Sobota, 13. srpna, 2022

Turecký novinář v exilu popsal, jak Erdoganovi kumpáni obrali Česko o 12 miliard

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Kumpáni tureckého prezidenta Erdoğana podvedli českou banku o více než 400 milionů eur. Článek s tímto ostrým titulkem napsal novinář Abdullah Bozkurt, který žije od roku 2016 v exilu ve Švédsku. Hlavní zjištění článku, který obsahuje české veřejnosti dosud neznámá fakta o kauze elektrárny Adularya, uvádíme v textu níže.

Jak uvádí Abdullah Bozkurt ve svém článku na webu Nordic Monitor, elektrárna Adularya byla součástí tajného plánu tureckého prezidenta či spíše diktátora Recepa Tayyepa Erdoğana a jeho kumpánů obohatit se na zabaveném majetku. Po neúspěšném pokusu o státní převrat v červenci 2016 se totiž Erdoğan rozhodl pomstít všem lidem, kteří si přáli jeho mocenský pád – včetně byznysmenů.

Jedním z mnoha zabavených podniků byl koncern Naksan Holding zahrnující 51 společností. Patří mezi ně společnost Adularya Enerji, která investovala do stavby hnědouhelné elektrárny Yunus Emre nedaleko Ankary. Dosud se v českých médiích psalo hlavně o důvodech, proč tato elektrárna nefunguje tak, jak má. Bozkurtův článek k tomu dodává temný kontext z turecké politiky.

Nabídka, která se neodmítá

Erdoğan údajně vyhrožoval majitelům Naksanu již o rok dříve – na soukromé schůzce v roce 2015. Měl po nich podle Bozkurta požadovat úplatky ve výši 250 milionů dolarů, aby mohl holding pokračovat v provozu. Majitelé Naksanu, členové rodiny Nakıboğlu, odmítli úplatek zaplatit. Proto bylo jen otázkou času, kdy na ně diktátor Erdoğan udeří.

Zabavený koncen Naksan skončil v roce 2016 ve správě státního Fondu pojištění vkladů (TSMF), který v posledních měsících přistoupil k rozprodeji jednotlivých firem. Bozkurt uvádí, že mnohé firmy koupili za výhodnou cenu podnikatelé blízcí Erdoğanovi. Mezi takové příklady patří také elektrárna Adularya, na které „visela“ pohledávka České exportní banky (ČEB) ve výši 433 milionů eur (553 milionů eur včetně úroků). Avšak Turkům se podařilo lstí tuto pohledávku získat.

Zástupci Turecka, ČEB a EGAP při podpisu smlouvy o prodeji pohledávky. Turecký velvyslanec Egemen Bağış je čtvrtý zprava, byznysmen Sebahattin Yıldız pátý zprava. Foto: Nordic Monitor

Zájem o elektrárnu projevil Sebahattin Yıldız, akcionář a generální ředitel firemní skupiny Yıldızlar SSS Holding. A dostal oficiální „požehnání“ od tureckých politiků. První kontakt s manažery ČEB domluvil osobně turecký velvyslanec v Praze Egemen Bağış, Bozkurt s odvoláním na své zdroje uvádí, že ČEB prodala svůj úvěr za pouhých 70 milionů eur (1,7 miliardy korun), z toho 20 milionů eur bylo zaplaceno předem a zbytek bude uhrazen v měsíčních splátkách.

K podpisu smlouvy mezi ČEB a skupinou Yıldızlar SSS Holding došlo letos v únoru. Vyčíslením ztráty českého státu z tragického projektu elektrárny Adularya se Ekonomický deník zabýval v březnu. Jedná o zhruba 9 miliard korun (s ušlými úroky 12 miliard), o které se podělí ČEB a státní pojišťovna vývozu EGAP. ČEB ve výroční zprávě za minulý rok uvedla, že očekává pojistné plnění od EGAP ve výši 3,87 miliardy korun.

Vyděsit a pak levně koupit

Bozkurt ve svém článku uvádí, že čeští bankéři se nechali přesvědčit tvrzením tureckých zájemců, že kvůli právním komplikacím mají jen malou šanci získat své peníze nazpět. Turci též podivně „nechali zmizet“ záruku, kterou za společností Adularya Enerji vydala její sesterská společnost Naksan Plastik (jedna z hlavních společností v rámci bývalého Naksan Holdingu).

Poslední dějství této byznysové tragédie se odehrálo v minulých týdnech. Turecký fond TMSF prodal zabavenou elektrárnu Adularya Enerji firmě Doruk Madencilik Sanayii ve Ticaret, která náleží do skupiny Yıldızlar SSS Holding. Minimální vyvolávací cena byla stanovena na 1,715 miliardy tureckých lir (v přepočtu 2,3 miliardy korun), prodejní cenu fond neoznámil.

Byznysmeni blízcí prezidentu Erdoğanovi výhodně odkoupili jak pohledávku, tak akcie společnosti Adularya Enerji. Budou se však muset ještě vypořádat s jedním velkým problémem – jak dva uhelné bloky s vadnými kotly spustit do trvalého a komerčně smysluplného provozu. Více o technických problémech na elektrárně Adularya se dočtete například v textu zde.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter