INZERCE

V rámci vyšetřování vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová povolila sledování aut podezřelých. Nešlo ale jen o sledování trasy pohybu vozidel, ale i nahrávání uvnitř interiéru auta a v jeho blízkosti. Což se může u soudu ukázat jako velký problém. Foto: iStockphoto

Velký problém ex-ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Podjatost, vyřizování účtů a ztráta paměti

Známý advokát a donedávna ministr spravedlnosti Robert Pelikán ještě jako první náměstek ministryně rozhodoval ve správním řízení, ve kterém popřel svoji evidentní podjatost. Jak vyplývá z pátrání Ekonomického deníku Pelikán navíc v rámci řízení neoznámil spor o peníze, který se bytostně dotýkal aktivit osoby, proti které ministerstvo řízení vedlo. Na základě Pelikánových kroků pak bylo insolvenčnímu správci odňato zvláštní povolení k výkonu činnosti, čímž přišel o možnost vést úpadky velkých firem.

Na bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (do letošního jara nestraník za hnutí ANO) vypadl po čtyřech letech z ministerské skříně pořádný kostlivec. Robert Pelikán se osobně aktivně angažoval ve správním řízení o odnětí zvláštního povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce Ivo Haly v roce 2014.

Ivo Hala je pražský advokát a v minulosti jeden z nejobsazovanějších správců velkých

Ivo Hala, právník a bývalý insolvenční správce. Foto: facebookový profil Iva Haly.

zkrachovalých podniků. Jako právník pracuje mimo jiné pro miliardáře s kontroverzní pověstí Petra Sisáka a policie ho od roku 2016 stíhá pro několik trestných činů v kauze údajně zmanipulovaných insolvenčních řízení kolem společnosti Via Chem Group. Popisovaný případ nemá s jeho trestním stíháním nic společného.

Robert Pelikán o Ivu Halovi osobně rozhodoval na podzim roku 2014. Resortu přitom tehdy zapřel, že pro Halu nějaký čas předtím osobně pracoval jako advokát. A zapřel i to, že advokátní kancelář Vrána & Pelikán (dnes Vrána & Partners), ještě v době správního řízení s Halou vedla spor o peníze za odvedenou práci.

O co tehdy šlo? Robert Pelikán jako advokát na základě plné moci z listopadu 2011 zastupoval v průběhu insolvenčního řízení zkrachovalou společnost ECM. V průběhu řízení pak Pelikán, respektive advokátní kancelář Vrána & Pelikán, zastupoval ECM i insolvenčního správce ve sporu s Českou exportní bankou. Za tuto práci si advokátní kancelář Vrána & Pelikán vyfakturovala částku přesahující 237 tisíc korun. Insolvenční správce Ivo Hala ovšem nebyl s odvedenou prací spokojen a plnou moc 21. července roku 2014 těmto advokátům vypověděl.

Měsíc na to pak ministerstvo spravedlnosti zahájilo s Ivem Halou řízení o zrušení zvláštního povolení insolvenčního správce a Robert Pelikán se v něm osobně angažoval z pozice prvního náměstka tehdejší ministryně Heleny Válkové. V říjnu pak náměstek Pelikán rozhodl o zrušení Halova zvláštního povolení, tedy povolení vést bankroty velkých společností. A ještě před tím, než došlo vyrozumění Halovu právnímu zástupci, utekla tato informace do týdeníku Respekt, kterému ji Pelikán osobně potvrdil.

Ivo Hala proti Pelikánovu rozhodnutí podal rozklad a namítl Pelikánovu podjatost, protože pro něj předtím pracoval. A také kvůli sporu o nezaplacené více jak dvousettisícové palmáre.

Robert Pelikán pak po odchodu Heleny Válkové už jako ministr Halův rozklad v září 2015 zamítl. Argumentoval mimo jiné tím, že Hala nedodal ministerstvu ze zákona nutný bezpečnostní certifikát.

Robert Pelikán ovšem v dokumentu k rozkladovému řízení striktně popřel, že by měla jeho kancelář Vrána & Pelikán s Halou spor o peníze a tvrdil, že s právní kanceláří už nemá nic společného. „Podotýkám, že v době zahájení řízení jsem již společníkem advokátní kanceláře nebyl, neboť jsem svůj podíl prodal smlouvou z 29. 7. 2014. Za dobu mého působení v advokátní kanceláři k žádnému konfliktu či sporu nedošlo,“ tvrdil Pelikán předsedovi rozkladové komise.

Tvrzení a realita

Otázky zaslané Ekonomickým deníkem Robertu Pelikánovi.

