Nedávná extrémní vedra si v Belgii a Francii vyžádala tisíce obětí, zejména mezi seniory a chudými. Vědci varují, že se Evropa otepluje pětkrát rychleji než v minulém století. Politickou scénu ale paralyzují spory. Kritici změn klimatu chtějí dotace na klimatizace, zatímco experti upozorňují na to, že panické nákupy chladicích jednotek do nezateplených domů mohou přetížit elektrickou síť a situaci ještě zhoršit.
Nedávná vlna veder v historii Belgie zabila během dvou týdnů téměř 1750 lidí, většinou starších a chudých. Úmrtnost v Belgii se během dvou týdnů zvýšila o 48 procent. Francie dokonce zaznamenala více než dva tisíce úmrtí za jediný týden. „Už dva dny je horko a všichni zase umřeme,“ vtipkoval belgický ministr obrany Theo Francken na sociálních sítích. Politici se totiž neshodnou, do jaké míry používat klimatizační jednotky.
Podivná kulturní válka
„Můžeme sledovat tuhle podivnou kulturní válku. Lidé na jedné straně říkají, že klimatizace by měla být všude. A zlí klimatičtí fanatici chtějí, abychom všichni zemřeli na horko,“ řekl k rozdělené společnosti Jan Rosenow, profesor energetické a klimatické politiky na Oxfordské univerzitě. „Ti samí lidé, kteří vždy předstírali, že ke změně klimatu nedochází a že léta nebudou teplejší než v minulosti, teď křičí, že bychom si všichni měli pořídit klimatizaci,“ pokračoval.
Během vlny veder na konci června zmizely z regálů bruselských obchodů přenosné klimatizace. Ve Francii požadovala prezidentská kandidátka Marine Le Penová úvěrový program ve výši 20 miliard eur (484 miliard korun). Díky tomu by se klimatizace nainstalovala do desítek milionů francouzských domácností.
Nová norma pro evropské vlny veder
Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem. Růst teplot je zhruba dvojnásobný oproti celosvětovému průměru. Letní teploty na celém kontinentu stoupaly mezi lety 1991 a 2012 o 0,028 °C ročně. V následujícím desetiletí se toto tempo pětinásobně zvýšilo na 0,142 °C ročně. Z 30 největších vln veder, které Evropa zaznamenala od roku 1950, jich 23 udeřilo po roce 2000.
Kontinent má přitom nejnižší míru zapojení klimatizací ze všech vyspělých ekonomik. „Klimatizační systémy jsou v podstatě tepelná čerpadla. Pouze odčerpávají teplo z budovy, nikoli do ní. Pokud nainstalujete reverzibilní tepelné čerpadlo vzduch-vzduch, můžete dělat obojí. Můžete budovu také vytápět stejným zařízením v zimě a nahradit fosilní paliva používaná k vytápění,“ řekl Rosenow.
„Pokud je někdo přesvědčen, že v létě potřebuje chlazení, a zároveň ho přesvědčíte, aby dekarbonizoval své vytápění, je to velké vítězství,“ uvedla Melanie Auvrayová z Evropské asociace tepelných čerpadel. Komise si již stanovila cíl, že se do roku 2030 bude prodávat na evropském trhu čtyři miliony tepelných čerpadel ročně.
Udržitelné recepty
„Ochranná infrastruktura a řešení založená na přírodě, jako je městská zeleň a chladné povrchy, se mohou dostat ke zranitelným skupinám obyvatel a nevyžadují žádný přímý zásah ze strany domácností. Panické nákupy klimatizací mohou vést k tomu, že se nejméně účinné zařízení nainstaluje do nejméně účinných budov v okamžiku maximálního zatížení sítě,“ varovala Clara Camarasová z Kodaňského klimatického centra UNEP.
Evropské budovy navíc problém zhoršují. Udržují teplo uvnitř, nikoli venku. Tím se plýtvá energiemi, které jsou potřeba na ochlazování. Výzkum vedený Francescem Colellim zjistil, že snížení teploty o jeden stupeň Celsia v evropském bytě spotřebuje zhruba pětkrát více elektřiny než v Indii.
Dálkové chlazení
Samotná izolace a vnější stínění domů mohou snížit poptávku po chlazení budovy až o 80 procent. Jejich instalace stojí zlomek ceny chlazení pomocí klimatizace. V případě hustě osídlených měst experti poukázali na možnost dálkového chlazení. Paříž provozuje jednu z největších sítí na světě, využívá vodu chlazenou Seinou. Do roku 2042 plánuje radnice tuto síť trojnásobně rozšířit a ochlazovat veřejné budovy, jako jsou nemocnice, školy a domovy důchodců.
„Pochybuji, že máme na klimatizaci konkrétní názor nebo postoj,“ uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová, když se jí v červnu novináři ptali na využívání klimatizací. „Politika musí předběhnout zavádění konkrétních opatření,“ uvedla Camarasová. Akční plán Komise pro elektrifikaci, který chce zveřejnit v srpnu, bude obsahovat také nová opatření pro systémy vytápění a chlazení v evropském bloku.
