Pátek, 1. července, 2022

Česká exportní banka v tichosti prodala úvěr na zfušovanou elektrárnu v Turecku. Se ztrátou 9 miliard

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Byla jednou jedna elektrárna, která se nepovedla. Stojí v Turecku a její výstavbu profinancovala státem vlastněná Česká exportní banka, pojistil ji taktéž českým státem vlastněný EGAP. Exportní banka pohledávku prodala, ale nechce říct za kolik a komu. Některé informace přesto unikly ven.

Od České exportní banky a pojišťovny EGAP by člověk očekával aspoň základní kulturu komunikace; přece jen se jedná o státem vlastněné instituce. Jenže k prodeji pohledávky za tureckou společností Adularya v nominální hodnotě 433 milionů eur (v přepočtu necelých 11 miliard korun) nevyšla ani stručná tisková zpráva. Možná proto, že o ztrátě 9 miliard korun z veřejných peněz se nehovoří lehko.

Jisté je jen to, že k dokončení prodeje došlo ve středu 23. února. „Mohu potvrdit, že prodej pohledávky za společností Adularya byl úspěšně dokončen,“ uvedl mluvčí České exportní banky Jan Černý. Tím však přísun oficiálních informací končí. Více se mohou novináři a veřejnost dozvědět jen díky únikům informací a stručným zprávám v tureckých médiích. Dokument není k nalezení ani ve státním Registru smluv.

Koupil to Yildizlar za 2 miliardy

V minulém týdnu však o dokončení transakce informovaly pouze Hospodářské noviny s odvoláním na neoficiální zdroje. Podle HN získá Česká exportní banka prodejem pohledávky zhruba dvě miliardy korun, tedy pouhý zlomek z původně poskytnutého úvěru. Zbylých 9 miliard se promítne do ztráty banky za minulý nebo letošní rok.

Velkým tajemstvím není ani jména vítěze loňské soutěže, kterým je turecký Yildizlar SSS Holding. Ekonomický deník na jméno nabyvatele zakázky upozornil již v lednu. Jedná se o soukromou podnikatelskou skupinu rodiny Yildizů, působící v oborech výroby keramiky, těžebního průmyslu, energetiky a paliv, stavebnictví a cestovního ruchu.

Spíše strohá oznámení o odkupu pohledávky se v minulých dnech objevila v některých tureckých médiích. Komentář k transakci vydal turecký velvyslanec v Praze Egemen Bağış. „Z hlediska obchodních vztahů mezi Tureckem a Českou republikou skutečně došlo k důležitému vývoji. Mezi Yıldızlar SSS Holding a Českou exportní bankou byla podepsána smlouva o převodu úvěru pro tepelnou elektrárnu Adularya. Touto dohodou je vyřešen jeden z hlavních bodů v obchodních vztazích mezi oběma zeměmi,“ uvedl velvyslanec.

Prodej pohledávky zabral 15 měsíců

Česká exportní banka spustila prodej pohledávky za firmou Adularya Enerji, zahrnující úvěr za 433 milionů eur a příslušenství 120 milionů eur, již v listopadu 2020. Termín pro podání nabídek byl stanoven na duben loňského roku. V červenci Ekonomický deník přinesl informaci, že vítěz soutěže je již vybrán a banka s ním jedná o podobě smlouvy.

Tato jednání se značně protáhla. Podle zdrojů Ekonomického deníku v tom hrálo roli náročné dohadování se o kupní ceně a dalších podmínkách prodeje. Zároveň nebylo v zájmu bývalé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), aby pravda o ztrátovém prodeji pohledávky vyšla najevo před říjnovými volbami do poslanecké sněmovny.