Když se o případ začal Ekonomický deník zajímat, zjistil alarmující skutečnosti. Například to, že Pelikán ve střetu zájmů skutečně byl. Navíc i dnes opakovaně, tvrdí, že ho s Ivo Halou žádné smluvní vazby nepojily. „Pro pana Halu jsem nikdy nepracoval, ostatní otázky tak nejsou relevantní,“ zareagoval na první dotazy Ekonomického deníku. „To by mne překvapilo. Zastupoval jsem tehdy dlužníka, tj. ECM. Nevybavuji si, že bych měl nějaké zmocnění od insolvenčního správce. Je to ovšem sedm let. V roce 2014 už jsem v kanceláři nebyl,“ pokračoval Pelikán v komunikaci s Ekonomickým deníkem. „Tak ještě jednou a pomaleji: 1. ECM a insolvenční správce ECM jsou dvě různé osoby.Tu první jsem skutečně zastupoval, tu druhou, pokud si vybavuji, nikdy ne. 2. Svůj podíl jsem převedl už v červnu 2014, jak si můžete ověřit z příslušného notářského zápisu uvedeného ve sbírce listin; převod podílu nenabývá účinnosti až zápisem do obchodního rejstříku. 3. Nějaké podobné nesmysly, jaké tu teď píšete vy, namítal pan Hala v námitce podjatosti, se kterou jsme se řádně vypořádali pod kontrolou správního soudu; můžete si to na ministerstvu vyžádat,“ uzavřel komunikaci s Ekonomickým deníkem Robert Pelikán.

Jenže Ekonomický deník získal tři dokumenty, které usvědčují Roberta Pelikána v lepším případě z fatální ztráty paměti, v horším pak z uvedení nepravdy. Prvním je zápis z insolvenčního rejstříku z 28. dubna 2014. V zápisu ze 46. věřitelského výboru dlužníka společnosti ECM se jednoznačně píše, že advokátní kancelář Vrána & Pelikán zastupuje insolvenčního správce, tedy Ivo Halu. „Zástupce insolvenčního správce informoval členy věřitelského výboru o sporu s Českou exportní bankou. Jde o spor o platnost „Charge Deed“ v němž je insolvenční správce zastoupen advokátní kanceláří Vrána & Pelikán.“

V zápisu ze 46. věřitelského výboru dlužníka – společnosti ECM – se jednoznačně píše, že advokátní kancelář Vrána & Pelikán zastupuje insolvenčního správce, tedy Ivo Halu.

Ekonomický deník proto poslal Robertu Pelikánovi odkaz na tuto listinu. Ten pouze odpověděl: „No vidíte, tak na to jsem už úplně zapomněl,“ a přiložil smajlík.

Dalším, a ještě tvrdším důkazem, pak je oznámení advokátní kanceláře Vrána & Pelikán o změně právního zástupce, kterým se po Robertu Pelikánovi stala advokátka Lucie Oršulová. „V těchto řízeních jste udělil plnou moc JUDr. Robertu Pelikánovi Ph.D. Jak jsme vás opakovaně informovali, vzhledem k tomu, že si JUDr. Robert Pelikán nechal pozastavit výkon advokacie, je nutné, aby byla plná moc pro zastupování udělena znovu,“ napsala insolvenčnímu správci Ivo Halovi advokátka Lucie Oršulová z advokátní kanceláře Vrána & Pelikán 7. března 2014.

Advokátka Lucie Oršulová z kanceláře Vrána & Pelikán píše Ivu Halovi o změně právního zástupce, kterým se po Robertu Pelikánovi stala ona. „V těchto řízeních jste udělil plnou moc JUDr. Robertu Pelikánovi Ph.D. ,“ napsala.
Repro: Ekonomický deník

V únoru 2014 si totiž Roberta Pelikána přivedl na ministerstvo financí ministr Andrej Babiš a udělal z něj ředitele právní sekce, výkon advokacie si tedy kvůli tomu pozastavil. Post na financích pak zastával do června 2014, kdy se po roztržce ministryně spravedlnosti Heleny Válkové s náměstkyní Hanou Marvanovou stal Marvanové nástupcem.

Dalším důkazem, který se podařilo Ekonomickému deníku zajistit v nedávné době z ministerstva spravedlnosti je pak emailová komunikace Lucie Oršulové s Ivo Halou, ve které advokátní kancelář Vrána & Pelikán řešila neproplacené služby za právní zastupování insolvenčního správce Ivo Haly. „Pro potřeby schůzky považuji za nesporné, že vaše advokátní kancelář mne zastupovala, ale podmínky uváděné na jednotlivých fakturách jsou odlišné od těch, které jsem měl dohodnuty s JUDr. Pelikánem,“ napsal nástupkyni Roberta Pelikána Ivo Hala, kterému za krátký čas Pelikán odebral zvláštní povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce.

