INZERCE

Exministr spravedlnosti Robert Pelikán. Foto: Jiří Reichl, ED

Válková zrušila Pelikánovo rozhodnutí kvůli obavám z podjatosti. Našla se i plná moc, která prý neměla existovat

Bývalý náměstek ministra a později ministr spravedlnosti Robert Pelikán tvrdí, že nikdy nezastupoval jako advokát bývalého insolvenčního správce Ivo Halu. Ekonomický deník nyní našel plnou moc, která dosvědčuje opak. Pelikán přes střet možný zájmů či podjatost kvůli sporu o palmáre rozhodl o odebrání Halova zvláštního povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce. Ekonomický deník získal také dokumenty, že Pelikánova nadřízená Helena Válková zrušila jeho rozhodnutí právě kvůli možné podjatosti.

Na okatější problém ve státní správě dnes stěží narazíte. Advokát, později první náměstek ministryně spravedlnosti Heleny Válkové a pak ministr, Robert Pelikán před pěti lety pracoval jako právní zástupce insolvenčního správce zkrachovalé developerské společnosti ECM. Oním správcem byl právník Ivo Hala. Ten nebyl s prací advokátní kanceláře Vrána & Pelikán (dnes Vrána & Partners) spokojen a přeli se o více jak dvousettisícové palmáre. Nakonec správce plnou moc advokátům vypověděl.

Krátký čas na to, co Pelikán kancelář kvůli vstupu do politiky v barvách hnutí ANO opustil, odebral na podzim roku 2014 Ivo Halovi zvláštní povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce. Když se Hala proti Pelikánovu rozhodnutí ohradil, Pelikán vysvětloval, že vůči Halovi není podjatý. Ekonomickému deníku navíc aktuálně tvrdí, že pro něj nikdy ani nepracoval. „Pro pana Halu jsem nikdy nepracoval… …Zastupoval jsem tehdy dlužníka, tj. ECM. Nevybavuji si, že bych měl nějaké zmocnění od insolvenčního správce. Je to ovšem sedm let. V roce 2014 už jsem v kanceláři nebyl,“ odpovídal aktuálně na otázky Ekonomického deníku Pelikán. Ekonomický deník získal i dokument rozkladové komise, která problém řešila.

Robert Pelikán pak po odchodu Heleny Válkové už jako ministr Halův rozklad v září 2015 zamítl. Argumentoval mimo jiné tím, že Hala nedodal ministerstvu ze zákona nutný bezpečnostní certifikát.

„Podotýkám, že v době zahájení řízení jsem již společníkem advokátní kanceláře nebyl, neboť jsem svůj podíl prodal smlouvou z 29. 7. 2014. Za dobu mého působení v advokátní kanceláři k žádnému konfliktu či sporu nedošlo,“ tvrdil Pelikán rozkladové komisi ministryně. Mimochodem, správní řízení s Halou ministerstvo zahájilo 4. srpna, tedy jen pár dní poté, co Pelikán opustil advokátní kancelář Vrána & Pelikán.

Ekonomický deník nyní získal ze soudních kruhů plnou moc k zastupování insolvenčního správce společnosti ECM podepsanou Ivo Halou i Robertem Pelikánem z 1. října 2013. Ta dokládá, že měl Ivo Hala při námitce Pelikánovy podjatosti evidentně pravdu.

Plná moc Ivo Haly Robertu Pelikánovi. Repro: Ekonomický deník

„Já níže podepsaný Ivo Hala, insolvenční správce společnosti ECM… …tímto uděluji plnou moc JUDr. Robertu Pelikánovi, aby mne zastupoval v insolvenčním řízení, vedeném u Městského soudu v Praze,“ stojí v plné moci signované oběma stranami pozdějšího sporu. Pelikánův podpis na první pohled zcela odpovídá signaci z materiálu ministerstva spravedlnosti.

Ivo Hala podal 18. listopadu 2014 proti Pelikánovu rozhodnutí rozklad. Namítl v něm jeho podjatost, protože pro něj předtím pracoval a i kvůli sporu o nezaplacené více jak dvousettisícové palmáre. Robert Pelikán ovšem v dokumentu k rozkladovému řízení striktně popřel, že by měl s Halou spor o peníze. A tvrdil, že s kanceláří Vrána & Pelikán už nemá nic společného.

