Švédská technologická společnost Carmenta, jejíž geoprostorový software tvoří jádro klíčových zbraňových platforem Airbusu, Saabu či BAE Systems, hlásí bezprecedentní nárůst zakázek. Válka na Ukrajině a s ní spojená modernizace armád v roce 2026 téměř zdvojnásobily počet nových zakázek.
Pokud nejste zasvěceni do oboru, je pravděpodobné, že jste o společnosti Carmenta nikdy neslyšeli. Technologie společnosti však funguje uvnitř systémů, na kterých je závislá většina evropské obrany. Společnost Carmenta se sídlem v Göteborgu vyrábí geoprostorový software.
Srdce většiny obranných systémů
Nástroje společnosti jsou srdcem systémů velení a řízení. Zpracovávají miliony datových vstupů v reálném čase. Spojují radarové signály, vstupy z kamer, infračervené senzory a mapy pozadí do jediného operačního obrazu. Generální ředitel společnosti Torbjörn Lönnqvist vysvětlil EU Perspectives podstatu jejich podnikání. Rychlost je nejdůležitější. „V tomto typu aplikace zákazníci žádná zpoždění neakceptují,“ zdůraznil Lönnqvist.
Společnost prodává primárně sadu pro vývoj softwaru. Mezi její zákazníky patří firmy jako Thales, KNDS, Airbus, Saab a BAE Systems. Typickým zákazníkem je velká zbrojní společnost, která buduje novou platformu, jež se nakonec dostane na bojiště. „Vidíme, že se počet nových zakázek v posledních letech téměř zdvojnásobil ve srovnání s tím, jak to bylo dříve,“ uvedl Lönnqvist.
Válka na Ukrajině a následný prudký nárůst výdajů evropských obranných rozpočtů vytvořily poptávku po softwaru, který zkracuje vývojové cykly. „Dodáváme sadu pro vývoj softwaru, kterou naši zákazníci používají při tvorbě svých aplikací. Výrazně tím zkrátíte dobu vývoje a uvedení na trh,“ vysvětlil.
Nejrychleji roste segment vývoje dronů
„Samozřejmě podporujeme naše zákazníky během vývoje, aby byli úspěšní. Pořádáme školení, workshopy, někdy poskytujeme odborné konzultační služby. Některým zákazníkům ale vůbec nepomáháme,“ upřesnil Lönnqvist. Společnost má dceřiné firmy v Německu, Francii, Velké Británii a USA.
Nejrychleji rostoucím segmentem podnikání společnosti Carmenta jsou bezpilotní systémy. „Mnoho našich nových úspěchů pochází rozhodně z této oblasti,“ řekl šéf švédské firmy. Na veletrhu Eurosatory 2026 společnost předvedla, co to znamená v praxi. Jedna z prezentací zahrnovala optimalizaci letových drah dronů s technologií stealth. Výpočet trasy z bodu A do bodu B, která udrží dron skrytý před nepřátelskými senzory.
Technologický ředitel společnosti Carmenta Tobias Moberg na pařížské akci zdůraznil další ambice. „Multidoménové operace se spoléhají na schopnost spojit data z různých systémů a zpřístupnit je v reálném čase. Naše technologie se zaměřuje na vysoce výkonnou fúzi dat, vizualizaci a interoperabilitu. Vývojáři mohou vytvářet aplikace, které udržují konzistentní obraz i v rychle se měnících podmínkách,“ řekl Moberg.
Užitečná standardizace
Rámcová dohoda společnosti se společností Airbus Defence and Space ilustruje, jak hluboce je už tato technologie nezbytná pro zavedené evropské zbrojní firmy. Partnerství, které je staré více než deset let, už znamenalo zapojení do projektů letadel Airbus A400M, Airbus A330 MRTT, Airbus C-295, stíhačku Eurofighter Typhoon, vrtulník Eurocopter Tiger a vyvíjený vojenský dron Eurodrone.
Poznamenal, že spolupráce měla podpořit budoucí programy včetně – nyní pravděpodobně zaniklého – projektu evropské stíhačky šesté generace Future Combat Air System (FCAS).
Evropský problém
Lönnqvist evropská pravidla pro zbrojní projekty vnímá jako hlubší strukturální problém. „Problém, který jsme měli, je, že se v Unii vyrábí mnoho různých druhů systémů. Máte několik různých stíhacích letadel, spoustu různých tanků. V USA se rozhodnete, dobře, měl bych mít tento tank, měl bych mít tato letadla a ta pak mám ve velkých objemech. Problém v EU je, že objemy u každého dodavatele klesají ve srovnání s USA, kde si vyberete jednoho a ten získá celý americký trh,“ řekl Lönnqvist.
Jako slabinu vnímá to, že evropské projekty trvají řadu desítek let. Proto si řada evropských zemí vybrala americké technologie.
Celý článek, který vyšel v angličtině na EU Perspectives, si můžete přečíst ZDE.
