Ještě donedávna panovalo přesvědčení, že americké zbraně představují pro řadu spojenců nejen v NATO téměř samozřejmou volbu. V posledních týdnech se však v Evropě i Asii začíná řešit zásadní otázka: Co se stane ve chvíli, kdy Washington začne upřednostňovat vlastní zásoby před již očekávanými dodávkami zahraničním partnerům?
Právě tato změna postoje Washingtonu vyvolala v obranných kruzích řadu debat a otevřela téma, které se netýká jen aktuálních zpoždění, ale také budoucí důvěry v americký systém zahraničních vojenských prodejů. Co se děje?
Spojenci dostávají upozornění na možné zpoždění
V posledních týdnech několik amerických spojenců a partnerů obdrželo informaci, že dodávky zbraní ze Spojených států mohou nabrat zpoždění. Důvod je jednoduchý. Washington se soustředí na doplnění vlastních zásob poté, co americké ozbrojené síly spotřebovaly značné množství munice.
Například podle analytiků, které oslovil portál Breaking Defense, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by tyto státy ve velkém opouštěly americké zbrojní programy. Současně však upozorňují, že kombinace rostoucích čekacích lhůt a nových priorit americké administrativy může v některých zemích otevřít debatu o možných alternativách.
Tom Karako z Center for Strategic and International Studies (CSIS) upozorňuje na napětí mezi snahou administrativy podporovat nákupy amerických zbraní ve spřátelených zemích a současnou potřebou doplnit vlastní arsenály.
Rekordní zájem o americké zbraně neopadl
Paradoxem celé situace je, že zájem o americké zbraně zůstává velmi vysoký. Podle údajů analytika Romana Schweizera ze společnosti TD Cowen schválilo americké ministerstvo zahraničí v letošním roce rekordní množství případů v rámci programu Foreign Military Sales (FMS). Celkem tak připadá: 29 obchodů v hodnotě 47 miliard dolarů na Blízký východ a do Afriky, 25 obchodů v hodnotě 28,6 miliardy dolarů do Evropy (v USA pořizuje mimo jiné Česká republika stíhačky 5. generace F-35, první by měly přiletět v roce 2031), 25 obchodů v hodnotě 19,9 miliardy dolarů do Asie, 4 obchody v hodnotě 6,4 miliardy dolarů do zemí Ameriky.
Oznámené případy FMS sice neobsahují konečnou hodnotu budoucích kontraktů ani přesné počty systémů, přesto představují důležitý ukazatel globálního zájmu o americkou vojenskou techniku.
Zlomový rok pro americké zbrojní exporty
Rok 2026 se podle článku rýsuje jako potenciálně přelomový. Prezident Donald Trump totiž v únoru podepsal exekutivní příkaz, který ukládá větší zohlednění národních výrobních zájmů při prodeji amerických zbraní do zahraničí. Součástí změn je také důraz na podporu vybraných zbraňových systémů a upřednostňování zemí, které více investují do vlastní obrany.
Přestože administrativa zatím konkrétní podobu změn nepředstavila, už samotná zmínka o zvýhodňování některých zákazníků vyvolala v zahraničí nervozitu. Dosavadní systém totiž ve velké míře fungoval na principu pořadí přijatých objednávek.
Mohlo by vás zajímat
Operace Epic Fury změnila situaci
Dalším důležitým faktorem se stala operace Epic Fury v Íránu. Podle zprávy CSIS Spojené státy během operace odpálily více než 1 000 střel Tomahawk. Organizace odhaduje, že návrat na předválečné zásoby může trvat až do let 2030 až 2031.
Ještě výraznější čísla uvádí studie u střel Patriot. Odhady hovoří o spotřebě 1 060 až 1 430 střel, přičemž návrat k předválečným zásobám může přijít až kolem poloviny roku 2029. Podobný vývoj se podle studie týká také dalších systémů včetně střel SM-3, SM-6 a interceptorů THAAD.
Administrativa sice plánuje v následujících letech zvýšit výrobu čtrnácti kritických druhů munice, rozšíření výrobních kapacit však vyžaduje čas a v krátkodobém horizontu problémy nevyřeší.
Které země hlásí možné zpoždění?
Signály o možných odkladech se objevují v různých částech světa. Tchaj-wan obdržel informaci o pozastavení dodávek zbraní, přičemž podle úřadujícího ministra námořnictva Hunga Caa mají dodávky pokračovat ve chvíli, kdy to administrativa uzná za vhodné.
Japonsko podle Financial Times dostalo upozornění na možné významné zpoždění dodávky 400 střel Tomahawk. Stejný deník uvedl, že na možné odklady upozornily Spojené státy také Polsko a Velkou Británii.
Norsko obdrželo sdělení, že zpoždění v dodávce zbraní mohou nastat, ale žádné konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Estonsko a Litva podle agentury Reuters oznámily, že je Washington informoval o možných odkladech souvisejících s válkou proti Íránu.
Švýcarsko začíná hledat možnosti
Zvláštní pozornost budí případ Švýcarska. Washington už v minulosti upravil harmonogram dodávek systémů Patriot pro Švýcarsko, aby podpořil naléhavé dodávky na Ukrajinu. Podle dřívějších informací by mohlo zpoždění dosáhnout až pěti let. Situaci navíc komplikuje rostoucí poptávka po systémech Patriot po vypuknutí americko-izraelského konfliktu s Íránem.
Švýcarsko nyní zvažuje budoucnost své objednávky a minulý týden oznámilo potřebu případného dalšího systému protivzdušné obrany, který by ideálně vznikal v Evropě.
Objevují se první otázky o spolehlivosti
Právě zde začíná debata, která přesahuje jednotlivé kontrakty. Průmyslový zdroj oslovený Breaking Defense uvedl, že americké firmy stále registrují vysoký zájem o spolupráci a Spojené státy zůstávají preferovaným dodavatelem. Současně ale připustil existenci širších obav o spolehlivost USA jako dodavatele.
Analytik Tom Karako upozorňuje, že reformy FMS a možné přesouvání objednávek v pořadníku pravděpodobně zvýší nejistotu kolem budoucích dodávek. Současně však dodává, že Spojené státy vlastní arsenál doplnit potřebují.
Elias Yousif ze Stimson Center vidí první náznaky změn, které mohou vést i dlouholeté spojence k úvahám, zda je rozumné nadále spoléhat výhradně na Spojené státy v oblasti klíčových obranných systémů.
Podobně hovoří také Michael Carpenter z International Institute for Strategic Studies. Podle něj klesá vnímání americké spolehlivosti a tato změna se postupně promítá i do oblasti zahraničních vojenských prodejů.
Hra o pořadí v dodavatelských frontách
Další otázky vyvolalo schválení mimořádných zbrojních prodejů Izraeli, Kataru, Kuvajtu a Spojeným arabským emirátům v celkové hodnotě 8,6 miliardy dolarů. Mezi objednávkami figurují i střely Patriot.
Jak uvedl portál Breaking Defense, podle Toma Karaka zatím není jasné, zda administrativa nezmění pořadí výroby a nezačne některé zákazníky posouvat před ostatní čekající země. Právě tato nejistota podle něj může v budoucnu vyvolávat další napětí mezi Spojenými státy a jejich spojenci.
Alternativy zatím zůstávají výjimkou
Analytici zatím nevnímají masový odklon od amerických zbraní. Tom Karako ale upozorňuje na rozhodnutí Dánska z konce roku 2025, kdy země dala přednost francouzsko-italskému systému SAMP/T před americkým systémem Patriot.
Podle něj nehrálo hlavní roli pouze politické napětí kolem Grónska, ale také skutečnost, že Dánsko stálo na konci dlouhé čekací fronty.
Stejný případ připomíná také Elias Yousif, který upozorňuje na kombinaci dlouhých dodacích lhůt a rostoucí snahy některých zemí hledat jiné možnosti.
Michael Carpenter pak dodává, že někteří evropští spojenci podle jeho zkušeností stále častěji zvažují alternativy tam, kde je to možné. Současně však upozorňuje, že například státy zapojené do programu F-35 zůstávají s americkým obranným průmyslem úzce propojené.
Přesto zatím převládá názor, že poptávka po amerických zbraních zůstane vysoká. Zástupci průmyslu podle Breaking Defense dál registrují zájem jednotlivých států spolupracovat s americkými firmami na systémech důležitých pro jejich vlastní bezpečnost.