Emailová komunikace nástupkyně Roberta Pelikána Lucie Oršulové s Ivo Halou, ve které advokátní kancelář Vrána & Pelikán řešila neproplacené služby za právní zastupování insolvenčního správce.
Repro: Ekonomický deník

Ministerstvo: Pelikán se neangažoval

Ministerstvo spravedlnosti nicméně tvrdí, že správní řízení s Ivem Halou probíhalo podle litery zákona a bez osobního angažmá Roberta Pelikána. „Řízení bylo zahájeno dne 6. 8. 2014 doručením oznámení o zahájení řízení týkající se zrušení zvláštního povolení. Podepsal jej tehdy ředitel insolvenčního odboru, do jehož působnosti tato agenda spadala. Obecné povolení panu Mgr. Halovi zaniklo na základě jeho vlastní žádosti,“ sdělila Ekonomickému deníku Andrea Šlechtová z tiskového oddělení ministerstva. Podle zdrojů z resortu, které Ekonomický deník oslovil, ale toto tvrzení neodpovídá realitě. „Nepodepsal to ředitel insolvenčního odboru, ale tehdy buď ředitel legislativního odboru nebo ředitel sekce legislativní, kam spadaly insolvence. Samostatný insolvenční odbor byl vytvořen až k 1. lednu 2016, dřív dohled vykonávalo insolvenční oddělení legislativního odboru a předtím justiční oddělení,“ řekli Ekonomickému deníku úředníci z ministerstva.

Podle Andrey Šlechtové z tiskového oddělení ministerstva pak ze spisu i z jeho historie nevyplývá, že by tehdejší náměstek Robert Pelikán ve věci osobně působil. „Důvodem pro zahájení řízení bylo to, že Ivo Hala nesplňoval podmínky pro výkon zvláštního insolvenčního správce. Povinnost mít bezpečnostní prověrku zavedla novela zákona o insolvenčních správcích a stanovila pro splnění této povinnosti přechodné období. Ale i přesto svou povinnost nesplnilo insolvenčních správců mnohem více. Se všemi z nich bylo zahájeno řízení o zrušení zvláštního povolení, Ivo Hala byl jedním z nich,“ tvrdí Šlechtová.

Uvedené skutečnosti stran možné podjatosti oznámil pak podle Šlechtové ministerstvu spravedlnosti až Ivo Hala v rámci stížnosti, kterou podal v průběhu řízení. „Rozhodnutí vydal Petr Jäger, tehdejší náměstek pro úsek mezinárodní a ústavněprávní. Robert Pelikán nebyl v tomto řízení oprávněnou úřední osobou,“ podotkla Šlechtová.

Oslovení úředníci ministerstva ale tvrdí, že ani tato informace z resortu není validní. „Není to pravda. V prvním stupni rozhodoval první náměstek ministryně Robert Pelikán, který toto prvostupňové rozhodnutí podepsal. O zrušení povolení tedy rozhodoval on, svoji podjatost neoznámil, ta se řešila až v řízení o rozkladu po odvolání Ivo Haly což vyplývá ze správního spisu,“ konstatoval zdroj Ekonomického deníku z ministerstva spravedlnosti. A dodal, že tehdejší ministryně spravedlnosti Válková Pelikánovo prvostupňové rozhodnutí zrušila a ve věci nechala rozhodnout právě náměstka Jägera. A to právě kvůli riziku možné podjatosti.

Ekonomický deník se pokusil oslovit i bývalého insolvenčního správce Ivo Halu, ale bohužel bez úspěchu.

Podjatost v popisované věci přitom jasně stanoví správní řád. „Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu, o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit,“ stojí ve 14 paragrafu citované normy.

Zjištění Ekonomického deníku proto zavdávají jednoznačnou a silnou pochybnost o tom, zda Robert Pelikán postupoval při svém rozhodování nepodjatě, dodržel zákonem mu stanovené podmínky a neřešil popisovanou věc s osobním zaujetím.

0 bodů pro soudce

Popisovaný příběh není jediným stěží uvěřitelným z dílny Roberta Pelikána na ministerstvu spravedlnosti. Na další podobný upozornil tento týden server Hlídací pes. Vyprávět by o tom mohli předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš a jeho podřízený Jan Sváček. Bývalý dlouholetý předseda Městského soudu v Praze, ale také dvojnásobný neúspěšný kandidát na ústavního soudce, vyhrál v září 2014 podle serveru s přehledem konkurs na trestního místopředsedu Vrchního soudu v Praze. Získal 39 bodů z 50 možných. Pro jeho jmenování byli čtyři členové výběrové komise, kteří Sváčkovi dali třikrát desítku a jednou devítku. Proti byl jen pátý člen komise, který do zápisu doplnil nulu.

Oním pátým členem komise byl tehdejší náměstek ministryně spravedlnosti Heleny Válkové Robert Pelikán.

Bylo to sice poněkud křiklavé, ale na výsledku konkursu by Pelikánův nesouhlas neměl nic změnit – šlo o vnitřní věc justice. A tak se také k věci zpočátku stavěla ministryně Válková.

Pelikán svůj nesouhlas podle týdeníku Euro zdůvodnil tím, že Sváček je bývalý člen KSČ a tyká si s lobbistou Tomášem Hrdličkou. Tak to také mělo být uvedeno v zápise z výběrového řízení.

Pak se do záležitosti vložila politická moc. Konkrétně šéf ANO a tehdejší ministr financí Andrej Babiš. „Svým“ Lidovým novinám poskytl rozhovor, v němž řekl: „Sdělil jsem paní ministryni, že hnutí ANO má ke jmenování negativní stanovisko.“

V tu chvíli už se podle serveru Hlídací pes mocenský střet rozehrál bez servítků. Přímé vměšování politické moci do justiční samosprávy bylo na světě a přestalo jít o Jana Sváčka a více či méně relevantní důvody k jeho nejmenování. Ve stejnou dobu, kdy se proti jmenování postavil Andrej Babiš, se objevilo prohlášení tří neziskovek, Nadačního fondu proti korupci a iniciativ Vraťte nám stát a Veřejnost proti korupci. Sváčka nejmenujte, vyzývaly ministryni Válkovou.

„Ta si vzala čas na rozmyšlenou, který se prodlužoval na týdny. Bylo zřejmé, že se ministryně svému náměstkovi a předsedovi strany neodvažuje postavit. Tehdy mimochodem poprvé zazněly úvahy o jejím odvolání, pokud si troufne soudce Sváčka jmenovat. Na to a následný nástup Pelikána do funkce si ovšem resort měl ještě pár měsíců počkat,“ napsal Hlídací pes.

V listopadu kauzu uzavřel sám Jan Sváček. Nejprve ministryni Válkové nabídl, že pokud ke kauze potřebuje cokoli osvětlit, je jí k dispozici. Když získal dojem, že Válková ke jmenování odvahu nenajde, sám se místa vzdal.

Co bylo dál? Předseda Vrchního soudu Jaroslav Bureš věc otevřeně označil za bezprecedentní politický atak na justici. Řekl, že v dobách, kdy byl ministrem spravedlnosti, nebylo možné, aby náměstek kontroloval ministra. Ozvala se i Soudcovská unie a Kolegium předsedů krajských soudů, které Babišův výrok označilo za populistické gesto. Podle zdrojů z justice pak ministr Robert Pelikán zvažoval, že podá kárnou žalobu na předsedu soudu Bureše. Nakonec ji ale nepodal.

Otevřené nepřátelství mezi Janem Sváčkem a Robertem Pelikánem mělo dohru zkraje roku 2018. Andrej Babiš pronesl kvůli své kauze Čapí hnízdo známé výroky o trestních řízeních na objednávku. Na jeho hlavu se snesla kritika jeho politických oponentů, na ministra Pelikána potom zevnitř justice. Za to, že k věci mlčí. A byl to právě Jan Sváček, který do deníku Právo napsal na Pelikánovu adresu tato slova:

„Jakkoli se snažím pochopit toto jednání, ke kterému je vázán politickou loajalitou ke svému nadřízenému, jako soudce se musím proti takovému vašemu postoji ohradit, neboť tím byla hrubě znevážena nezávislost soudní moci.“ Pelikána vyzval, aby uvedl konkrétní zmanipulovaná trestní stíhání, jinak ať odstoupí. „V opačném případě očekávám vyvození politické i osobní odpovědnosti za to, že se svým postojem dopustil znevážení nezávislé soudní moci,“ napsal Jan Sváček.

„Co z kauzy Sváček vs. Pelikán, tedy z mocenského střetu mezi ´dravci z ANO´ a nezávislou justicí zbylo? Zjištění, že proti síle politického kartelu nezmůžou nic jakákoli vnitřní pravidla, pokud se je politici rozhodnou neuznat. Nezávislost soudní moci, reprezentovaná v tomto případě výběrovou komisí, je jen na papíře. Kauza rovněž položila základ k odmítnutí jakéhokoli posilování soudcovské samosprávy,“ uzavřel druhý roztodivný příběh Roberta Pelikána server Hlídací pes.

Jan Hrbáček