Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy. Prohlásil, že izraelská armáda se z území nestáhne, dokud nebude palestinské hnutí Hamás skutečně odzbrojeno. Jeho postoj představuje další komplikaci pro americkou snahu ukončit téměř tři roky trvající konflikt.
Trumpova Rada míru minulý měsíc oznámila, že se podařilo dosáhnout dohody o „úplném odzbrojení“ Hamásu a dalších ozbrojených skupin v Pásmu Gazy. Součástí patnáctibodového plánu je mimo jiné postupné stažení izraelských jednotek, vznik mezinárodního orgánu dohlížejícího na plnění dohody a následná obnova válkou zničeného území.
Hamás ale uvedl, že těžké zbraně odevzdá pouze za podmínky, že Izrael ukončí veškeré vojenské operace a stáhne své jednotky z Gazy. Izrael mezitím pokračuje ve vzdušných úderech, přestože loni v říjnu obě strany souhlasily s příměřím.
„Izrael patnáctibodový dokument odmítá,“ prohlásil Netanjahu na nedělním zasedání vlády, o němž informovala britská televizní a rozhlasová stanice BBC. Zdůraznil, že izraelská armáda „se nestáhne, dokud nebude Hamás skutečně odzbrojen“. Plánuje nadále zasahovat proti všem hrozbám vůči izraelským vojákům i civilistům.
Podle izraelského premiéra nemůže jít pouze o „fiktivní odzbrojení“. Uvedl zároveň, že pokračují jednání se Spojenými státy o dalším postupu. „Američané mají několik návrhů. Některé jsou pro nás přijatelné, jiné nikoli. Víme, jak hájit své zájmy,“ řekl Netanjahu.
Trumpův plán naráží na odpor
Netanjahuův postoj představuje další překážku pro Trumpovu iniciativu, kterou americký prezident označil za „historický krok k trvalému míru a bezpečnosti“. Americký plán počítá s tím, že odzbrojení Hamásu bude předcházet postupné obnově Gazy a ukončení izraelské vojenské přítomnosti.
Právě otázka pořadí jednotlivých kroků se ale ukazuje jako zásadní problém. Zatímco Hamás požaduje nejprve stažení izraelské armády, Izrael trvá na tom, že bez úplného odzbrojení palestinského hnutí své jednotky nestáhne.
Mohlo by vás zajímat
Situaci navíc komplikuje domácí politika. Jen několik měsíců před izraelskými parlamentními volbami čelí Netanjahu silnému tlaku krajně pravicových koaličních partnerů. Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir podle informací BBC návrh označil za „nepřijatelný“. Izraelskou vládu vyzval, aby mírový plán definitivně odmítla.
Konflikt pokračuje téměř tři roky
Válka začala po teroristickém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, při němž podle izraelských údajů zahynulo přes 1100 lidí, převážně civilistů. Stovky dalších byly uneseny do Pásma Gazy. Izrael následně zahájil rozsáhlou vojenskou operaci s cílem zničit vojenskou infrastrukturu Hamásu.
Příměří uzavřené loni v říjnu intenzitu bojů výrazně snížilo, obě strany se však vzájemně obviňují z jeho porušování. Izrael tvrdí, že Hamás si ponechal své zbraně navzdory předchozím dohodám. Palestinské hnutí naopak kritizuje pokračující izraelskou vojenskou přítomnost na části území Gazy.
Proč Češi většinou stojí na straně Izraele
Česká republika patří dlouhodobě k nejbližším spojencům Izraele v Evropě. Historické vazby sahají až do roku 1947, kdy Československo podpořilo vznik izraelského státu. Následně mu dodávalo zbraně během války za nezávislost.
Podle orientalisty Bronislava Ostřanského z Orientálního ústavu Akademie věd ČR však české veřejné mínění ovlivňuje i způsob, jakým je konflikt prezentován. Češi podle něj často vnímají Izrael jako součást západního světa, zatímco Palestince spojují s představou „Orientu“, která je dodnes zatížena historickými stereotypy.
„Komentátoři různých deníků ale ten konflikt smrskli, jako by šlo o fotbalový zápas. A buď fandíte Spartě nebo Slavii,“ uvedl Ostřanský. Média tím podle něj často jen potvrzují již existující názory veřejnosti. „Opakujeme tu samou chybu jako před deseti lety během migrační krize,“ dodal orientalista.
Podle něj je konflikt na Blízkém východě výsledkem dlouhodobých historických, náboženských i politických procesů, které nelze redukovat na jednoduché rozdělení na „dobré“ a „špatné“. Přesto právě takové zjednodušování podle odborníka významně ovlivňuje způsob, jakým válku v Gaze vnímá česká veřejnost.
