Třinecké železárny chystají zásadní investici do modernizace výroby a snížení emisí skleníkových plynů. První záměr počítá s výstavbou elektrické obloukové pece, která nahradí část výroby ve stávajících vysokých pecích. Druhý se týká částečného přechodu od černého uhlí k zemnímu plynu v Energetice Třinec. Oba záměry jsou zveřejněny na Informačním portálu EIA.
Posouzení dopadu záměru na životní prostředí (EIA) je první z řady schvalovacích řízení, v případě velkých projektů jako jsou tyto mají posuzování na starosti úředníci ministerstva životního prostředí. Celý proces trvá 6 až 12 měsíců a až po jeho skončení může investor získat stavební povolení.
Kapacita elektrické obloukové pece má dosahovat 1,3 milionu tun oceli za rok, přičemž celková kapacita výroby oceli v Třineckých železárnách (TŽ) zůstane na úrovni 3 milionů tun za rok. „Dojde k postupnému omezení Prvovýroby (odstavení Aglomerace 1, Vysoké pece VP4, snížení výroby Kyslíkového konvertoru K1 a nebo K2), bude nahrazena výrobou oceli v elektrické obloukové peci na bázi ocelového šrotu a železných briket,“ uvedl podnik v oznámení pro řízení EIA.
„Firma loni zahájila přípravu takzvaného integrovaného transformačního projektu Green Werk, po jehož realizaci by měl objem emisí skleníkových plynů klesnout do roku 2030 o více než polovinu oproti roku 1990. Projekt Green Werk je složen z deseti vzájemně provázaných částí a vychází především z využití zelené energie. Celkové náklady integrovaného projektu přesáhnou 10 miliard korun,“ uvedla k projektu mluvčí TŽ Petra Macková Jurásková.
Změna technologie výroby u 1,3 milionu tun oceli přinese snížení spotřeby energie o 84 procent a oxidu uhličitého o 76 procent. Mezi další přínosy patří redukce emisí oxidu siřičitého a oxidu dusíku, ale také menší produkce strusky a kalů. Předpokládaný termín zahájení investice je v roce 2026 nebo 2026, hotovo má být o tři roky později.
Přechod od uhlí k plynu
Energetika Třinec, což je dceřiná společnost TŽ, v druhém záměru počítá s instalací nového paroplynového cyklu PPC1 s plynovou turbínou s výkonu 62 MW. Ten vyroste na místě již odstaveného kotle K14 a po dokončení nahradí sousední uhelný kotel K11. Ten bude demontován, aby uvolnil místo pro zvažovanou instalaci paroplynového zdroje PPC2.
Jak dále uvedla Energetika Třinec v oznámení pro řízení EIA, zahájení stavby plánuje na říjen příštího roku. Nový energetický zdroj má být dokončen na přelomu let 2026 a 2027. Mezi hlavní ekologické přínosy záměru patří snížení emisí oxidu uhličitého o 163 tisíc tun ročně, ale také nižší emise oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého a jemných prachových částic. Výrazně klesne také spotřeba vody na chlazení.
„Transformace Třineckých železáren směrem k zelené produkci bude velmi náročná a rozhodující roli v tom sehraje rychlá a efektivní dotační podpora ze strany Evropské unie, protože investice takového rozsahu není možné realizovat jen z vlastních či národních zdrojů. Čili ano, budeme se ucházet o prostředky z příslušných dotačních titulů,“ dodala k oběma projektům mluvčí Petra Macková Jurásková.
Třinecké železárny jsou největším hutním podnikem v Česku. Mají téměř 7000 zaměstnanců, i s dceřinými firmami je pracovníků okolo 10 tisíc. TŽ jsou součástí firemní skupiny Moravia Steel, kterou vlastní skupina českých a slovenských investorů.
Dekarbonizaci již zahájili v hutích Liberty Ostrava
Podobnou investici zaměřenou na snížení emisí skleníkových plynů již dříve oznámil hutní podnik Liberty Ostrava. Její realizaci závisí na stavbě vedení velmi vysokého napětí z Nošovic, které má být v provozu od konce roku 2025. Elektřina bude pohánět nové hybridní pece na zpracování kovového šrotu. Tím se výrazně sníží závislost na dovozu koksu a železné rudy, emise CO2 klesnou o zhruba 80 procent.
Skupina Liberty Steel plánuje v následujících osmi letech investovat do přeměny ostravských hutí v uhlíkově neutrálního výrobce zelené oceli miliardy korun. Klíčovým prvkem programu dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030 bude výměna stávajících čtyř tandemových pecí ocelárny za dvě hybridní elektrické pece. Podnik počítá také s investicemi do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
David Tramba
