Ministerstvo životního prostředí schválilo záměr společnosti Veolia Energie Kolín na rekonstrukci jednoho uhelného kotle na spalování biomasy. Druhý kotel na hnědé uhlí bude odstaven. Od počátku letošního roku tak úředníci v rámci řízeni EIA schválili již pět projektů zaměřených na dekarbonizaci teplárenského zdroje.
Záměr společnosti Veolia Energie Kolín prošel poměrně hladce, proces posouzení dopadu na životní prostředí (EIA) trval něco přes dva měsíce. Důkladnější posouzení či zpracování dalších studií nepožadoval žádný z účastníků připomínkového řízení, což umožnilo vydat souhlasné stanovisko ve zkráceném řízení. Město Kolín a Krajský úřad Středočeského kraje pouze vyjádřily obavu, aby přechod od uhlí k biomase nevedl k nárůstu nákladní dopravy na silnicích.
Jak Ekonomický deník uvedl na počátku září, investor má v plánu rekonstruovat kotel K5 o výkonu 33,6 MWt na spalování biomasy, zatímco druhý uhelný kotel K8 o výkonu 89,6 MWt ukončí provoz nejpozději v prosinci roku 2022. Kotel K6 na zemní plyn (57,6 MWt) zůstane v provozu a navýší se rozsah jeho využití.
Jak dále teplárna uvedla, náhrada hnědého uhlí za biomasu a částečně za zemní plyn umožní snížení emisí CO2 do ovzduší v množství zhruba 72 tisíc tun za rok. Dalším přínosem bude snížení emisí jemného prachu o tři tuny, oxidu siřičitého o 660 tun a oxidů dusíku o 53 tun ročně. Naopak vzrostou emise oxidu uhelnatého.
Vzhledem k tlaku Evropské unie na ekologizaci energetiky a rostoucí ceny emisních povolenek v poslední době vzrostl zájem tepláren o odklon od uhlí. Od počátku letošního roku MŽP v řízení EIA schválilo také čtyři další projekty uvedené níže.
- Jedna z nejstarších elektráren v Česku – Komořany u Mostu – odstaví uhelné kotle a nahradí je kombinací zdrojů na zemní plyn a biomasu. Investorem je společnost United Energy ze skupiny EPH. Rekonstrukce Teplárny Komořany se uskuteční ve čtyřech krocích během let 2021 až 2027. Kladné vyjádření úředníků MŽP získal investor v letošním květnu.
- Na biomasu chce přejít také mladoboleslavská elektrárna Ško-energo, která zásobuje energiemi automobilku Škoda i další odběratele. Spalování uhlí chce zcela ukončit do prosince 2025. Vyžádá si to retrofit dvou fluidních kotlů K80 a K90 a instalaci nového kotle K20. Mezi hlavní výhody projektu patří snížení emisí oxidu uhličitého ze současných 380 tisíc tun ročně na minimum a úspora peněz za nákup drahých emisních povolenek.
- V září získal kladné stanovisko k investici do nové podnikové teplárny zpracovatel ropy Orlen Unipetrol RPA. V areálu rafinerie v Litvínově postaví moderní paroplynový zdroj o elektrickém výkonu 362 megawattů a nahradí jím starou uhelnou uhelnou teplárnu z 60. let minulého století. Zahájení výstavby plánuje na rok 2023 a dokončení o čtyři roky později.
- Souhlasné stanovisko EIA získal také projekt teplárny C-Energy Planá na Táborsku. Ten počítá s rekonstrukcí uhelných kotlů K5 a K6 na spalování biomasy. Požadované práce zajistí za 549,5 milionu korun plzeňský Invelt Servis, zakázku má stihnout do konce příštího roku. Tak jako v jiných případech se i zde počítá s čerpáním dotace z evropských fondů.
Ve fázi posuzování EIA (zatím bez vydaného rozhodnutí) se nachází investice do nového multipalivového kotle v Teplárně Karviná či přechod od uhlí ke spalování odpadu v Teplárně České Budějovice.
Schválené projekty se zčásti překrývají s těmi, které Státní fond životního prostředí v minulém týdnu podpořil dotací z Modernizačního fondu. Dotaci získalo šest projektů, mezi nimi jsou záměry v Plané nad Lužnicí či v kolínské teplárně.
David Tramba
