INZERCE

Uhelná elektrárna. Ilustrační foto: Pixabay

Unie vypouští oproti roku 1990 o 34 procent méně emisí skleníkových plynů. Nestačí to, tvrdí environmentalisté

Podle oficiálních údajů, které byly v úterý (31. května) předloženy Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), snížila Evropská unie do roku 2020 emise skleníkových plynů o 34 procent pod úroveň roku 1990, čímž překročila cíl stanovený pro tento blok o 20 procent. Informoval o tom server EURACTIV.

Inventarizační zpráva o 961 stranách potvrdila předběžné údaje, které naznačují, že Evropská unie je na dobré cestě překonat svůj klimatický cíl pro rok 2020.

Agentura EEA uvedla, že EU již v roce 2019 snížila své emise o 26 % a dosáhla svého cíle ve výši 20 %, než se na úrovni emisí začaly projevovat výluky v důsledku pandemie COVID-19.

Jen v roce 2020 emise klesly o 11 %, protože země EU odstavily svá hospodářství, aby potlačily epidemii koronaviru, uvedla agentura EEA a připustila, že výluky v souvislosti s pandemií COVID-19 „měly podstatný vliv na snížení emisí v roce 2020″.

Přesto „údaje potvrzují třicetiletý klesající trend, který vedl k tomu, že EU dosáhla svého cíle snížit emise do roku 2020 o 20 % ve srovnání s úrovní v roce 1990,“ uvedla agentura v prohlášení.

Za posledních třicet let bylo snižování emisí v EU způsobeno především rostoucím využíváním obnovitelných zdrojů energie a nahrazováním uhlí plynem při výrobě elektřiny.

Zpráva ukázala, že využívání uhlí zaznamenalo bezprecedentní pokles a v roce 2020 bylo třikrát nižší než v roce 1990.

Agentura EEA uvedla, že svou roli sehrála i nižší poptávka po vytápění v důsledku teplejších zim v Evropě.

Přestože však zpracovatelský průmysl zaznamenal celkový pokles emisí, významné výjimky se vyskytly v dopravě, chladírenském průmyslu a klimatizaci, jejichž emise vzrostly o 53, resp. 80 milionů tun ekvivalentu CO2, ukázala zpráva.

Přestože se téměř všem zemím EU podařilo snížit emise, na poklesu se podílely především Velká Británie a Německo, které se na celkovém čistém snížení za posledních 30 let podílely 47 %, poznamenala EEA.

Vzhledem k odchodu Spojeného království z EU v roce 2020 a opětovnému nárůstu emisí po pandemii koronaviru nemusí čísla v budoucích zprávách vypadat tak růžově.

Podle údajů EU zveřejněných v loňském roce emise na jaře vyskočily o 18 %, když se ekonomika vzpamatovala z pandemického výpadku. A odchod Evropy od uhlí byl v roce 2021 zastaven v důsledku rostoucích cen plynu, které odrazovaly od přechodu od uhlí k plynu.

„Pokles o 11 % v letech 2019-2020 je z klimatického hlediska dobrou zprávou, ale pravděpodobně je způsoben hlavně COVID a souvisejícím poklesem celkové ekonomické aktivity,“ uvedl Wijnand Stoefs z neziskové skupiny Carbon Market Watch.

„Očekáváme, že čísla za roky 2021 a 2022 se odrazí ode dna – například v roce 2021 již emise v rámci EU ETS vzrostly o 7,3 %,“ upozornil Stoefs s odkazem na unijní trh s uhlíkem, systém obchodování s emisemi.

„Jak jasně uvedla agentura EEA, existuje vážné riziko, že se emise odrazí ode dna,“ dodala Camille Maury z kanceláře WWF pro evropskou politiku. A probíhající reforma trhu EU s uhlíkem „není na dobré cestě k dosažení našich cílů klimatické neutrality,“ uvedla v komentáři zaslaném e-mailem serveru EURACTIV.

Celkově na ekologické skupiny výsledky EU neudělaly dojem a uvedly, že laťka pro rok 2020 byla nastavena příliš nízko.

„Cíle pro rok 2020 byly prostě nedostatečně ambiciózní, takže byly dosaženy bez skutečného úsilí,“ uvedla Stoefsová. „Z toho plyne poučení, že potřebujeme ambicióznější cíle, a to i pro rok 2030“.

„Dosažení příliš nízkého klimatického cíle v důsledku dočasného zpomalení ekonomiky není nic, co bychom měli oslavovat. Usilovat o nižší cíle nebo dosáhnout cílů nižších, než jaké jsou podle vědeckých poznatků podílem EU na udržení globálního oteplení pod 1,5 stupně, je zřeknutí se odpovědnosti,“ řekla Silvia Pastorelliová, pracovnice Greenpeace v kampani za klima v EU.

Podle loni schváleného evropského zákona o klimatu chce Evropská unie do roku 2030 snížit čisté emise skleníkových plynů o 55 % a do roku 2050 dosáhnout nulových emisí.

(nik)