Na Slovensku účtenková loterie nejprve vyvolala euforii, po které ovšem přišla těžká kocovina. Přinášíme přehled úspěchů a neúspěchů podobných loterií od Tchaj-wanu po Portugalsko.
Když se řekne účtenková loterie, díváme se obvykle na východ – vždyť nejčastěji jsme o ní slyšeli v souvislosti se zavedením na Slovensku. Měli bychom ale jít tímto směrem ještě mnohem dále – její historie začala před více než šedesáti lety na Tchaj-wanu. Šlo o poněkud zoufalý krok, protože Čankajškův ostrovní stát po válce nutně potřeboval peníze na obnovu země, ale výběr daní se příliš nedařil. Tehdejší ministr financí přišel s revolučním nápadem, jak občany motivovat, aby sami pomáhali zabránit daňovým únikům. Loterie se udržela dodnes. Každý druhý měsíc tchajwanské rodiny procházejí nashromážděné paragony, aby zjistily, zda se jim nepodařilo získat hlavní výhru, která se v přepočtu rovná přibližně milionu korun.
S vylepšením přišla Jižní Korea. Losují se platby kartou a vyhrává nejen zákazník, ale i vystavitel platebního dokladu. K poctivému jednání jsou tedy motivováni i obchodníci.
V Evropě kromě Slovenska zavedlo účtenkovou loterii Portugalsko. Zde byla loni v dubnu spuštěna ve velkém stylu: každý týden vyhrává jeden šťastlivec automobil. I tentokrát šlo o reakci na velmi žalostnou situaci: kvůli nelegálním obchodům přicházela portugalská pokladna podle odhadů o pětinu příjmů.
Na vyhodnocení portugalské zkušenosti bude nutné ještě chvíli počkat. U Slovenska je dopad již zřejmější. Zde se poprvé losovalo v září 2013. V sázce bylo deset cen v hodnotě od 10 000 po 100 000 eur. Začátek vypadal optimisticky. Během prvních dvou týdnů se do soutěže zaregistrovalo více než čtvrt milionu lidí s celkem sedmi miliony účtenek. Podle loterijní společnosti Tipos se rekordmanem stál hráč, který stihl zaregistrovat dech beroucích 2 672 účtenek. Slovenský ministr financí se netajil tím, že ho takto úspěšné spuštění loterie příjemně překvapilo. Zdálo se, že slušná porce ze 150 milionů eur, o které Slovensko ročně přichází kvůli podvodům při evidenci tržeb, konečně zamíří do státní pokladny. Ve vzniklé euforii premiér Robert Fico dokonce slíbil, že se zamyslí nad snížením daní.
Následovala kocovina. Slovenská účtenková loterie zvýšila za rok 2014 příjem státu všeho všudy o sedm milionů eur. Slováky zřejmě odradila nutnost každou jednotlivou účtenku registrovat. Kromě toho výhry nebyly oproti Portugalsku a Tchaj-wanu zdaleka tak lákavé. V současnosti se na Slovensku již pravidelně nelosuje a podle slov náměstkyně ministra financí Simony Hornochové lze loterii použít jen jako případný nástroj vhodný k tomu, aby se lidé seznámili s fungováním elektronické evidenci tržeb.
Česká vláda zatím loterii prosazuje a uvažuje o jejím spuštění v dubnu 2016 (podle původního předpokladu v lednu 2016). Má jít o jakýsi příjemnější doplněk ke kritizované elektronické evidenci tržeb. Od obou opatření ministerstvo financí očekává výběr na dani ve výši 10 miliard korun ročně. Jak česká účtenková loterie dopadne, lze jen tipovat. V případě správného vyladění velikosti výhry a podmínek losování může státní pokladně skutečně významně pomoci. Ovšem zkušenost českého daňového poplatníka velí k opatrnosti. S titulky typu: „Náklady na spuštění a provoz přesáhly celkovou výtěžnost“ bychom se v novinách nesetkali poprvé.
Milan Petrák
