok. Dalším přínosem bude snížení emisí jemného prachu o tři tuny, oxidu siřičitého o 660 tun a oxidů dusíku o 53 tun ročně. Naopak vzrostou emise oxidu uhelnatého, odhadem o 176 tun za rok.
Případy, kdy majitelé tepláren oznamují konec spalování uhlí, v posledních měsících přibývá. Například skupina Veolia přechází na jiná paliva v teplárnách Karviná a Přerov, ČEZ chystá konverzi uhelné elektrárny Mělník a EPH oznámila, že uhlí v mostecké United Energy nahradí kombinací biomasy a zemního plynu.
Zmínil lze také náhradu uhlí za biomasu v mladoboleslavské elektrárně Ško-energo. Změna paliva se má v podnikové elektrárně automobilky Škoda Auto odehrát do konce roku 2025. Tento záměr po pětiměsíčním posuzování v procesu EIA získal od úředníků ministerstva životního prostředí kladné stanovisko.
Vzhledem k raketově rostoucím cenám emisních povolenek se z výroby tepla z uhlí stává ekonomická pohroma. Teplárny proto chtějí přejít s podporou státu na jiná paliva – zemní plyn, komunální odpad či biomasu, a to nejpozději do roku 2030. Stát je v tom podpoří dotacemi z Modernizačního fondu, ale také úlevami v platbách za povolenky.
David Tramba
