Jeden z nejslavnějších matematických problémů světa možná našel řešení díky umělé inteligenci. Matematik Levent Alpöge, který pracuje pro americkou technologickou společnost Anthropic, tvrdí, že s pomocí jejího modelu Claude dokázal vyřešit Riemannovu hypotézu. S problémem si matematici nevědí rady od roku 1859 a za jeho vyřešení je vypsána odměna milion dolarů, tedy zhruba 22 milionů korun. Převratný objev ale zatím nikdo nezávisle nepotvrdil.
Umělá inteligence by mohla mít na kontě jeden z největších průlomů v dějinách matematiky. Zaměstnanec společnosti Anthropic Levent Alpöge oznámil, že společně s modelem Claude našel důkaz Riemannovy hypotézy. Pokud se jeho tvrzení potvrdí, půjde o vyřešení problému, který zaměstnává matematiky už více než půldruhého století.
Alpöge v pátek zveřejnil na svém webu čtyřstránkové oznámení, ve kterém popsal spolupráci s umělou inteligencí. Přiznal, že ho schopnosti modelu překvapily. Přestože s Claudem v posledních měsících řešil řadu matematických úloh, podle vlastních slov ho umělá inteligence nakonec výrazně předčila. Výsledkem jejich spolupráce je více než 250 tisíc stran matematických výpočtů a dalších materiálů.
Záhada prvočísel za milion dolarů
Riemannovu hypotézu formuloval německý matematik Bernhard Riemann v roce 1859. Týká se rozložení prvočísel, tedy čísel, která jsou dělitelná pouze jedničkou a sebou samými. Přestože prvočísla patří k základním stavebním kamenům matematiky, jejich rozmístění mezi ostatními čísly se řídí zákonitostmi, které matematici dosud nedokázali plně vysvětlit.
Mohlo by vás zajímat
Hypotéza konkrétně předpokládá, že všechny netriviální nuly takzvané Riemannovy zeta funkce mají reálnou část rovnou jedné polovině. Její potvrzení by znamenalo zásadní pokrok v teorii čísel a v porozumění rozložení prvočísel.
Riemannova hypotéza patří mezi sedm problémů tisíciletí, za jejichž vyřešení vypsal Clayův matematický institut odměnu milion dolarů. Přestože Alpöge svůj důkaz zveřejnil, institut ještě několik hodin po oznámení vedl hypotézu na svém webu jako nevyřešenou.
Matematici budou důkaz prověřovat
Předseda Clayova matematického institutu Martin Bridson upozornil, že posouzení takto významného objevu nebude jednoduché. Oznámení označil za potenciálně historické, současně ale zdůraznil, že ověření důkazu vyžaduje čas. „Cesta od dnešního oznámení ke skutečnému porozumění ale bude dlouhá a obtížná,“ uvedl podle agentury AP.
Samotný Alpöge připustil, že důkaz zveřejňuje ještě předtím, než sám plně zvládl rozsáhlou oblast matematiky, které se týká. Zda je výsledek skutečně správný, tak budou muset posoudit další odborníci. U podobně složitých matematických problémů může ověřování trvat dlouhou dobu.
Alpöge vystudoval prestižní americké univerzity Harvard a Princeton. K údajnému objevu podle svých slov dospěl v neděli pozdě večer.
Oznámení přišlo krátce po rekordním vstupu na burzu
Pozornost budí také načasování zveřejnění. Alpöge uvedl, že se po objevu obrátil na šéfa Anthropicu Daria Amodeie s dotazem, zda může výsledek oznámit. Společnost se totiž právě připravovala na vstup na burzu.
Anthropic následně uskutečnil mimořádně rozsáhlý úpis akcií. Podle agentury AP získal od investorů 81 miliard dolarů, tedy přibližně 1,8 bilionu korun. Celkové ocenění společnosti dosáhlo 1,5 bilionu dolarů, což odpovídá zhruba 33,5 bilionu korun. Oznámení o matematickém objevu přišlo den po vstupu firmy na burzu. Anthropic na žádost agentury AP o komentář nereagoval.
Nejde přitom o první případ, kdy technologická společnost oznámila možný průlom při řešení mimořádně obtížného matematického problému. V září společnost OpenAI uvedla, že s pomocí svého modelu vyřešila problém Navierových-Stokesových rovnic, které popisují proudění tekutin. Také tento problém patří mezi sedm matematických problémů tisíciletí.