Z opatrnosti zrušit

Rozkladová komise pak ministryni Heleně Válkové doporučila Pelikánův verdikt o odebrání Halova zvláštního povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce pro jeho podjatost zrušit. „Rozkladová komise z důvodů pochybností o nepodjatosti úřední osoby, která vydala napadené rozhodnutí, navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit orgánu I. stupně k projednání,“ stojí v resumé rozkladové komise, které Ekonomický deník čerstvě získal z ministerstva spravedlnosti poté, co se začal o případ hlouběji zajímat. Ministryně Helena Válková následně usnesení rozkladové komise reflektovala a 6. února 2015 Pelikánovo rozhodnutí zrušila. Správní řízení s Halou pak bylo delegováno jinému náměstkovi, Petru Jägerovi.

Faksimile textu rozkladové komise ministryně spravedlnosti v kauze insolvenčního správce Ivo Haly. Repro: Ekonomický deník

Náměstek ministryně pro úsek mezinárodní a ústavněprávní Petr Jäger následně zvláštní povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce Ivo Halovi odebral podruhé v dubnu 2015. Také on se ale ve svém rozhodnutí zabýval Pelikánovou možnou podjatostí. „Ministryně spravedlnosti rozhodnutí zrušila z důvodů procesní opatrnosti z toho důvodu, že ve věci rozhodovala osoba, u níž bylo možné pochybovat o její nepodjatosti,“ stojí v ministerském dokumentu a píše se v něm dále, že právě proto byla věc předána Jägerovi.

Rozhodnutí náhradníka Roberta Pelikána Petra Jägera. V něm opět zmiňuje možnou podjatost svého kolegy. Repro: Ekonomický deník

Je důležité podotknout, že z ministerských dokumentů vyplývá, že úředníci našlapovali kolem Pelikánovy podjatosti velice opatrně a zjevně svému kolegovi kryli záda. Jako důvod k odebrání zvláštního povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce pak bylo ve finále stanoveno to, že Ivo Hala včas nedodal ověřený doklad o bezpečnostní způsobilosti od Národního bezpečnostního úřadu.

I z Ekonomickým deníkem nově získaných materiálů je zcela evidentní, že vedení ministerstva si bylo vědomo, že Robert Pelikán ve věci Ivo Haly nemusel rozhodovat nestranně. Ivo Hala ještě v té době neměl problém kvůli stíhání v kauze údajně zmanipulovaných insolvenčních řízení kolem společnosti Via Chem Group. Certifikát o bezpečnostní způsobilosti nebo osvědčení fyzické osoby Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) vydává v horizontu několika měsíců. Hala ministerstvo žádal o přerušení řízení kvůli otevřenému řízení u NBÚ a žádal o ústní jednání, včetně předložení spisu NBÚ.

Ministerstvo mu ale nevyhovělo. „Žádosti o přerušení řízení ministerstvo spravedlnosti nevyhovělo, protože k tomu neshledalo důležité důvody ve smyslu paragrafu 64 odstavce 3 správního řádu. Ustanovení paragrafu 13, odstavce 1 písmeno b) zákona o insolvenčních správcích zní jednoznačně, když je v něm správnímu orgánu obligatorně uloženo, aby zrušil zvláštní povolení tomu insolvenčnímu správci, který nesplňuje některou z podmínek ustanovení paragrafu 6 odstavce 2 nebo paragrafu 8 odstavce 2 zákona o insolvenčních správcích,“ odůvodnilo pak definitivní odnětí výkonu zvláštního insolvenčního správcovství Ivu Halovi ministerstvo spravedlnosti.

Přeložme si toto stanovisko do češtiny. Ministerstvo mohlo, nebylo-li by to v rozporu s veřejným zájmem, na požádání účastníka z důležitých důvodů přerušit řízení s Ivem Halou. Ministerstvo se ale vzápětí opřelo i o zákon o insolvenčních správcích, podle kterého může být vydáno zvláštní povolení jen tomu, kdo splňuje veškeré zákonné předpoklady. Tedy v případě Iva Haly fyzické osoby, která splňuje předpoklady pro výkon citlivé činnosti podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. A platný certifikát kvůli otevřenému řízení u NBÚ podle všeho Hala nedodal.

To nic nemění na tom, že popisované řízení nese silnou pachuť ovlivnění osobními zájmy nebo politikou. Ivo Halu se Ekonomickému deníku přes několik pokusů kontaktovat nepodařilo. O zkušenostech s ministerstvem spravedlnosti, včetně klientelistických vazeb na něm, by ale mohlo vyprávět mnohem více insolvenčních správců. Například ohledně rozdílných pohledů úředníků na pozastavování povolení při stíhání nebo obžalobě některých správců.

Jan Hrbáček