Kauze uhelné elektrárny Adularya (známé též jako Yunus Emre) se Ekonomický deník v minulých měsících opakovaně věnoval. Loni v dubnu jsem informovali o dvou protikladných příbězích, které zkoušejí objasnit, proč turecká elektrárna nefunguje. Podle první postavil ostravský holding Vítkovice špatně fungující elektrárnu, pořídit do ní vadné kotle a vinu hází na tureckou stranu. Podle druhé se naopak Vítkovice staly obětí neseriózních tureckých partnerů, kteří za odvedenou práci neplatili a znehodnotili kotle dodávkou nekvalitního uhlí.

Ukázka z expertní zprávy, kterou zpracovaly Škoda Praha (ŠP) a ÚJV Řež pro ČEB v roce 2017. Ukazuje na špatnou kvalitu kotlů. Zdroj: Ekonomický deník/archiv autora

Podle technických expertů, kteří se na stavbě uhelné elektrárny Adularya podíleli a se kterými měl autor články možnost hovořit, je problém hlavně v kotlích, které dodal rakouský výrobce Andritz. Důkazem může být fakt, že jiné uhelné elektrárny podobného stáří a výkonu v okolí turecké Ankary spolehlivě fungují. Rozdíl byl pouze v tom, že měly jiného generálního dodavatele a kotel od jiného výrobce.

Kauza Adularya: časová osa

  • 2009 – Počáteční přípravy projektu turecké elektrárny, nejprve v režii české společnosti Ferrit a slovenské BTG Energy. Ty později přizvou většího a silnějšího partnera: Vítkovice.
  • Duben 2010 – Zakázka podepsána, hnědouhelnou elektrárnu Adularya (Yunus Emre) postaví konsorcium vedené společností Vítkovice Power Engineering (VPE).
  • Srpen 2010 – Podle uzavřené smlouvy zajistí financování projektu Česká exportní banka. Turecká Adularya Enerji je příjemcem úvěru a investorem. O něco později dohodnuto pojištění od státní pojišťovny EGAP.
  • Prosinec 2010 – Podpis smlouvy za 68 milionů eur, podle níž dva kotle dodá rakouský Andritz.
  • Únor 2012 – Zahájení výstavby elektrárny Adularya včetně přilehlého lomu na uhlí.
  • Květen 2014 – ČEB dočasně pozastavila čerpání půjčky na stavbu elektrárny kvůli sporu investora a dodavatelů o výši dodatečných nákladů.
  • Leden 2016 – První spuštění bloku A elektrárna Adularya. Po několika týdnech musel být odstaven kvůli problémům s hromadícím se popelem v kotli.
  • Duben 2016 – Vítkovice Power Engineering přestávají platit své závazky, Wetag Invest podává insolvenční návrh k soudu. Druhý neúspěšný pokus spustit blok A.
  • Červen 2016 – Odjezd většiny českých zaměstnanců a kontraktorů z elektrárny Adularya.
  • Červenec 2016 – Neúspěšný pokus o státní převrat v Turecku. Jednoho z majitelů holdingu Naksan zatkla turecká policie, dceřiné firmy včetně Adularye převzali státní správci.
  • Srpen 2016 – Vítkovice Power Engineering skončily v úpadku, insolventní jsou i další dceřiné firmy holdingu Vítkovice.
  • Říjen 2017 – Expertní zpráva zpracovaná pro ČEB a EGAP potvrdila, že problém je v konstrukci kotle, al také ve špatném namletí uhlí.
  • Prosinec 2017 – Česká exportní banka nahlásila elektrárnu Adularya jako pojistný případ, uhradit jej má EGAP. Ten to však odmítl.
  • Září 2019 – Premiér Andrej Babiš řešil s tureckým prezidentem Erdoğanem osud elektrárny. Turci znovu nabízejí Čechům, ať elektrárnu převezmou, ale těm se do toho nechce.
  • Listopad 2020 – Česká exportní banka spustila prodej pohledávky za firmou Adularya Energy (úvěr za 433 milionů eur plus příslušenství 120 milionů eur)
  • Únor 2022 – prodej pohledávky za cca 2 miliardy korun turecké podnikatelské skupině Yıldızlar SSS Holding

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter